Na této stránce

Cvičení 2

Elementární funkce

Polynomy a jejich kořeny, goniometrické funkce, exponenciála a logaritmus.

Polynomy

Základní příklady

Příklad 2.1#

Zjistěte, které z následujících čísel je kořenem polynomu x3+3x2+3x+2x^3+3x^2+3x+2.

A22
B11
C00
D−1-1
E−2-2
Odpověď

E.

Nápověda

Dosadit všech pět čísel je zde nejrychlejší cesta. Vyplatí se ale okruh kandidátů nejprve zúžit: má-li polynom celočíselné koeficienty, může být jeho celočíselným kořenem pouze dělitel absolutního členu. Číslo 00 tedy můžete vyloučit okamžitě.

Postup řešení

Připomeňme si nejprve potřebné pojmy. Číslo cc (reálné, nebo komplexní) nazýváme kořenem nenulového polynomu

Pn(x)=anxn+an−1xn−1+⋯+a1x+a0P_n(x) = a_n x^n + a_{n-1} x^{n-1} + \dots + a_1 x + a_0

(n∈N∪{0}n \in \N \cup \set{0}, a0,a1,…,an∈Ca_0, a_1, \dots, a_n \in \C, an≠0a_n \neq 0), pokud Pn(c)=0P_n(c) = 0.

Takový polynom lze pak zapsat ve tvaru součinu Pn(x)=(x−c) Qn−1(x)P_n(x) = (x-c) \, Q_{n-1}(x), kde závorka (x−c)(x-c) je tzv. kořenový činitel příslušný ke kořenu cc a polynom Qn−1(x)Q_{n-1}(x) má stupeň o 11 menší než Pn(x)P_n(x). V případě kk-násobného kořene cc máme rozklad Pn(x)=(x−c)k Qn−k(x)P_n(x) = (x-c)^k \, Q_{n-k}(x), kde Qn−k(c)≠0Q_{n-k}(c) \neq 0.

Navíc platí: je-li Pn(x)P_n(x) polynom s celočíselnými koeficienty, může být jeho celočíselným kořenem pouze dělitel absolutního členu a0a_0.

V našem případě je a0=2a_0 = 2, takže kandidáty na celočíselný kořen jsou pouze čísla ±1\pm1 a ±2\pm2. Číslo 00 kořenem být nemůže, neboť P3(0)=a0=2≠0P_3(0) = a_0 = 2 \neq 0. Zbývající čísla dosadíme:

P3(1)=1+3+3+2=9,P3(−1)=−1+3−3+2=1,P3(2)=8+12+6+2=28,P3(−2)=−8+12−6+2=0.\begin{aligned} P_3(1) & = 1+3+3+2 = 9, \\ P_3(-1) & = -1+3-3+2 = 1, \\ P_3(2) & = 8+12+6+2 = 28, \\ P_3(-2) & = -8+12-6+2 = 0. \end{aligned}

Kořenem daného polynomu je tedy číslo −2-2.

Poznámka

Vydělením kořenovým činitelem dostaneme rozklad

x3+3x2+3x+2=(x+2)(x2+x+1).x^3+3x^2+3x+2 = (x+2)\left(x^2+x+1\right).

Trojčlen x2+x+1x^2+x+1 má diskriminant D=1−4=−3<0D = 1-4 = -3 < 0, takže reálné kořeny nemá. Číslo −2-2 je proto jediným reálným kořenem daného polynomu.

Příklad 2.2#

Určete podíl polynomů x4−x2+x+1x^4-x^2+x+1 a x3−x2+1x^3-x^2+1.

Ax2−1x^2-1
Bxx
Cx−1x-1
Dx+1x+1
Ex2+1x^2+1
Odpověď

D.

Nápověda

Polynomy dělíme „pod sebou“ podobně jako čísla: nejvyšší člen dělence vydělíme nejvyšším členem dělitele, výsledek vynásobíme celým dělitelem a odečteme. Rychlá kontrola: stupeň podílu musí být 4−3=14-3 = 1, což hned vylučuje možnosti A a E.

Postup řešení
  1. Nejvyšší člen dělence vydělíme nejvyšším členem dělitele: x4:x3=xx^4 : x^3 = x. To je první člen podílu. Vynásobíme jím dělitele a odečteme:

    (x4−x2+x+1)−x(x3−x2+1)=(x4−x2+x+1)−(x4−x3+x)=x3−x2+1.\begin{aligned} \left(x^4-x^2+x+1\right) - x\left(x^3-x^2+1\right) & = \left(x^4-x^2+x+1\right) - \left(x^4-x^3+x\right) \\ & = x^3-x^2+1. \end{aligned}

  2. Zbytek x3−x2+1x^3-x^2+1 má stále stupeň alespoň 33, pokračujeme tedy dál: x3:x3=1x^3 : x^3 = 1, druhý člen podílu je 11. Vynásobíme a odečteme:

    (x3−x2+1)−1⋅(x3−x2+1)=0.\left(x^3-x^2+1\right) - 1 \cdot \left(x^3-x^2+1\right) = 0.

Dělení vyšlo beze zbytku, podílem je polynom x+1x+1. Platí tedy

x4−x2+x+1=(x+1)(x3−x2+1).x^4-x^2+x+1 = (x+1)\left(x^3-x^2+1\right).

Poznámka

Všimněte si, že zbytek po prvním kroku vyšel přesně roven děliteli – proto je druhý krok tak krátký. Správnost výsledku ověříme roznásobením: (x+1)(x3−x2+1)=x4−x3+x+x3−x2+1=x4−x2+x+1(x+1)(x^3-x^2+1) = x^4-x^3+x+x^3-x^2+1 = x^4-x^2+x+1.

Příklad 2.3#

Určete zbytek při dělení mnohočlenu x3+5x2−x−4x^3+5x^2-x-4 dvojčlenem x−1x-1.

A00
B11
C22
D−1-1
E−2-2
Odpověď

B.

Nápověda

Kromě standardního dělení polynomů lze zde použít Hornerovo schéma. Nejrychlejší je ale využít tzv. Bézoutovu větu: zbytek při dělení polynomu P(x)P(x) dvojčlenem x−cx-c je roven hodnotě P(c)P(c). Stačí tedy dosadit x=1x = 1.

Postup řešení

Dělíme-li polynom P(x)P(x) dvojčlenem x−cx-c, má zbytek stupeň menší než 11, je to tedy konstanta RR. Platí

P(x)=(x−c) Q(x)+RP(x) = (x-c) \, Q(x) + R

a dosazením x=cx = c dostaneme P(c)=0⋅Q(c)+R=RP(c) = 0 \cdot Q(c) + R = R. Zbytek je proto roven hodnotě polynomu v bodě cc (Bézoutova věta).

V našem případě je c=1c = 1, tedy

R=P(1)=13+5⋅12−1−4=1+5−1−4=1.R = P(1) = 1^3 + 5 \cdot 1^2 - 1 - 4 = 1+5-1-4 = 1.

Poznámka

Chceme-li znát i podíl, použijeme Hornerovo schéma. Do prvního řádku zapíšeme koeficienty polynomu. V případě chybějících mocnin nesmíme zapomenout zapsat do tohoto řádku jejich nulové koeficienty. Do levého sloupce zapíšeme číslo cc – kořen lineárního výrazu x−cx-c, jímž chceme daný polynom vydělit. Každý další koeficient ve druhém řádku tabulky pak dostaneme tak, že k odpovídajícímu koeficientu shora přičteme cc-násobek předchozího výsledku:

11 55 −1-1 −4-4
c=1c=1 11 66 55 1\boxed{1}

První tři čísla druhého řádku jsou koeficienty podílu, poslední (orámované) je zbytek. Platí tedy

x3+5x2−x−4=(x−1)(x2+6x+5)+1.x^3+5x^2-x-4 = (x-1)\left(x^2+6x+5\right) + 1.

Příklad 2.4#

Určete množinu reálných řešení rovnice x4−x3−27x+27=0x^4-x^3-27x+27 = 0.

A{−3,−1}\set{-3, -1}
B{−3,1}\set{-3, 1}
C{−1,3}\set{-1, 3}
D{1,3}\set{1, 3}
E{1,27}\set{1, 27}
Odpověď

D.

Nápověda

Hledání kořenů dosazováním je zde zbytečně zdlouhavé – rychlejší je rozklad. Zkuste členy vhodně seskupit a vytknout (z prvních dvou x3x^3, ze zbylých dvou −27-27) a pak použít vzorec pro rozdíl třetích mocnin a3−b3=(a−b)(a2+ab+b2)a^3-b^3 = (a-b)\left(a^2+ab+b^2\right).

Postup řešení

Levou stranu rozložíme seskupením členů:

x4−x3−27x+27=x3(x−1)−27(x−1)=(x−1)(x3−27).x^4-x^3-27x+27 = x^3(x-1) - 27(x-1) = (x-1)\left(x^3-27\right).

Druhou závorku dále rozložíme podle vzorce pro rozdíl třetích mocnin (a=xa = x, b=3b = 3):

x3−27=(x−3)(x2+3x+9),x^3-27 = (x-3)\left(x^2+3x+9\right),

celkem tedy

x4−x3−27x+27=(x−1)(x−3)(x2+3x+9).x^4-x^3-27x+27 = (x-1)(x-3)\left(x^2+3x+9\right).

Kvadratický trojčlen z poslední závorky je tzv. neúplný čtverec součtu a má diskriminant D=9−36=−27<0D = 9-36 = -27 < 0, je proto v R\R ireducibilní, tj. nemá reálné kořeny. Součin je nulový právě tehdy, je-li nulový některý z činitelů, takže množinou reálných řešení je

{1,3}.\set{1, 3}.

Doplňující příklady

Příklad 2.5#

Najděte součet kořenů polynomu x3+12x2+44x+48x^3+12x^2+44x+48.

A33
B22
C−2-2
D−6-6
E−12-12
Odpověď

E.

Nápověda

Součet kořenů lze určit i bez jejich hledání: podle Viètových vztahů je pro polynom x3+a2x2+a1x+a0x^3+a_2x^2+a_1x+a_0 součet všech tří kořenů roven −a2-a_2. Kdo si chce být jistý, může kořeny navíc najít – celočíselnými kandidáty jsou dělitelé absolutního členu, tj. čísla 4848.

Postup řešení

Podle Viètových vztahů je součet kořenů polynomu x3+a2x2+a1x+a0x^3+a_2x^2+a_1x+a_0 roven −a2-a_2. V našem případě je a2=12a_2 = 12, takže hledaný součet je

x1+x2+x3=−12.x_1+x_2+x_3 = -12.

Poznámka

Kořeny lze i najít. Celočíselnými kandidáty jsou dělitelé čísla 4848; dosazením zjistíme, že P(−2)=−8+48−88+48=0P(-2) = -8+48-88+48 = 0. Vydělením a rozložením zbylého trojčlenu dostaneme

x3+12x2+44x+48=(x+2)(x2+10x+24)=(x+2)(x+4)(x+6),x^3+12x^2+44x+48 = (x+2)\left(x^2+10x+24\right) = (x+2)(x+4)(x+6),

takže kořeny jsou −2-2, −4-4 a −6-6 a jejich součet je opravdu −12-12.

Příklad 2.6#

Rozložte polynom 2x7−3x6−8x5+6x4+10x3+x2+4x+42x^7-3x^6-8x^5+6x^4+10x^3+x^2+4x+4 na součin ireducibilních činitelů v oboru reálných čísel.

A(x−1)2(x+2)3(2x2−x+1)\left(x-1\right)^2 \left(x+2\right)^3 \left(2x^2-x+1\right)
B(x+1)2(x−2)3(2x2−x+1)\left(x+1\right)^2 \left(x-2\right)^3 \left(2x^2-x+1\right)
C(x+1)3(x−2)2(2x2−x+1)\left(x+1\right)^3 \left(x-2\right)^2 \left(2x^2-x+1\right)
D(x+1)3(x−2)2(x−1)2\left(x+1\right)^3 \left(x-2\right)^2 \left(x-1\right)^2
EŽádná z ostatních možností není správná.
Odpověď

C.

Nápověda

Celočíselné kořeny hledejte mezi děliteli absolutního členu 44 a postupně jimi dělte (nejlépe Hornerovým schématem z příkladu 2.3) – tak zjistíte i jejich násobnosti. Nabízené možnosti lze rychle prosít i bez počítání: roznásobením vedoucích členů musí vyjít 2x72x^7 a roznásobením absolutních členů číslo 44.

Postup řešení

Absolutní člen je 44, celočíselnými kandidáty na kořen jsou tedy ±1\pm1, ±2\pm2 a ±4\pm4. Postupně použijeme Hornerovo schéma; v každém řádku dělíme podíl získaný v řádku předchozím:

22 −3-3 −8-8 66 1010 11 44 44
−1-1 22 −5-5 −3-3 99 11 00 44 0\boxed{0}
−1-1 22 −7-7 44 55 −4-4 44 0\boxed{0}
−1-1 22 −9-9 1313 −8-8 44 0\boxed{0}
22 22 −5-5 33 −2-2 0\boxed{0}
22 22 −1-1 11 0\boxed{0}

Poslední číslo každého řádku je zbytek; ve všech pěti případech vyšel nulový, takže −1-1 je aspoň trojnásobný a 22 aspoň dvojnásobný kořen. Dalším dělením bychom už nulový zbytek nedostali (například pro c=−1c = -1 a poslední podíl 2x2−x+12x^2-x+1 vyjde 2⋅1+1+1=4≠02 \cdot 1 + 1 + 1 = 4 \neq 0), násobnosti jsou tedy přesně 33 a 22.

Posledním podílem je trojčlen 2x2−x+12x^2-x+1 s diskriminantem D=1−8=−7<0D = 1-8 = -7 < 0; reálné kořeny nemá, a je proto v R\R ireducibilní. Celkem

2x7−3x6−8x5+6x4+10x3+x2+4x+4=(x+1)3(x−2)2(2x2−x+1).2x^7-3x^6-8x^5+6x^4+10x^3+x^2+4x+4 = (x+1)^3 (x-2)^2 \left(2x^2-x+1\right).

Poznámka

Součet násobností je 3+2+2=73+2+2 = 7, což souhlasí se stupněm polynomu. Další rychlá kontrola: dosazením x=0x = 0 dostaneme na obou stranách číslo 44 a porovnáním vedoucích členů 2⋅x3⋅x2⋅x2=2x72 \cdot x^3 \cdot x^2 \cdot x^2 = 2x^7.

Příklad 2.7#

Nalezněte největší řešení rovnice (x2+3x+1)(x2+3x+3)+1=0\left(x^2+3x+1\right)\left(x^2+3x+3\right) + 1 = 0.

Odpověď

−1-1.

Nápověda

V obou závorkách se opakuje týž trojčlen x2+3xx^2+3x. Zavedením substituce t:=x2+3x+2t := x^2+3x+2 se rovnice změní na kvadratickou – a dokonce na úplný čtverec.

Postup řešení

Položme t:=x2+3x+2t := x^2+3x+2. Pak x2+3x+1=t−1x^2+3x+1 = t-1, x2+3x+3=t+1x^2+3x+3 = t+1 a levá strana rovnice přejde na tvar

(t−1)(t+1)+1=t2−1+1=t2.(t-1)(t+1) + 1 = t^2-1 + 1 = t^2.

Z takto získané rovnice t2=0t^2 = 0 pak máme t=0t = 0. Vrátíme se k původní neznámé xx:

x2+3x+2=0  ⟺  (x+1)(x+2)=0.x^2+3x+2 = 0 \quad \iff \quad (x+1)(x+2) = 0.

Řešeními jsou tedy čísla −1-1 a −2-2; větší z nich je −1-1.

Příklad 2.8#

Jaký je součin všech kořenů rovnice (x2+2x)2−(x+1)2=55\left(x^2+2x\right)^2 - (x+1)^2 = 55?

Odpověď

−8-8.

Nápověda

Oba členy lze vyjádřit pomocí téhož výrazu: platí x2+2x=(x+1)2−1x^2+2x = (x+1)^2-1. Zaveďte proto substituci t:=(x+1)2t := (x+1)^2 a nezapomeňte na podmínku t≥0t \geq 0, která jeden z kořenů vyloučí.

Postup řešení

Doplněním na čtverec dostaneme x2+2x=(x+1)2−1x^2+2x = (x+1)^2 - 1. Položíme-li t:=(x+1)2t := (x+1)^2, přejde rovnice na tvar

(t−1)2−t=55,t2−3t−54=0.\begin{aligned} (t-1)^2 - t & = 55, \\ t^2-3t-54 & = 0. \end{aligned}

Diskriminant je D=9+216=225D = 9+216 = 225, tedy D=15\sqrt{D} = 15 a

t1,2=3±152,t1=9,t2=−6.t_{1,2} = \frac{3 \pm 15}{2}, \qquad t_1 = 9, \quad t_2 = -6.

Protože t=(x+1)2≥0t = (x+1)^2 \geq 0, hodnota t2=−6t_2 = -6 nepřipadá v úvahu. Zbývá

(x+1)2=9  ⟺  ∣x+1∣=3  ⟺  x=2  nebo  x=−4.(x+1)^2 = 9 \quad \iff \quad |x+1| = 3 \quad \iff \quad x = 2 \ \text{ nebo } \ x = -4.

Součin obou kořenů je 2⋅(−4)=−82 \cdot (-4) = -8.

Příklad 2.9#

Řešte rovnici x4+(x+4)4=82x^4 + (x+4)^4 = 82 a určete její největší kořen.

Odpověď

−1-1.

Nápověda

Levá strana je souměrná kolem bodu x=−2x = -2 (středu mezi 00 a −4-4). Substituce x:=t−2x := t-2 proto výraz výrazně zjednoduší: liché mocniny tt se odečtou a zbude bikvadratická rovnice.

Postup řešení

Položme x:=t−2x := t-2; pak x+4=t+2x+4 = t+2 a rovnice má tvar (t−2)4+(t+2)4=82(t-2)^4 + (t+2)^4 = 82. Roznásobením podle binomické věty se liché mocniny tt odečtou:

(t−2)4+(t+2)4=2(t4+24t2+16).(t-2)^4 + (t+2)^4 = 2\left(t^4 + 24t^2 + 16\right).

Rovnice tedy zní

2(t4+24t2+16)=82,t4+24t2−25=0.\begin{aligned} 2\left(t^4+24t^2+16\right) & = 82, \\ t^4+24t^2-25 & = 0. \end{aligned}

Levou stranu rozložíme (jde o kvadratickou rovnici pro t2t^2):

t4+24t2−25=(t2+25)(t2−1)=0.t^4+24t^2-25 = \left(t^2+25\right)\left(t^2-1\right) = 0.

Protože t2+25>0t^2+25 > 0 pro každé reálné tt, zbývá t2=1t^2 = 1, tedy t=±1t = \pm1. Návratem k původní neznámé dostáváme

x1=1−2=−1,x2=−1−2=−3.x_1 = 1-2 = -1, \qquad x_2 = -1-2 = -3.

Největším kořenem je tedy x=−1x = -1.

Goniometrické funkce

Základní příklady

Příklad 2.10#

Udělejte goniometrickou rozcvičku – zkuste doplnit zpaměti následující výrazy:

  1. sin⁡π=?\sin \pi = \quad ?
  2. sin⁡2π=?\sin 2\pi = \quad ?
  3. cos⁡32π=?\cos \frac{3}{2}\pi = \quad ?
  4. cos⁡2π=?\cos 2\pi = \quad ?
Odpověď

a) 00; b) 00; c) 00; d) 11.

Nápověda

Hodnoty odečtěte z jednotkové kružnice: úhlu xx odpovídá bod o souřadnicích (cos⁡x,sin⁡x)\left(\cos x, \sin x\right). Kosinus je tedy vodorovná a sinus svislá souřadnice tohoto bodu.

Postup řešení

Úhlu xx odpovídá na jednotkové kružnici bod (cos⁡x,sin⁡x)\left(\cos x, \sin x\right); stačí tedy určit polohu příslušného bodu:

  1. Úhlu π\pi odpovídá bod (−1,0)(-1, 0), takže sin⁡π=0\sin \pi = 0.
  2. Úhlu 2π2\pi odpovídá bod (1,0)(1, 0) (jedna celá otáčka), takže sin⁡2π=0\sin 2\pi = 0.
  3. Úhlu 32π\frac{3}{2}\pi odpovídá bod (0,−1)(0, -1), takže cos⁡32π=0\cos \frac{3}{2}\pi = 0.
  4. Pro tentýž bod (1,0)(1, 0) jako v části b) je cos⁡2π=1\cos 2\pi = 1.

Příklad 2.11#

S využitím jednotkové kružnice zjistěte, zda existuje x∈Rx \in \R, pro něž platí:

  1. cos⁡x=0\cos x = 0 a zároveň sin⁡x=−1\sin x = -1;
  2. cos⁡x=−1\cos x = -1 a zároveň sin⁡x=1\sin x = 1.
Odpověď

a) ano, například x=32πx = \frac{3}{2}\pi; b) neexistuje.

Nápověda

Dvojice (cos⁡x,sin⁡x)\left(\cos x, \sin x\right) je souřadnicí bodu na jednotkové kružnici, musí tedy splňovat cos⁡2x+sin⁡2x=1\cos^2 x + \sin^2 x = 1. Podle toho hned poznáte, která dvojice hodnot je vůbec možná.

Postup řešení
  1. Bod (0,−1)(0, -1) na jednotkové kružnici leží, neboť 02+(−1)2=10^2 + (-1)^2 = 1. Je to nejnižší bod kružnice, který odpovídá úhlu 32π\frac{3}{2}\pi (a obecně 32π+2kπ\frac{3}{2}\pi + 2k\pi, k∈Zk \in \Z). Takové xx tedy existuje.

  2. Bod (−1,1)(-1, 1) na jednotkové kružnici neleží, neboť

    (−1)2+12=2≠1.(-1)^2 + 1^2 = 2 \neq 1.

    Hledané xx proto neexistuje.

Poznámka

Rovnost sin⁡2x+cos⁡2x=1\sin^2 x + \cos^2 x = 1 je jen Pythagorova věta pro pravoúhlý trojúhelník s přeponou délky 11. Vyplatí se ji používat jako rychlou kontrolu: nikdy nemohou být obě hodnoty současně v absolutní hodnotě velké.

Příklad 2.12#

Vypočítejte:

  1. 2cos⁡12π−5sin⁡π+6cos⁡π2\cos \frac{1}{2}\pi - 5\sin \pi + 6\cos \pi;
  2. 3cos⁡14π−3sin⁡14π+2cos⁡13π−sin⁡16π3\cos \frac{1}{4}\pi - 3\sin \frac{1}{4}\pi + 2\cos \frac{1}{3}\pi - \sin \frac{1}{6}\pi;
  3. 2cos⁡3918π−12sin⁡(−7π)+2cos⁡(−94π)+2sin⁡356π2\cos \frac{39}{18}\pi - \frac{1}{2}\sin \left(-7\pi\right) + \sqrt{2}\cos\left(-\frac{9}{4}\pi\right) + 2\sin \frac{35}{6}\pi.
Odpověď

a) −6-6; b) 12\frac{1}{2}; c) 3\sqrt{3}.

Nápověda

Všechny argumenty nejprve převeďte do základního intervalu ⟨0,2π)\left\langle0, 2\pi\right). Použijte přitom periodicitu (sin⁡\sin i cos⁡\cos mají hlavní periodu 2π2\pi) a to, že cos⁡\cos je funkce sudá a sin⁡\sin lichá, tedy cos⁡(−u)=cos⁡u\cos(-u) = \cos u a sin⁡(−u)=−sin⁡u\sin(-u) = -\sin u. Pak už jen dosaďte tabulkové hodnoty.

Postup řešení
  1. Přímo dosadíme tabulkové hodnoty cos⁡π2=0\cos\frac{\pi}{2} = 0, sin⁡π=0\sin\pi = 0 a cos⁡π=−1\cos\pi = -1:

    2⋅0−5⋅0+6⋅(−1)=−6.2 \cdot 0 - 5 \cdot 0 + 6 \cdot (-1) = -6.

  2. Protože cos⁡π4=sin⁡π4=22\cos\frac{\pi}{4} = \sin\frac{\pi}{4} = \frac{\sqrt{2}}{2}, první dva členy se odečtou. Dále cos⁡π3=12\cos\frac{\pi}{3} = \frac{1}{2} a sin⁡π6=12\sin\frac{\pi}{6} = \frac{1}{2}, takže

    3⋅22−3⋅22⏟=0+2⋅12−12=12.\underbrace{3 \cdot \frac{\sqrt{2}}{2} - 3 \cdot \frac{\sqrt{2}}{2}}_{{}=0} + 2 \cdot \frac{1}{2} - \frac{1}{2} = \frac{1}{2}.

  3. Každý argument převedeme do základního intervalu:

    cos⁡3918π=cos⁡136π=cos⁡(2π+π6)=cos⁡π6=32,sin⁡(−7π)=−sin⁡7π=0,cos⁡(−94π)=cos⁡94π=cos⁡(2π+π4)=cos⁡π4=22,sin⁡356π=sin⁡(6π−π6)=sin⁡(−π6)=−12.\begin{aligned} \cos\frac{39}{18}\pi & = \cos\frac{13}{6}\pi = \cos\left(2\pi + \frac{\pi}{6}\right) = \cos\frac{\pi}{6} = \frac{\sqrt{3}}{2}, \\ \sin(-7\pi) & = -\sin 7\pi = 0, \\ \cos\left(-\frac{9}{4}\pi\right) & = \cos\frac{9}{4}\pi = \cos\left(2\pi + \frac{\pi}{4}\right) = \cos\frac{\pi}{4} = \frac{\sqrt{2}}{2}, \\ \sin\frac{35}{6}\pi & = \sin\left(6\pi - \frac{\pi}{6}\right) = \sin\left(-\frac{\pi}{6}\right) = -\frac{1}{2}. \end{aligned}

    Po dosazení dostaneme

    2⋅32−12⋅0+2⋅22+2⋅(−12)=3+1−1=3.2 \cdot \frac{\sqrt{3}}{2} - \frac{1}{2} \cdot 0 + \sqrt{2} \cdot \frac{\sqrt{2}}{2} + 2 \cdot \left(-\frac{1}{2}\right) = \sqrt{3} + 1 - 1 = \sqrt{3}.

Příklad 2.13#

Ve kterých intervalech jsou funkce y=sin⁡xy = \sin x a y=cos⁡xy = \cos x zároveň:

  1. rostoucí;
  2. klesající?
Odpověď

a) ve všech intervalech ⟨32π+2kπ,2π+2kπ⟩\left\langle\frac{3}{2}\pi + 2k\pi, 2\pi + 2k\pi\right\rangle, kde k∈Zk \in \Z; b) ve všech intervalech ⟨12π+2kπ,π+2kπ⟩\left\langle\frac{1}{2}\pi + 2k\pi, \pi + 2k\pi\right\rangle, kde k∈Zk \in \Z.

Nápověda

Sledujte pohyb bodu po jednotkové kružnici proti směru hodinových ručiček a všímejte si obou souřadnic zároveň: cos⁡x\cos x je vodorovná, sin⁡x\sin x svislá. Hledáte kvadranty, v nichž obě souřadnice současně rostou (resp. klesají).

Postup řešení

Připomeňme si intervaly monotonie obou funkcí (pro každé k∈Zk \in \Z):

y=sin⁡x  roste na  ⟨−π2+2kπ,π2+2kπ⟩,klesaˊ na  ⟨π2+2kπ,32π+2kπ⟩,y=cos⁡x  roste na  ⟨π+2kπ,2π+2kπ⟩,klesaˊ na  ⟨2kπ,π+2kπ⟩.\begin{aligned} y = \sin x \ \text{ roste na } \ & \left\langle-\frac{\pi}{2} + 2k\pi, \frac{\pi}{2} + 2k\pi\right\rangle, & \text{klesá na } \ & \left\langle\frac{\pi}{2} + 2k\pi, \frac{3}{2}\pi + 2k\pi\right\rangle, \\ y = \cos x \ \text{ roste na } \ & \left\langle\pi + 2k\pi, 2\pi + 2k\pi\right\rangle, & \text{klesá na } \ & \left\langle2k\pi, \pi + 2k\pi\right\rangle. \end{aligned}

  1. Interval růstu sinu můžeme posunutím o celou periodu zapsat též jako

    ⟨32π+2kπ, 52π+2kπ⟩.\left\langle\frac{3}{2}\pi + 2k\pi, \ \frac{5}{2}\pi + 2k\pi\right\rangle.

    Jeho průnikem s intervalem růstu kosinu je

    ⟨32π+2kπ, 2π+2kπ⟩,\left\langle\frac{3}{2}\pi + 2k\pi, \ 2\pi + 2k\pi\right\rangle,

    tedy čtvrtý kvadrant. Skutečně: bod se přitom po kružnici pohybuje z (0,−1)(0,-1) do (1,0)(1,0), takže obě jeho souřadnice rostou.

  2. Průnikem intervalů klesání je

    ⟨π2+2kπ, π+2kπ⟩,\left\langle\frac{\pi}{2} + 2k\pi, \ \pi + 2k\pi\right\rangle,

    tedy druhý kvadrant: bod se pohybuje z (0,1)(0,1) do (−1,0)(-1,0) a obě souřadnice klesají.

Poznámka

Ke stejnému závěru lze dospět i schematickým zakreslováním grafů funkcí y=sin⁡xy = \sin x a y=cos⁡xy = \cos x.

Příklad 2.14#

Určete všechna x∈⟨0,2π⟩x \in \left\langle0, 2\pi\right\rangle, pro která platí:

  1. sin⁡x=cos⁡x\sin x = \cos x;
  2. sin⁡x=−cos⁡x\sin x = -\cos x.
Odpověď

a) 14π\frac{1}{4}\pi, 54π\frac{5}{4}\pi; b) 34π\frac{3}{4}\pi, 74π\frac{7}{4}\pi.

Nápověda

Rovnici lze vydělit výrazem cos⁡x\cos x – rozmyslete si nejprve, proč v žádném řešení nemůže být cos⁡x=0\cos x = 0. Dostanete jednoduchou rovnici pro tg⁡x\tg x. Geometricky hledáte průsečíky přímky y=xy = x (resp. y=−xy = -x) s jednotkovou kružnicí.

Postup řešení

Nejprve si všimněme, že cos⁡x≠0\cos x \neq 0 pro každé řešení obou rovnic: kdyby totiž cos⁡x=0\cos x = 0, plynulo by z rovnice i sin⁡x=0\sin x = 0, a to je spolu nemožné, neboť sin⁡2x+cos⁡2x=1\sin^2 x + \cos^2 x = 1. Obě rovnice proto smíme vydělit výrazem cos⁡x\cos x.

  1. Dostaneme tg⁡x=1\tg x = 1, tedy x=π4+kπx = \frac{\pi}{4} + k\pi, k∈Zk \in \Z. V intervalu ⟨0,2π⟩\left\langle0, 2\pi\right\rangle leží

    x1=14π,x2=54π.x_1 = \frac{1}{4}\pi, \qquad x_2 = \frac{5}{4}\pi.

  2. Dostaneme tg⁡x=−1\tg x = -1, tedy x=−π4+kπx = -\frac{\pi}{4} + k\pi, k∈Zk \in \Z. V intervalu ⟨0,2π⟩\left\langle0, 2\pi\right\rangle leží

    x1=34π,x2=74π.x_1 = \frac{3}{4}\pi, \qquad x_2 = \frac{7}{4}\pi.

Poznámka

Geometricky jde o body jednotkové kružnice, jejichž souřadnice jsou stejné (a), resp. opačné (b). To jsou právě průsečíky kružnice s osami kvadrantů, tedy body (±22,±22)\left(\pm\frac{\sqrt2}{2}, \pm\frac{\sqrt2}{2}\right). Perioda je zde π\pi, nikoli 2π2\pi – protilehlé body osy kvadrantu vyhovují rovněž.

Příklad 2.15#

Zjednodušte výraz sin⁡4α+sin⁡2αcos⁡2α−sin⁡2α\sin^4{\alpha} + \sin^2{\alpha} \cos^2{\alpha} - \sin^2{\alpha}.

A−2sin⁡2α-2\sin^2{\alpha}
B11
C2cos⁡2α2\cos^2{\alpha}
D2sin⁡2α2\sin^2{\alpha}
E00
Odpověď

E.

Nápověda

Ve všech třech členech se vyskytuje sin⁡2α\sin^2\alpha – vytkněte jej. V závorce pak zůstane výraz, který upravíte základní goniometrickou identitou sin⁡2α+cos⁡2α=1\sin^2\alpha + \cos^2\alpha = 1.

Postup řešení

Vytkneme sin⁡2α\sin^2\alpha a použijeme identitu sin⁡2α+cos⁡2α=1\sin^2\alpha + \cos^2\alpha = 1:

sin⁡4α+sin⁡2αcos⁡2α−sin⁡2α=sin⁡2α(sin⁡2α+cos⁡2α−1)⏟= 1−1 = 0=0.\sin^4\alpha + \sin^2\alpha \cos^2\alpha - \sin^2\alpha = \sin^2\alpha \underbrace{\left(\sin^2\alpha + \cos^2\alpha - 1\right)}_{{}=\,1-1\,=\,0} = 0.

Výraz je tedy roven nule pro každé α∈R\alpha \in \R.

Příklad 2.16#

Řešte rovnici 2sin⁡x=−12 \sin{x} = -1.

Ax=(−1)nπ12+πn2, n∈Zx = \left(-1\right)^n\frac{\pi}{12}+\frac{\pi n}{2}, \ n \in \Z
Bx=(−1)n+1π12+πn2, n∈Zx = \left(-1\right)^{n+1}\frac{\pi}{12}+\frac{\pi n}{2}, \ n \in \Z
Cx=−π4+πn, n∈Zx = -\frac{\pi}{4}+\pi n, \ n \in \Z
Dx=(−1)n+1π6+πn2, n∈Zx = \left(-1\right)^{n+1}\frac{\pi}{6}+\frac{\pi n}{2}, \ n \in \Z
Ex=(−1)n+1π6+πn, n∈Zx = \left(-1\right)^{n+1}\frac{\pi}{6}+\pi n, \ n \in \Z
Odpověď

E.

Nápověda

Nejprve rovnici upravte na tvar sin⁡x=−12\sin x = -\frac12. Množina všech řešení rovnice sin⁡x=a\sin x = a (pro ∣a∣≤1|a| \leq 1) se v obecném případě zapisuje jako x=(−1)narcsin⁡a+πnx = (-1)^n \arcsin a + \pi n, n∈Zn \in \Z (připomeňte si, proč). Pozor: v tomto zápisu je krok πn\pi n, nikoli 2πn2\pi n.

Postup řešení

Rovnici vydělíme dvěma: sin⁡x=−12\sin x = -\frac{1}{2}. Protože arcsin⁡(−12)=−π6\arcsin\left(-\frac{1}{2}\right) = -\frac{\pi}{6}, je množina všech řešení

x=(−1)n(−π6)+πn=(−1)n+1π6+πn,n∈Z.x = (-1)^n \left(-\frac{\pi}{6}\right) + \pi n = (-1)^{n+1}\frac{\pi}{6} + \pi n, \qquad n \in \Z.

Poznámka

Zápis pomocí (−1)n+1(-1)^{n+1} jen elegantně shrnuje dvě rodiny řešení, které vidíme na jednotkové kružnici: body s yy-ovou souřadnicí −12-\frac12 jsou dva, a to

x=−π6+2πkax=π+π6+2πk=7π6+2πk,k∈Z.x = -\frac{\pi}{6} + 2\pi k \qquad \text{a} \qquad x = \pi + \frac{\pi}{6} + 2\pi k = \frac{7\pi}{6} + 2\pi k, \qquad k \in \Z.

Dosazením sudého n=2kn = 2k dostaneme první rodinu, dosazením lichého n=2k+1n = 2k+1 druhou. Zkouškou snadno ověříme, že například pro n=1n = 1 vyjde x=π6+π=7π6x = \frac{\pi}{6} + \pi = \frac{7\pi}{6} a opravdu sin⁡7π6=−12\sin\frac{7\pi}{6} = -\frac12.

Příklad 2.17#

Zapište množinu všech x∈⟨−2π,2π⟩x \in \left\langle-2\pi, 2\pi\right\rangle, pro která platí:

  1. sin⁡x>0\sin x > 0 a zároveň cos⁡x≤0\cos x \leq 0;
  2. sin⁡x<0\sin x < 0 a zároveň cos⁡x<0\cos x < 0.
Odpověď

a) ⟨−32π,−π)∪⟨12π,π)\left\langle-\frac{3}{2}\pi, -\pi\right) \cup \left\langle\frac{1}{2}\pi, \pi\right); b) (−π,−12π)∪(π,32π)\left(-\pi, -\frac{1}{2}\pi\right) \cup \left(\pi, \frac{3}{2}\pi\right).

Nápověda

Podmínky si přeložte do jazyka jednotkové kružnice: sin⁡x>0\sin x > 0 znamená horní polorovinu, cos⁡x≤0\cos x \leq 0 levou polorovinu (včetně svislé osy). Hledáte tedy určitý kvadrant – a pak už jen pečlivě rozhodnete o krajních bodech a vyberete ta řešení, která leží v zadaném intervalu.

Postup řešení
  1. Podmínka sin⁡x>0\sin x > 0 vymezuje horní polorovinu (bez vodorovné osy), podmínka cos⁡x≤0\cos x \leq 0 levou polorovinu včetně svislé osy. Jde tedy o druhý kvadrant včetně jeho „horního“ krajního bodu π2\frac{\pi}{2} a bez bodu π\pi (kde je sin⁡x=0\sin x = 0), tj. o intervaly

    ⟨π2+2kπ, π+2kπ),k∈Z.\left\langle\frac{\pi}{2} + 2k\pi, \ \pi + 2k\pi\right), \qquad k \in \Z.

    V intervalu ⟨−2π,2π⟩\left\langle-2\pi, 2\pi\right\rangle z nich leží dva (k=0k = 0 a k=−1k = -1):

    ⟨−32π,−π)∪⟨12π,π).\left\langle-\frac{3}{2}\pi, -\pi\right) \cup \left\langle\frac{1}{2}\pi, \pi\right).

  2. Zde jde o třetí kvadrant, a to bez obou krajních bodů (v nich by byla jedna ze souřadnic nulová):

    (π+2kπ, 32π+2kπ),k∈Z.\left(\pi + 2k\pi, \ \frac{3}{2}\pi + 2k\pi\right), \qquad k \in \Z.

    V zadaném intervalu leží

    (−π,−12π)∪(π,32π).\left(-\pi, -\frac{1}{2}\pi\right) \cup \left(\pi, \frac{3}{2}\pi\right).

Příklad 2.18#

Pro uvedené výrazy zjistěte, jestli jde o číslo kladné, záporné nebo rovné nule:

  1. cos⁡13π⋅cos⁡23π⋅cos⁡(−23π)\cos{\frac{1}{3}\pi} \cdot \cos{\frac{2}{3}\pi} \cdot \cos{\left(-\frac{2}{3}\pi\right)};
  2. sin⁡13π⋅cos⁡1113π⋅cos⁡(−12π)\sin{\frac{1}{3}\pi} \cdot \cos{\frac{111}{3}\pi} \cdot \cos{\left(-\frac{1}{2}\pi\right)}.
Odpověď

a) kladné číslo; b) nula.

Nápověda

Nemusíte nic přesně počítat – u každého činitele stačí určit znaménko, tedy kvadrant, do kterého příslušný úhel padne. A pokud je některý činitel nulový, je nulový celý součin; toho si všimněte hned na začátku.

Postup řešení
  1. Úhel π3\frac{\pi}{3} leží v prvním kvadrantu, takže cos⁡π3>0\cos\frac{\pi}{3} > 0. Úhel 23π\frac{2}{3}\pi leží ve druhém kvadrantu, takže cos⁡23π<0\cos\frac{2}{3}\pi < 0. Konečně cos⁡(−23π)=cos⁡23π<0\cos\left(-\frac{2}{3}\pi\right) = \cos\frac{2}{3}\pi < 0, neboť kosinus je sudá funkce.

    Součin obsahuje dva záporné činitele, je proto kladný. (Konkrétně 12⋅(−12)⋅(−12)=18\frac{1}{2} \cdot \left(-\frac{1}{2}\right) \cdot \left(-\frac{1}{2}\right) = \frac{1}{8}.)

  2. Poslední činitel je cos⁡(−π2)=cos⁡π2=0\cos\left(-\frac{\pi}{2}\right) = \cos\frac{\pi}{2} = 0, takže celý součin je roven nule bez ohledu na hodnoty zbývajících činitelů.

Příklad 2.19#

Řešte nerovnici 2cos⁡πx>12\cos{\pi x} > 1.

Ax∈⋃k∈Z(−π3+2πk,π3+2πk)x \in \bigcup_{k \in \Z} \left(-\frac{\pi}{3}+2\pi k, \frac{\pi}{3}+2\pi k\right)
Bx∈⋃k∈Z(−18+2k,16+2k)x \in \bigcup_{k \in \Z} \left(-\frac{1}{8}+2k, \frac{1}{6}+2k\right)
Cx∈⋃k∈Z(13+2k,73+2k)x \in \bigcup_{k \in \Z} \left(\frac{1}{3}+2k, \frac{7}{3}+2k\right)
Dx∈⋃k∈Z(−13+k,13+k)x \in \bigcup_{k \in \Z} \left(-\frac{1}{3}+k, \frac{1}{3}+k\right)
Ex∈⋃k∈Z(−13+2k,13+2k)x \in \bigcup_{k \in \Z} \left(-\frac{1}{3}+2k, \frac{1}{3}+2k\right)
Odpověď

E.

Nápověda

Nerovnici nejprve upravte na cos⁡(πx)>12\cos(\pi x) > \frac12 a vyřešte ji pro argument πx\pi x; teprve nakonec vydělte π\pi. Pozor na to, že se tím perioda změní z 2π2\pi na 22 – to samo o sobě vyloučí možnosti A a D.

Postup řešení

Nerovnici vydělíme dvěma: cos⁡(πx)>12\cos(\pi x) > \frac{1}{2}. Označme u:=πxu := \pi x.

Na jednotkové kružnici odpovídá podmínka cos⁡u>12\cos u > \frac12 bodům napravo od svislé přímky cos⁡u=12\cos u = \frac12; hraniční úhly jsou u=±π3u = \pm\frac{\pi}{3}. Platí tedy

cos⁡u>12  ⟺  u∈(−π3+2kπ, π3+2kπ),k∈Z.\cos u > \frac{1}{2} \quad \iff \quad u \in \left(-\frac{\pi}{3} + 2k\pi, \ \frac{\pi}{3} + 2k\pi\right), \qquad k \in \Z.

Dosadíme u=πxu = \pi x a celou nerovnost vydělíme kladným číslem π\pi:

x∈(−13+2k, 13+2k),k∈Z.x \in \left(-\frac{1}{3} + 2k, \ \frac{1}{3} + 2k\right), \qquad k \in \Z.

Poznámka

Perioda funkce x↦cos⁡(πx)x \mapsto \cos(\pi x) je 2ππ=2\frac{2\pi}{\pi} = 2, nikoli 2π2\pi; obecně má funkce x↦cos⁡(ωx)x \mapsto \cos(\omega x) periodu 2π∣ω∣\frac{2\pi}{\left|\omega\right|}. Rychlá zkouška: pro x=0x = 0 dostaneme 2cos⁡0=2>12\cos 0 = 2 > 1, a nula do nalezené množiny opravdu patří.

Doplňující příklady

Příklad 2.20#

Zjednodušte výraz sin⁡(π−2α)+2cos⁡(3π2+α)sin⁡(3π2−α)\sin{\left(\pi-2\alpha\right)} + 2 \cos{\left(\frac{3\pi}{2}+\alpha\right)} \sin{\left(\frac{3\pi}{2}-\alpha\right)}.

Asin⁡2α\sin{2\alpha}
B11
C3cos⁡2α3 \cos{2\alpha}
D33
E00
Odpověď

E.

Nápověda

Použijte redukční vzorce, které převedou argumenty na samotné α\alpha:

sin⁡(π−u)=sin⁡u,cos⁡(3π2+u)=sin⁡u,sin⁡(3π2−u)=−cos⁡u.\sin(\pi-u) = \sin u, \qquad \cos\left(\tfrac{3\pi}{2}+u\right) = \sin u, \qquad \sin\left(\tfrac{3\pi}{2}-u\right) = -\cos u.

Na závěr se bude hodit sin⁡2u=2sin⁡ucos⁡u\sin 2u = 2\sin u \cos u.

Postup řešení

Postupně upravíme jednotlivé členy pomocí redukčních vzorců (odvodit je lze ze součtových vzorců nebo odečíst z jednotkové kružnice):

sin⁡(π−2α)=sin⁡2α,cos⁡(3π2+α)=sin⁡α,sin⁡(3π2−α)=−cos⁡α.\begin{aligned} \sin(\pi-2\alpha) & = \sin 2\alpha, \\ \cos\left(\frac{3\pi}{2}+\alpha\right) & = \sin\alpha, \\ \sin\left(\frac{3\pi}{2}-\alpha\right) & = -\cos\alpha. \end{aligned}

Dosazením a použitím vzorce pro sinus dvojnásobného argumentu dostaneme

sin⁡2α+2sin⁡α⋅(−cos⁡α)=sin⁡2α−2sin⁡αcos⁡α=sin⁡2α−sin⁡2α=0.\sin 2\alpha + 2 \sin\alpha \cdot \left(-\cos\alpha\right) = \sin 2\alpha - 2\sin\alpha\cos\alpha = \sin 2\alpha - \sin 2\alpha = 0.

Příklad 2.21#

Zjednodušte výraz cos⁡4α2−sin⁡4α2\cos^4{\frac{\alpha}{2}} - \sin^4{\frac{\alpha}{2}}.

Asin⁡α\sin{\alpha}
Bcos⁡α\cos{\alpha}
Ccos⁡α4\cos{\frac{\alpha}{4}}
Dcos⁡2α\cos{2\alpha}
E11
Odpověď

B.

Nápověda

Rozdíl čtvrtých mocnin je zároveň rozdílem druhých mocnin:

a4−b4=(a2−b2)(a2+b2).a^4-b^4 = \left(a^2-b^2\right)\left(a^2+b^2\right).

Pak už jen použijte cos⁡2u−sin⁡2u=cos⁡2u\cos^2 u - \sin^2 u = \cos 2u a cos⁡2u+sin⁡2u=1\cos^2 u + \sin^2 u = 1.

Postup řešení

Označme pro přehlednost u:=α2u := \frac{\alpha}{2}. Podle vzorce pro rozdíl druhých mocnin (aplikovaného na a=cos⁡2ua = \cos^2 u, b=sin⁡2ub = \sin^2 u) platí

cos⁡4u−sin⁡4u=(cos⁡2u−sin⁡2u)(cos⁡2u+sin⁡2u)=(cos⁡2u−sin⁡2u)⋅1=cos⁡2u.\cos^4 u - \sin^4 u = \left(\cos^2 u - \sin^2 u\right)\left(\cos^2 u + \sin^2 u\right) = \left(\cos^2 u - \sin^2 u\right) \cdot 1 = \cos 2u.

Protože 2u=α2u = \alpha, je hledaným výsledkem cos⁡α\cos\alpha.

Příklad 2.22#

Zjednodušte výraz cos⁡αcos⁡β−cos⁡(α+β)cos⁡(α−β)−sin⁡αsin⁡β\dfrac{\cos{\alpha}\cos{\beta} - \cos{\left(\alpha+\beta\right)}}{\cos{\left(\alpha-\beta\right)} - \sin{\alpha}\sin{\beta}}.

A11
Btg⁡αtg⁡β\tg{\alpha} \tg{\beta}
Csin⁡αsin⁡β\sin{\alpha} \sin{\beta}
Dcos⁡αcos⁡β\cos{\alpha} \cos{\beta}
Ecotg⁡αcotg⁡β\cotg{\alpha} \cotg{\beta}
Odpověď

B.

Nápověda

Rozepište cos⁡(α+β)\cos(\alpha+\beta) i cos⁡(α−β)\cos(\alpha-\beta) pomocí součtových vzorců. V čitateli i ve jmenovateli se pak vždy jeden ze součinů odečte.

Postup řešení

Použijeme součtové vzorce

cos⁡(α+β)=cos⁡αcos⁡β−sin⁡αsin⁡β,cos⁡(α−β)=cos⁡αcos⁡β+sin⁡αsin⁡β.\cos(\alpha+\beta) = \cos\alpha\cos\beta - \sin\alpha\sin\beta, \qquad \cos(\alpha-\beta) = \cos\alpha\cos\beta + \sin\alpha\sin\beta.

Pro čitatel dostáváme

cos⁡αcos⁡β−(cos⁡αcos⁡β−sin⁡αsin⁡β)=sin⁡αsin⁡β\cos\alpha\cos\beta - \left(\cos\alpha\cos\beta - \sin\alpha\sin\beta\right) = \sin\alpha\sin\beta

a pro jmenovatel

(cos⁡αcos⁡β+sin⁡αsin⁡β)−sin⁡αsin⁡β=cos⁡αcos⁡β.\left(\cos\alpha\cos\beta + \sin\alpha\sin\beta\right) - \sin\alpha\sin\beta = \cos\alpha\cos\beta.

Celkem tedy

sin⁡αsin⁡βcos⁡αcos⁡β=sin⁡αcos⁡α⋅sin⁡βcos⁡β=tg⁡α tg⁡β.\frac{\sin\alpha\sin\beta}{\cos\alpha\cos\beta} = \frac{\sin\alpha}{\cos\alpha} \cdot \frac{\sin\beta}{\cos\beta} = \tg\alpha \, \tg\beta.

Poznámka

Výsledek má smysl jen tam, kde je definován původní výraz, tedy pro cos⁡α≠0\cos\alpha \neq 0 a cos⁡β≠0\cos\beta \neq 0.

Příklad 2.23#

Zjednodušte výraz 16cos⁡π9cos⁡2π9cos⁡4π916 \cos{\frac{\pi}{9}} \cos{\frac{2\pi}{9}} \cos{\frac{4\pi}{9}}.

A0,50{,}5
B−0,5-0{,}5
C22
D−2-2
E00
Odpověď

C.

Nápověda

Argumenty se postupně zdvojnásobují, což přímo vybízí k použití vzorce sin⁡2u=2sin⁡ucos⁡u\sin 2u = 2\sin u\cos u. Vynásobte a vydělte celý výraz číslem sin⁡π9\sin\frac{\pi}{9} (které je nenulové) – součin se pak krok za krokem „sbalí“.

Postup řešení

Protože sin⁡π9≠0\sin\frac{\pi}{9} \neq 0, můžeme výraz rozšířit tímto číslem a opakovaně použít vzorec 2sin⁡ucos⁡u=sin⁡2u2\sin u\cos u = \sin 2u:

16cos⁡π9cos⁡2π9cos⁡4π9=2sin⁡π9cos⁡π9⋅8cos⁡2π9cos⁡4π9sin⁡π9==2sin⁡2π9cos⁡2π9⋅4cos⁡4π9sin⁡π9=2sin⁡4π9cos⁡4π9⋅2sin⁡π9=2sin⁡8π9sin⁡π9.\begin{aligned} 16\cos\frac{\pi}{9} \cos\frac{2\pi}{9} \cos\frac{4\pi}{9} & = \frac{2\sin\frac{\pi}{9}\cos\frac{\pi}{9} \cdot 8\cos\frac{2\pi}{9} \cos\frac{4\pi}{9}}{\sin\frac{\pi}{9}} =\\ & = \frac{2\sin\frac{2\pi}{9} \cos\frac{2\pi}{9} \cdot 4\cos\frac{4\pi}{9}}{\sin\frac{\pi}{9}} = \frac{2\sin\frac{4\pi}{9}\cos\frac{4\pi}{9} \cdot 2}{\sin\frac{\pi}{9}} = \frac{2\sin\frac{8\pi}{9}}{\sin\frac{\pi}{9}}. \end{aligned}

Dále sin⁡8π9=sin⁡(π−π9)=sin⁡π9\sin\frac{8\pi}{9} = \sin\left(\pi - \frac{\pi}{9}\right) = \sin\frac{\pi}{9}, takže celý výraz je roven 22.

Příklad 2.24#

Zjednodušte výraz sin⁡3π14−sin⁡π14−sin⁡5π14\sin{\frac{3\pi}{14}} - \sin{\frac{\pi}{14}} - \sin{\frac{5\pi}{14}}.

A−12-\frac{1}{2}
B11
C00
D12\frac{1}{2}
E−1-1
Odpověď

A.

Nápověda

Všimněte si, že argumenty sinů tvoří aritmetickou posloupnost s diferencí 2π14=π7\frac{2\pi}{14} = \frac{\pi}{7}. Proto je výhodné rozšířit celý výraz kladným číslem 2sin⁡π72\sin\frac{\pi}{7} a na každý ze tří vzniklých součinů použít vzorec

sin⁡αsin⁡β=cos⁡(α−β)−cos⁡(α+β)2.\sin \alpha \sin \beta = \frac{\cos(\alpha-\beta) - \cos(\alpha+\beta)}{2}.

Většina vzniklých kosinů se odečte. Pomůže i to, že cos⁡π2=0\cos\frac{\pi}{2} = 0.

Postup řešení

Jelikož argumenty sinů tvoří aritmetickou posloupnost s diferencí 2π14=π7\frac{2\pi}{14} = \frac{\pi}{7}, celý výraz rozšíříme kladnou hodnotou 2sin⁡π72\sin\frac{\pi}{7} a na každý ze tří vzniklých součinů použijeme vzorec

sin⁡αsin⁡β=cos⁡(α−β)−cos⁡(α+β)2.\sin \alpha \sin \beta = \frac{\cos(\alpha-\beta) - \cos(\alpha+\beta)}{2}.

Dostaneme

2sin⁡π7sin⁡3π14=cos⁡π14−cos⁡5π14,2sin⁡π7sin⁡π14=cos⁡π14−cos⁡3π14,2sin⁡π7sin⁡5π14=cos⁡3π14−cos⁡7π14=cos⁡3π14,\begin{aligned} 2\sin\frac{\pi}{7}\sin\frac{3\pi}{14} & = \cos\frac{\pi}{14} - \cos\frac{5\pi}{14}, \\ 2\sin\frac{\pi}{7}\sin\frac{\pi}{14} & = \cos\frac{\pi}{14} - \cos\frac{3\pi}{14}, \\ 2\sin\frac{\pi}{7}\sin\frac{5\pi}{14} & = \cos\frac{3\pi}{14} - \cos\frac{7\pi}{14} = \cos\frac{3\pi}{14}, \end{aligned}

kde jsme v posledním řádku využili cos⁡7π14=cos⁡π2=0\cos\frac{7\pi}{14} = \cos\frac{\pi}{2} = 0. Odtud

2sin⁡π7(sin⁡3π14−sin⁡π14−sin⁡5π14)2sin⁡π7==(cos⁡π14−cos⁡5π14)−(cos⁡π14−cos⁡3π14)−cos⁡3π142sin⁡π7=−cos⁡5π142sin⁡π7.\begin{aligned} &\frac{2\sin\frac{\pi}{7} \left(\sin{\frac{3\pi}{14}} - \sin{\frac{\pi}{14}} - \sin{\frac{5\pi}{14}}\right)}{2\sin\frac{\pi}{7}} =\\ &= \frac{\left(\cos\frac{\pi}{14} - \cos\frac{5\pi}{14}\right) - \left(\cos\frac{\pi}{14} - \cos\frac{3\pi}{14}\right) - \cos\frac{3\pi}{14}}{2\sin\frac{\pi}{7}} = -\frac{\cos\frac{5\pi}{14}}{2\sin\frac{\pi}{7}}. \end{aligned}

Konečně cos⁡5π14=sin⁡(π2−5π14)=sin⁡2π14=sin⁡π7\cos\frac{5\pi}{14} = \sin\left(\frac{\pi}{2} - \frac{5\pi}{14}\right) = \sin\frac{2\pi}{14} = \sin\frac{\pi}{7}, takže hledaná hodnota výrazu je

−sin⁡π72sin⁡π7=−12.\frac{-\sin\frac{\pi}{7}}{2\sin\frac{\pi}{7}} = -\frac{1}{2}.

Příklad 2.25#

Která z následujících funkcí není sudá ani lichá?

Af(x)=cos⁡3xcotg⁡4xf\left(x\right) = \cos{3x}\cotg{4x}
Bf(x)=2+3sin⁡25x6tg⁡xf\left(x\right) = \dfrac{2+3\sin^2{5x}}{6\tg{x}}
Cf(x)=5cos⁡x+x4f\left(x\right) = 5\sqrt{\cos{x}}+x^4
Df(x)=x2+sin⁡2xsin⁡2x−x3f\left(x\right) = \dfrac{x^2+\sin{2x}}{\sin{2x}-x^3}
Ef(x)=sin⁡6xtg⁡x+x2f\left(x\right) = \sin{6x}\tg{x}+x^2
Odpověď

D.

Nápověda

Vyplatí se pamatovat si pravidla o součinech: součin dvou sudých i součin dvou lichých funkcí je sudý, součin sudé a liché je lichý. Podle nich čtyři z nabízených funkcí zařadíte během chvíle; u zbývající je pak třeba porovnat f(−x)f(-x) s f(x)f(x) i s −f(x)-f(x) a ukázat, že nenastane ani jedna rovnost.

Postup řešení

Připomeňme, že cos⁡\cos je sudá, sin⁡\sin, tg⁡\tg i cotg⁡\cotg liché funkce a že mocnina xkx^k je sudá pro sudé kk a lichá pro liché kk.

  1. cos⁡3x\cos 3x je sudá, cotg⁡4x\cotg 4x lichá, součin je tedy lichá funkce.

  2. Čitatel 2+3sin⁡25x2+3\sin^2 5x je sudý (druhá mocnina liché funkce je sudá), jmenovatel 6tg⁡x6\tg x lichý; podíl je proto lichá funkce.

  3. cos⁡x\cos x je sudá, tedy i 5cos⁡x5\sqrt{\cos x} je sudá; spolu s x4x^4 jde o sudou funkci. (Definiční obor, kde cos⁡x≥0\cos x \geq 0, je souměrný podle nuly.)

  4. Zde platí

    f(−x)=x2−sin⁡2x−sin⁡2x+x3=x2−sin⁡2xx3−sin⁡2x,−f(x)=x2+sin⁡2xx3−sin⁡2x.f(-x) = \frac{x^2 - \sin 2x}{-\sin 2x + x^3} = \frac{x^2-\sin 2x}{x^3-\sin 2x}, \qquad -f(x) = \frac{x^2+\sin 2x}{x^3-\sin 2x}.

    Rovnost f(−x)=−f(x)f(-x) = -f(x) by po porovnání čitatelů znamenala sin⁡2x=0\sin 2x = 0, což neplatí pro všechna xx; funkce tedy není lichá. Rovnost f(−x)=f(x)f(-x) = f(x) by po roznásobení dala −(x2−sin⁡2x)=x2+sin⁡2x-\left(x^2-\sin 2x\right) = x^2 + \sin 2x, tj. x2=0x^2 = 0, což opět neplatí obecně; funkce není ani sudá.

  5. sin⁡6x\sin 6x i tg⁡x\tg x jsou liché, jejich součin je tedy sudý; spolu s x2x^2 jde o sudou funkci.

Hledanou funkcí je proto ta z možnosti D.

Příklad 2.26#

Řešte rovnici 2cos⁡2x=−22\cos{2x} = -\sqrt{2}.

Ax∈∅x \in \emptyset
Bx∈⋃n∈Z{±3π8+πn}x \in \bigcup_{n \in \Z} \set{\pm\frac{3\pi}{8}+\pi n}
Cx∈⋃n∈Z{±π8+πn}x \in \bigcup_{n \in \Z} \set{\pm\frac{\pi}{8}+\pi n}
Dx∈⋃n∈Z{±3π4+2πn}x \in \bigcup_{n \in \Z} \set{\pm\frac{3\pi}{4}+2\pi n}
Ex∈⋃n∈Z{±π4+πn}x \in \bigcup_{n \in \Z} \set{\pm\frac{\pi}{4}+\pi n}
Odpověď

B.

Nápověda

Upravte na cos⁡2x=−22\cos 2x = -\frac{\sqrt2}{2} a řešte nejprve pro argument 2x2x: rovnice cos⁡u=a\cos u = a má pro ∣a∣≤1|a| \leq 1 řešení u=±arccos⁡a+2πnu = \pm\arccos a + 2\pi n, n∈Zn \in \Z. Teprve pak celou rovnost vydělte dvěma – perioda se přitom zkrátí na polovinu.

Postup řešení

Rovnici vydělíme dvěma:

cos⁡2x=−22.\cos 2x = -\frac{\sqrt{2}}{2}.

Protože arccos⁡(−22)=3π4\arccos\left(-\frac{\sqrt{2}}{2}\right) = \frac{3\pi}{4}, je

2x=±3π4+2πn,n∈Z.2x = \pm\frac{3\pi}{4} + 2\pi n, \qquad n \in \Z.

Vydělením dvěma dostaneme

x=±3π8+πn,n∈Z.x = \pm\frac{3\pi}{8} + \pi n, \qquad n \in \Z.

Poznámka

Zkouška pro n=0n = 0: 2cos⁡(2⋅3π8)=2cos⁡3π4=2⋅(−22)=−22\cos\left(2 \cdot \frac{3\pi}{8}\right) = 2\cos\frac{3\pi}{4} = 2 \cdot \left(-\frac{\sqrt2}{2}\right) = -\sqrt2. Možnost E je typickou pastí – odpovídá záměně arccos⁡(−22)\arccos\left(-\frac{\sqrt2}{2}\right) za π4\frac{\pi}{4}, tedy zapomenutí na to, že argument je záporný.

Příklad 2.27#

Najděte kořen rovnice sin⁡2x−4cos⁡x=0\sin{2x} - 4\cos{x} = 0, který patří do intervalu ⟨2π,3π⟩\left\langle2\pi, 3\pi\right\rangle.

Ax=7π3x = \frac{7\pi}{3}
Bx=5π2x = \frac{5\pi}{2}
Cx=9π4x = \frac{9\pi}{4}
Dx=13π6x = \frac{13\pi}{6}
Ex=7π4x = \frac{7\pi}{4}
Odpověď

B.

Nápověda

Použijte sin⁡2x=2sin⁡xcos⁡x\sin 2x = 2\sin x\cos x a vytkněte cos⁡x\cos x. Vzniklou součinovou rovnici pak řešte tak, že položíte každý činitel roven nule – u jednoho z nich zjistíte, že řešení vůbec nemá.

Postup řešení

Pomocí vzorce sin⁡2x=2sin⁡xcos⁡x\sin 2x = 2\sin x\cos x upravíme rovnici na součinový tvar:

2sin⁡xcos⁡x−4cos⁡x=0  ⟺  2cos⁡x(sin⁡x−2)=0.2\sin x\cos x - 4\cos x = 0 \quad \iff \quad 2\cos x \left(\sin x - 2\right) = 0.

Součin je nulový, právě když je nulový některý z činitelů. Rovnice sin⁡x=2\sin x = 2 však řešení nemá, neboť ∣sin⁡x∣≤1\left|\sin x\right| \leq 1. Zbývá tedy

cos⁡x=0  ⟺  x=π2+πn,n∈Z.\cos x = 0 \quad \iff \quad x = \frac{\pi}{2} + \pi n, \qquad n \in \Z.

V intervalu ⟨2π,3π⟩\left\langle2\pi, 3\pi\right\rangle leží z těchto čísel jediné, a to x=5π2x = \frac{5\pi}{2} (odpovídá n=2n = 2).

Poznámka

Pozor na časté pokušení rovnici vydělit výrazem cos⁡x\cos x: tím bychom ztratili právě všechna její řešení. Dělit lze jen výrazem, o kterém víme, že je nenulový.

Příklad 2.28#

Řešte rovnici cos⁡(cos⁡x)=1\cos{\left(\cos{x}\right)} = 1.

Ax∈∅x \in \emptyset
Bx∈⋃n∈Z{π2+πn}x \in \bigcup_{n \in \Z} \set{\frac{\pi}{2}+\pi n}
Cx∈⋃n∈Z{±arccos⁡(2πn)+2πn}x \in \bigcup_{n \in \Z} \set{\pm\arccos{\left(2\pi n\right)}+2\pi n}
Dx∈⋃n∈Z{2πn}x \in \bigcup_{n \in \Z} \set{2\pi n}
Ex∈⋃n∈Z{±π+2πn}x \in \bigcup_{n \in \Z} \set{\pm\pi+2\pi n}
Odpověď

B.

Nápověda

Označte u:=cos⁡xu := \cos x a vyřešte nejprve „vnější“ rovnici cos⁡u=1\cos u = 1. Pak využijte, že uu je hodnota kosinu, takže nutně u∈⟨−1,1⟩u \in \left\langle-1, 1\right\rangle – kolik z nalezených hodnot do tohoto intervalu padne?

Postup řešení

Označme u:=cos⁡xu := \cos x. Vnější rovnice cos⁡u=1\cos u = 1 má řešení

u=2πn,n∈Z.u = 2\pi n, \qquad n \in \Z.

Číslo uu je však hodnotou kosinu, platí tedy −1≤u≤1-1 \leq u \leq 1. Protože 2π≐6,28>12\pi \doteq 6{,}28 > 1, je jediným vyhovujícím číslem tvaru 2πn2\pi n nula (pro n=0n = 0). Zbývá proto vyřešit

cos⁡x=0  ⟺  x=π2+πn,n∈Z.\cos x = 0 \quad \iff \quad x = \frac{\pi}{2} + \pi n, \qquad n \in \Z.

Příklad 2.29#

Řešte rovnici (cotg⁡x)100=1\left(\cotg{x}\right)^{100} = 1.

Ax=−π4+πn, n∈Zx = -\frac{\pi}{4}+\pi n, \ n \in \Z
Bx=π4+πn, n∈Zx = \frac{\pi}{4}+\pi n, \ n \in \Z
Cx=±π4+πn, n∈Zx = \pm\frac{\pi}{4}+\pi n, \ n \in \Z
Dx∈∅x \in \emptyset
Ex=arccotg⁡100+πn, n∈Zx = \arccotg{100} + \pi n, \ n \in \Z
Odpověď

C.

Nápověda

Vysoký exponent nemusí být překážkou: pro reálné tt platí t100=1t^{100} = 1 právě tehdy, když t=1t = 1 nebo t=−1t = -1 (mocnitel je sudý). Zbývají tedy dvě jednoduché rovnice.

Postup řešení

Označme t:=cotg⁡xt := \cotg x. Protože je exponent sudý, platí pro reálná tt

t100=1  ⟺  ∣t∣=1  ⟺  t=1  nebo  t=−1.t^{100} = 1 \quad \iff \quad \left|t\right| = 1 \quad \iff \quad t = 1 \ \text{ nebo } \ t = -1.

Zbývá tedy vyřešit dvě rovnice:

cotg⁡x=1  ⟺  x=π4+πn, n∈Z,cotg⁡x=−1  ⟺  x=−π4+πn, n∈Z.\begin{aligned} \cotg x & = 1 & & \iff & & x = \frac{\pi}{4} + \pi n, \ n \in \Z, \\ \cotg x & = -1 & & \iff & & x = -\frac{\pi}{4} + \pi n, \ n \in \Z. \end{aligned}

Obě rodiny řešení lze shrnout do zápisu

x=±π4+πn,n∈Z.x = \pm\frac{\pi}{4} + \pi n, \qquad n \in \Z.

Příklad 2.30#

Určete množinu řešení rovnice 3tg⁡(x+π6)=1\sqrt{3} \tg{\left(x+\frac{\pi}{6}\right)} = 1.

A⋃n∈Z{πn}\bigcup_{n \in \Z} \set{\pi n}
B⋃n∈Z{π6+πn}\bigcup_{n \in \Z} \set{\frac{\pi}{6}+\pi n}
C⋃n∈Z{−π3+πn}\bigcup_{n \in \Z} \set{-\frac{\pi}{3}+\pi n}
D⋃n∈Z{π6+2πn}\bigcup_{n \in \Z} \set{\frac{\pi}{6}+2\pi n}
E⋃n∈Z{π4+πn}\bigcup_{n \in \Z} \set{\frac{\pi}{4}+\pi n}
Odpověď

A.

Nápověda

Upravte na tg⁡(x+π6)=13\tg\left(x+\frac{\pi}{6}\right) = \frac{1}{\sqrt3} a vyřešte nejprve pro složený argument. Nezapomeňte, že hlavní perioda funkce tangens je π\pi, nikoli 2π2\pi – to samo vyloučí možnost D.

Postup řešení

Rovnici vydělíme číslem 3\sqrt3:

tg⁡(x+π6)=13=33.\tg\left(x+\frac{\pi}{6}\right) = \frac{1}{\sqrt{3}} = \frac{\sqrt{3}}{3}.

Protože arctg⁡13=π6\arctg\frac{1}{\sqrt3} = \frac{\pi}{6} a hlavní perioda funkce tangens je π\pi, dostáváme pro argument

x+π6=π6+πn,n∈Z,x + \frac{\pi}{6} = \frac{\pi}{6} + \pi n, \qquad n \in \Z,

odkud

x=πn,n∈Z.x = \pi n, \qquad n \in \Z.

Příklad 2.31#

Řešte rovnici ∣cos⁡x∣=cos⁡x+2sin⁡x\left|\cos{x}\right| = \cos{x}+2\sin{x}.

Ax∈⋃n∈Z{2πn}x \in \bigcup_{n \in \Z} \set{2\pi n}
Bx∈⋃n∈Z{πn}x \in \bigcup_{n \in \Z} \set{\pi n}
Cx∈⋃n∈Z{πn,−π4+2πn}x \in \bigcup_{n \in \Z} \set{\pi n, -\frac{\pi}{4}+2\pi n}
Dx∈⋃n∈Z{πn,−π4+πn}x \in \bigcup_{n \in \Z} \set{\pi n, -\frac{\pi}{4}+\pi n}
Ex∈⋃n∈Z{2πn,3π4+2πn}x \in \bigcup_{n \in \Z} \set{2\pi n, \frac{3\pi}{4}+2\pi n}
Odpověď

E.

Nápověda

Absolutní hodnotu odstraníme rozborem dvou případů podle znaménka cos⁡x\cos x. V každém z nich pak nezapomeňte ověřit, zda nalezená řešení příslušnou podmínku na znaménko cos⁡x\cos x opravdu splňují – právě tady se „ztratí“ polovina kandidátů.

Postup řešení
  1. Případ cos⁡x≥0\cos x \geq 0. Pak ∣cos⁡x∣=cos⁡x\left|\cos x\right| = \cos x a rovnice se zjednoduší na

    cos⁡x=cos⁡x+2sin⁡x  ⟺  sin⁡x=0  ⟺  x=πn, n∈Z.\cos x = \cos x + 2\sin x \quad \iff \quad \sin x = 0 \quad \iff \quad x = \pi n, \ n \in \Z.

    Podmínku cos⁡x≥0\cos x \geq 0 splňují z těchto čísel jen ta se sudým nn, neboť cos⁡(πn)=(−1)n\cos(\pi n) = (-1)^n. Dostáváme tedy x=2πnx = 2\pi n, n∈Zn \in \Z.

  2. Případ cos⁡x<0\cos x < 0. Pak ∣cos⁡x∣=−cos⁡x\left|\cos x\right| = -\cos x a rovnice zní

    −cos⁡x=cos⁡x+2sin⁡x  ⟺  −2cos⁡x=2sin⁡x  ⟺  tg⁡x=−1,-\cos x = \cos x + 2\sin x \quad \iff \quad -2\cos x = 2\sin x \quad \iff \quad \tg x = -1,

    kde jsme mohli dělit výrazem cos⁡x\cos x, protože je podle předpokladu nenulový. Odtud x=−π4+πnx = -\frac{\pi}{4} + \pi n, n∈Zn \in \Z. Podmínku cos⁡x<0\cos x < 0 splňují jen ta řešení, která leží ve druhém či třetím kvadrantu, tedy

    x=(−π4+π)⏟prˇechod do 2. kvadrantu+2πn=3π4+2πn,n∈Z.x = \underbrace{\left(-\frac{\pi}{4} + \pi\right)}_{\text{přechod do 2. kvadrantu}} + 2\pi n = \frac{3\pi}{4} + 2\pi n, \qquad n \in \Z.

Množinou všech řešení je proto

⋃n∈Z{2πn, 3π4+2πn}.\bigcup_{n \in \Z} \set{2\pi n, \ \frac{3\pi}{4}+2\pi n}.

Příklad 2.32#

Řešte rovnici sin⁡x+sin⁡∣x∣=0\sin{x} + \sin{|x|} = 0.

Ax∈⋃n∈Z{πn}x \in \bigcup_{n \in \Z} \set{\pi n}
Bx=0x = 0
Cx∈(−∞,0⟩x \in \left(-\infty, 0\right\rangle
Dx∈(−∞,0⟩∪{πn∣n∈N}x \in \left(-\infty, 0\right\rangle \cup \set{\pi n \mid n \in \N}
Ex∈(−∞,0⟩∪{π2+πn∣n∈Z}x \in \left(-\infty, 0\right\rangle \cup \set{\frac{\pi}{2}+\pi n \mid n\in\Z}
Odpověď

D.

Nápověda

Absolutní hodnotu odstraňte rozborem případů x≥0x \geq 0 a x<0x < 0. V jednom z nich se rovnice zredukuje na 2sin⁡x=02\sin x = 0, ve druhém je splněna identicky pro každé xx – to bývá překvapení.

Postup řešení
  1. Případ x≥0x \geq 0. Pak ∣x∣=x|x| = x a rovnice zní

    2sin⁡x=0  ⟺  sin⁡x=0  ⟺  x=πn.2\sin x = 0 \quad \iff \quad \sin x = 0 \quad \iff \quad x = \pi n.

    Vzhledem k podmínce x≥0x \geq 0 vyhovují právě čísla 0,π,2π,3π,…0, \pi, 2\pi, 3\pi, \dots

  2. Případ x<0x < 0. Pak ∣x∣=−x|x| = -x a s využitím lichosti sinu dostaneme

    sin⁡x+sin⁡(−x)=sin⁡x−sin⁡x=0.\sin x + \sin(-x) = \sin x - \sin x = 0.

    Rovnice je tedy splněna pro každé záporné xx.

Sjednocením obou případů je množinou řešení

(−∞,0⟩∪{πn∣n∈N}\left(-\infty, 0\right\rangle \cup \set{\pi n \mid n \in \N}

(číslo 00 je již obsaženo v prvním intervalu).

Příklad 2.33#

Najděte délku každé z úseček číselné osy, které zobrazují řešení nerovnice 2sin⁡x≤12\sin{x} \leq 1.

A3π2\frac{3\pi}{2}
B2π2\pi
C4π3\frac{4\pi}{3}
D8π3\frac{8\pi}{3}
E2π3\frac{2\pi}{3}
Odpověď

C.

Nápověda

Množinou řešení je sjednocení shodných uzavřených intervalů, které se opakují s periodou 2π2\pi. Vydělte nejprve celou nerovnost dvojkou a poté použijte jednotkovou kružnici nebo graf funkce y=sin⁡xy = \sin x.

Postup řešení

Nerovnici upravíme na sin⁡x≤12\sin x \leq \frac{1}{2}. Tato nerovnost platí pro část jednotkové kružnice, která se nachází bezprostředně na i pod vodorovnou přímkou sin⁡x=12\sin x = \frac12, tedy právě pro

x∈⟨−7π6+2kπ, π6+2kπ⟩,k∈Z.x \in \left\langle-\frac{7\pi}{6} + 2k\pi, \ \frac{\pi}{6} + 2k\pi\right\rangle, \qquad k \in \Z.

Délka každého z těchto intervalů je

π6−(−7π6)=8π6=4π3.\frac{\pi}{6} - \left(-\frac{7\pi}{6}\right) = \frac{8\pi}{6} = \frac{4\pi}{3}.

Příklad 2.34#

Řešte nerovnici −2sin⁡2x<2-2\sin{2x} < \sqrt{2}.

Ax∈⋃n∈Z(−π8+πn,3π8+πn)x \in \bigcup_{n \in \Z} \left(-\frac{\pi}{8}+\pi n, \frac{3\pi}{8}+\pi n\right)
Bx∈⋃n∈Z(−π4+πn,3π4+πn)x \in \bigcup_{n \in \Z} \left(-\frac{\pi}{4}+\pi n, \frac{3\pi}{4}+\pi n\right)
Cx∈⋃n∈Z(−π4+2πn,3π4+2πn)x \in \bigcup_{n \in \Z} \left(-\frac{\pi}{4}+2\pi n, \frac{3\pi}{4}+2\pi n\right)
Dx∈⋃n∈Z(−π8+2πn,5π8+2πn)x \in \bigcup_{n \in \Z} \left(-\frac{\pi}{8}+2\pi n, \frac{5\pi}{8}+2\pi n\right)
Ex∈⋃n∈Z(−π8+πn,5π8+πn)x \in \bigcup_{n \in \Z} \left(-\frac{\pi}{8}+\pi n, \frac{5\pi}{8}+\pi n\right)
Odpověď

E.

Nápověda

Nejprve vydělte číslem −2-2 a nezapomeňte obrátit znaménko nerovnosti; dostanete sin⁡2x>−22\sin 2x > -\frac{\sqrt2}{2}. Nerovnost pak vyřešte pro argument 2x2x pomocí jednotkové kružnice a teprve nakonec vydělte dvěma.

Postup řešení

Obě strany vydělíme číslem −2-2 a obrátíme znaménko nerovnosti:

−2sin⁡2x<2  ⟺  sin⁡2x>−22.-2\sin 2x < \sqrt{2} \quad \iff \quad \sin 2x > -\frac{\sqrt{2}}{2}.

Označme u:=2xu := 2x. Rovnost sin⁡u=−22\sin u = -\frac{\sqrt2}{2} nastává v jedné periodě pro u=−π4u = -\frac{\pi}{4} a u=π+π4=5π4u = \pi + \frac{\pi}{4} = \frac{5\pi}{4}; mezi těmito hodnotami je sinus větší. Platí tedy

sin⁡u>−22  ⟺  u∈(−π4+2kπ, 5π4+2kπ),k∈Z.\sin u > -\frac{\sqrt{2}}{2} \quad \iff \quad u \in \left(-\frac{\pi}{4} + 2k\pi, \ \frac{5\pi}{4} + 2k\pi\right), \qquad k \in \Z.

Dosazením u=2xu = 2x a vydělením dvěma dostaneme

x∈(−π8+kπ, 5π8+kπ),k∈Z.x \in \left(-\frac{\pi}{8} + k\pi, \ \frac{5\pi}{8} + k\pi\right), \qquad k \in \Z.

Příklad 2.35#

Řešte nerovnici 3tg⁡(x+π6)>1\sqrt{3} \tg{\left(x+\frac{\pi}{6}\right)} > 1.

Ax∈⋃n∈Z(π4+πn,π2+πn)x \in \bigcup_{n \in \Z} \left(\frac{\pi}{4}+\pi n, \frac{\pi}{2}+\pi n\right)
Bx∈⋃n∈Z(π3+πn,π2+πn)x \in \bigcup_{n \in \Z} \left(\frac{\pi}{3}+\pi n, \frac{\pi}{2}+\pi n\right)
Cx∈⋃n∈Z(π6+πn,π2+πn)x \in \bigcup_{n \in \Z} \left(\frac{\pi}{6}+\pi n, \frac{\pi}{2}+\pi n\right)
Dx∈⋃n∈Z(−π2+πn,π6+πn)x \in \bigcup_{n \in \Z} \left(-\frac{\pi}{2}+\pi n, \frac{\pi}{6}+\pi n\right)
Ex∈⋃n∈Z(πn,π3+πn)x \in \bigcup_{n \in \Z} \left(\pi n, \frac{\pi}{3}+\pi n\right)
Odpověď

E.

Nápověda

Navazuje na příklad 2.30. Funkce tg⁡\tg je rostoucí na každém z intervalů

(−π2+πn, π2+πn),n∈Z,\left(-\frac{\pi}{2}+\pi n, \ \frac{\pi}{2}+\pi n\right), \qquad n \in \Z,

ale ne na celém R\R. Nerovnost proto řešte právě na jednom takovém intervalu a výsledek pak posuňte o πn\pi n.

Postup řešení

Nerovnici vydělíme číslem 3\sqrt3:

tg⁡(x+π6)>13.\tg\left(x+\frac{\pi}{6}\right) > \frac{1}{\sqrt{3}}.

Označme u:=x+π6u := x + \frac{\pi}{6}. Na intervalu (−π2,π2)\left(-\frac{\pi}{2}, \frac{\pi}{2}\right) je funkce tangens rostoucí a nabývá hodnoty 13\frac{1}{\sqrt3} v bodě π6\frac{\pi}{6}; nerovnost tg⁡u>13\tg u > \frac{1}{\sqrt3} tam tedy platí právě pro u∈(π6,π2)u \in \left(\frac{\pi}{6}, \frac{\pi}{2}\right). Vzhledem k hlavní periodě π\pi dostáváme

u∈(π6+πn, π2+πn),n∈Z.u \in \left(\frac{\pi}{6} + \pi n, \ \frac{\pi}{2} + \pi n\right), \qquad n \in \Z.

Odečtením π6\frac{\pi}{6} získáme

x∈(πn, π3+πn),n∈Z.x \in \left(\pi n, \ \frac{\pi}{3} + \pi n\right), \qquad n \in \Z.

Poznámka

Pravý krajní bod odpovídá bodu, v němž tangens není definován; proto výsledný interval nikdy nepřekročí délku π2\frac{\pi}{2}. Kdo by nerovnost „vyřešil“ jako u>π6u > \frac{\pi}{6} bez ohledu na periodicitu, dostal by nesmyslnou polopřímku.

Exponenciální a logaritmická funkce

Základní příklady

Příklad 2.36#

Načrtněte graf exponenciální funkce y=3xy = 3^x. Pak z něho určete všechna x∈Rx \in \R, pro která platí:

  1. 3x=13^x = 1;
  2. 3x<13^x < 1;
  3. 3x>13^x > 1;
  4. 3x>03^x > 0.
Odpověď

a) x=0x = 0; b) x∈(−∞,0)x \in \left(-\infty, 0\right); c) x∈(0,+∞)x \in \left(0, +\infty\right); d) x∈Rx \in \R.

Nápověda

Graf prochází bodem (0,1)(0,1) a celý leží nad osou xx. Protože je základ 3>13 > 1, je funkce rostoucí – porovnávat hodnoty s jedničkou tedy znamená porovnávat xx s nulou.

Postup řešení

Funkce y=3xy = 3^x je definovaná na celém R\R, nabývá pouze kladných hodnot (obor hodnot je (0,+∞)\left(0, +\infty\right)), prochází bodem (0,1)(0, 1) a protože je základ 3>13>1, je rostoucí.

  1. 3x=1=303^x = 1 = 3^0; z prostoty (funkce je rostoucí, tedy prostá) plyne x=0x = 0.
  2. 3x<303^x < 3^0 znamená pro rostoucí funkci x<0x < 0, tedy x∈(−∞,0)x \in \left(-\infty, 0\right).
  3. Analogicky 3x>303^x > 3^0 dává x>0x > 0, tedy x∈(0,+∞)x \in \left(0, +\infty\right).
  4. Hodnoty exponenciální funkce jsou vždy kladné, nerovnost tedy platí pro každé x∈Rx \in \R.

Příklad 2.37#

Načrtněte graf exponenciální funkce y=0,3xy = 0{,}3^x. Pak z něho určete všechna x∈Rx \in \R, pro která platí:

  1. 0,3x=10{,}3^x = 1;
  2. 0,3x<10{,}3^x < 1;
  3. 0,3x≥10{,}3^x \geq 1;
  4. 0,3x>00{,}3^x > 0.
Odpověď

a) x=0x = 0; b) x∈(0,+∞)x \in \left(0, +\infty\right); c) x∈(−∞,0⟩x \in \left(-\infty, 0\right\rangle; d) x∈Rx \in \R.

Nápověda

Srovnejte s příkladem 2.36: základ 0,30{,}3 je nyní menší než 11, takže funkce je klesající. Při přechodu od nerovnosti mezi funkčními hodnotami k nerovnosti mezi exponenty se proto znaménko obrací.

Postup řešení

Funkce y=0,3xy = 0{,}3^x je opět definovaná na celém R\R, nabývá jen kladných hodnot a prochází bodem (0,1)(0,1). Protože je základ 0<0,3<10 < 0{,}3 < 1, je však klesající.

  1. 0,3x=0,300{,}3^x = 0{,}3^0, tedy x=0x = 0.
  2. 0,3x<0,300{,}3^x < 0{,}3^0 znamená pro klesající funkci x>0x > 0, tedy x∈(0,+∞)x \in \left(0, +\infty\right).
  3. 0,3x≥0,300{,}3^x \geq 0{,}3^0 dává x≤0x \leq 0, tedy x∈(−∞,0⟩x \in \left(-\infty, 0\right\rangle.
  4. Hodnoty jsou opět vždy kladné, tedy x∈Rx \in \R.

Příklad 2.38#

Řešte rovnice s neznámou x∈Rx \in \R:

  1. 10x−1=110^{x-1} = 1;
  2. 10x=0,00110^x = 0{,}001;
  3. 0,01x=10000{,}01^x = 1000;
  4. 0,01x=1030{,}01^x = \sqrt[3]{10};
  5. 100x=10−1\sqrt{100^x} = 10^{-1};
  6. 10x−2=0,110^{x-2} = 0{,}1.
Odpověď

a) x=1x = 1; b) x=−3x = -3; c) x=−1,5x = -1{,}5; d) x=−16x = -\frac{1}{6}; e) x=−1x = -1; f) x=1x = 1.

Nápověda

Obě strany vždy zapište jako mocninu téhož základu, nejlépe desítky: 0,001=10−30{,}001 = 10^{-3}, 0,01=10−20{,}01 = 10^{-2}, 103=101/3\sqrt[3]{10} = 10^{1/3}, 100x=10x\sqrt{100^x} = 10^{x}. Protože je exponenciální funkce prostá, stačí pak porovnat exponenty.

Postup řešení

Ve všech případech převedeme obě strany na mocninu základu 1010 a porovnáme exponenty (jelikož exponenciální funkce je prostá).

  1. 10x−1=100  ⟺  x−1=0  ⟺  x=110^{x-1} = 10^0 \iff x-1 = 0 \iff x = 1.
  2. 10x=10−3  ⟺  x=−310^x = 10^{-3} \iff x = -3.
  3. 0,01x=(10−2)x=10−2x0{,}01^x = \left(10^{-2}\right)^x = 10^{-2x} a 1000=1031000 = 10^3, tedy −2x=3-2x = 3 a x=−1,5x = -1{,}5.
  4. Podobně 10−2x=101310^{-2x} = 10^{\frac13}, tedy −2x=13-2x = \frac13 a x=−16x = -\frac16.
  5. 100x=102x=10x\sqrt{100^x} = \sqrt{10^{2x}} = 10^{x} (odmocnina z kladného čísla), tedy 10x=10−110^x = 10^{-1} a x=−1x = -1.
  6. 10x−2=10−1  ⟺  x−2=−1  ⟺  x=110^{x-2} = 10^{-1} \iff x-2 = -1 \iff x = 1.

Příklad 2.39#

Řešte rovnici 3x−5=9−2x3^{x-5} = 9^{-2x}.

Ax=53x = \frac{5}{3}
Bx=1x = 1
Cx=54x = \frac{5}{4}
Dx=0x = 0
Ex=−1x = -1
Odpověď

B.

Nápověda

Základy 33 a 99 nejsou stejné, ale 9=329 = 3^2. Přepište proto pravou stranu jako mocninu trojky a porovnejte exponenty.

Postup řešení

Pravou stranu převedeme na mocninu základu 33:

9−2x=(32)−2x=3−4x.9^{-2x} = \left(3^2\right)^{-2x} = 3^{-4x}.

Rovnice tedy zní 3x−5=3−4x3^{x-5} = 3^{-4x} a protože je exponenciální funkce prostá, stačí porovnat exponenty:

x−5=−4x,5x=5,x=1.\begin{aligned} x-5 & = -4x, \\ 5x & = 5, \\ x & = 1. \end{aligned}

Příklad 2.40#

Určete počet kořenů rovnice 32x2−12⋅3x2+27=03^{2x^2}-12\cdot3^{x^2}+27 = 0.

A00
B11
C22
D33
E44
Odpověď

E.

Nápověda

Zaveďte substituci t:=3x2t := 3^{x^2} a všimněte si, že 32x2=t23^{2x^2} = t^2. Vznikne kvadratická rovnice. Na závěr nezapomeňte, že z každé nalezené hodnoty tt je ještě potřeba dopočítat xx – a rovnice tvaru x2=cx^2 = c má pro c>0c > 0 dva kořeny.

Postup řešení

Položme t:=3x2t := 3^{x^2}, pak 32x2=(3x2)2=t23^{2x^2} = \left(3^{x^2}\right)^2 = t^2 a rovnice přejde na kvadratickou

t2−12t+27=0.t^2 - 12t + 27 = 0.

Diskriminant je D=144−108=36D = 144 - 108 = 36, tedy

t1,2=12±62,t1=9,t2=3.t_{1,2} = \frac{12 \pm 6}{2}, \qquad t_1 = 9, \quad t_2 = 3.

Vrátíme se k původní neznámé:

3x2=9=32  ⟺  x2=2  ⟺  x=±2,3x2=3=31  ⟺  x2=1  ⟺  x=±1.\begin{aligned} 3^{x^2} = 9 = 3^2 & \quad \iff \quad x^2 = 2 \quad \iff \quad x = \pm\sqrt{2}, \\ 3^{x^2} = 3 = 3^1 & \quad \iff \quad x^2 = 1 \quad \iff \quad x = \pm1. \end{aligned}

Rovnice má tedy celkem 44 kořeny.

Poznámka

Všimněte si, že t=3x2≥30=1t = 3^{x^2} \geq 3^0 = 1; obě nalezené hodnoty tuto podmínku splňují. Kdyby některý kořen kvadratické rovnice vyšel menší než 11, žádné reálné xx by mu neodpovídalo.

Příklad 2.41#

Vypočítejte:

  1. log⁡33\log_{3}{3};
  2. log⁡31\log_{3}{1};
  3. log⁡313\log_{3}{\frac{1}{\sqrt{3}}};
  4. log⁡327\log_{3}{27};
  5. log⁡319\log_{3}{\frac{1}{9}};
  6. log⁡333\log_{3}{3\sqrt{3}}.
Odpověď

a) 11; b) 00; c) −12-\frac12; d) 33; e) −2-2; f) 32\frac32.

Nápověda

Vraťte se k definici: log⁡3t\log_3 t je ten exponent, na který musíme umocnit trojku, abychom dostali tt. Stačí tedy každý z argumentů logaritmů zapsat jako mocninu trojky (pomohou vztahy 3=31/2\sqrt{3} = 3^{1/2} a 13k=3−k\frac{1}{3^k} = 3^{-k}).

Postup řešení

Podle definice je log⁡3t\log_3 t ten exponent yy, pro který 3y=t3^y = t. Každý argument proto zapíšeme jako mocninu trojky:

  1. 3=313 = 3^1, tedy log⁡33=1\log_3 3 = 1.
  2. 1=301 = 3^0, tedy log⁡31=0\log_3 1 = 0.
  3. 13=3−12\frac{1}{\sqrt3} = 3^{-\frac12}, tedy log⁡313=−12\log_3\frac{1}{\sqrt3} = -\frac12.
  4. 27=3327 = 3^3, tedy log⁡327=3\log_3 27 = 3.
  5. 19=3−2\frac19 = 3^{-2}, tedy log⁡319=−2\log_3\frac19 = -2.
  6. 33=31⋅312=3323\sqrt3 = 3^1 \cdot 3^{\frac12} = 3^{\frac32}, tedy log⁡333=32\log_3 3\sqrt3 = \frac32.

Příklad 2.42#

Která z následujících rovností není pravdivá?

Alog⁡216=4\log_2{16} = 4
Blog⁡2116=−4\log_2{\frac{1}{16}} = -4
Clog⁡12116=4\log_{\frac{1}{2}}{\frac{1}{16}} = 4
Dlog⁡1216=14\log_{\frac{1}{2}}{16} = \frac{1}{4}
Elog⁡1216=−4\log_{\frac{1}{2}}{16} = -4
Odpověď

D.

Nápověda

Každou rovnost ověřte přímo z definice, tj. umocněním základu na nabízenou hodnotu logaritmu. Pomůže si uvědomit, že pro základ menší než 11 je logaritmus čísla většího než 11 vždy záporný – to okamžitě prozradí, kde je chyba.

Postup řešení

Postupně ověříme jednotlivé rovnosti:

  1. 24=162^4 = 16, rovnost platí.
  2. 2−4=1162^{-4} = \frac{1}{16}, rovnost platí.
  3. (12)4=116\left(\frac12\right)^4 = \frac{1}{16}, rovnost platí.
  4. (12)14=124≠16\left(\frac12\right)^{\frac14} = \frac{1}{\sqrt[4]{2}} \neq 16, rovnost neplatí.
  5. (12)−4=24=16\left(\frac12\right)^{-4} = 2^4 = 16, rovnost platí.

Nepravdivá je tedy rovnost z možnosti D.

Poznámka

Chybu lze odhalit i bez počítání: základ 12\frac12 je menší než 11, takže funkce log⁡12\log_{\frac12} je klesající a záporných hodnot nabývá právě pro argumenty větší než 11. Hodnota log⁡1216\log_{\frac12}16 tedy musí být záporná, a proto rozhodně není rovna 14\frac14.

Příklad 2.43#

Vypočítejte 5log⁡57+log⁡1313+log⁡715^{\log_5{7}}+\log_{\frac{1}{3}}{\frac{1}{3}}+\log_7{1}.

A66
B77
C88
D7137\frac{1}{3}
E121312\frac{1}{3}
Odpověď

C.

Nápověda

Použijte tři základní vlastnosti, které plynou přímo z definice logaritmu:

alog⁡ab=b,log⁡aa=1,log⁡a1=0.a^{\log_a b} = b, \qquad \log_a a = 1, \qquad \log_a 1 = 0.

Postup řešení

Každý ze tří členů určíme přímo z vlastností logaritmu:

5log⁡57=7(logaritmus je inverznıˊ funkcıˊ k funkci mocninneˊ o teˊmzˇe zaˊkladu),log⁡1313=1(hledaˊme exponent, pro kteryˊ (13)y=13),log⁡71=0(nebotˇ 70=1).\begin{aligned} 5^{\log_5 7} & = 7 & & \text{(logaritmus je inverzní funkcí k funkci mocninné o témže základu)}, \\ \log_{\frac13}\frac13 & = 1 & & \text{(hledáme exponent, pro který } \left(\tfrac13\right)^y = \tfrac13\text{)}, \\ \log_7 1 & = 0 & & \text{(neboť } 7^0 = 1\text{)}. \end{aligned}

Celkem tedy 7+1+0=87 + 1 + 0 = 8.

Příklad 2.44#

Vypočítejte log⁡549+2log⁡557\log_5{49}+2\log_5{\frac{5}{7}}.

A22
B11
C00
D44
E2525
Odpověď

A.

Nápověda

49=7249 = 7^2, proto lze na první logaritmus použít vlastnost log⁡abk=klog⁡ab\log_a b^k = k\log_a b. Pak vytkněte dvojku před závorku a logaritmy sečtěte podle vzorce log⁡ab+log⁡ac=log⁡a(bc)\log_a b + \log_a c = \log_a (bc). Sedmičky se přitom vykrátí.

Postup řešení

Nejprve použijeme vztah log⁡abk=klog⁡ab\log_a b^k = k\log_a b:

log⁡549=log⁡572=2log⁡57.\log_5 {49} = \log_5 {7^2} = 2\log_5 7.

Součet logaritmů o stejném základu je logaritmem součinu:

2log⁡57+2log⁡557=2(log⁡57+log⁡557)=2log⁡5(7⋅57)=2log⁡55=2.2\log_5 7 + 2\log_5\frac{5}{7} = 2\left(\log_5 7 + \log_5\frac{5}{7}\right) = 2\log_5\left(\cancel{7} \cdot \frac{5}{\cancel{7}}\right) = 2\log_5 5 = 2.

Příklad 2.45#

Řešte rovnici log⁡12x=−4\log_\frac{1}{2}{x} = -4.

A∅\emptyset
Bx=−16x = -16
Cx=116x = \frac{1}{16}
Dx∈{116,16}x \in \set{\frac{1}{16}, 16}
Ex=16x = 16
Odpověď

E.

Nápověda

Rovnici přepište podle definice logaritmu do tvaru (12)−4=x\left(\frac12\right)^{-4} = x. Pozor na znaménko exponentu – záporný exponent u základu menšího než 11 dává číslo větší než 11.

Postup řešení

Podle definice logaritmu je rovnice ekvivalentní zápisu

x=(12)−4=24=16.x = \left(\frac{1}{2}\right)^{-4} = 2^4 = 16.

Poznámka

Argument logaritmu musí být vždy kladný, takže možnost B (x=−16x = -16) lze vyloučit okamžitě, bez jakéhokoli počítání.

Příklad 2.46#

Řešte nerovnici (13)x>13\left(\frac{1}{3}\right)^x > \frac{1}{3}.

Ax∈(1,+∞)x \in \left(1, +\infty\right)
Bx∈(13,+∞)x \in \left(\frac{1}{3}, +\infty\right)
Cx∈(−∞,13)x \in \left(-\infty, \frac{1}{3}\right)
Dx∈(−∞,0)x \in \left(-\infty, 0\right)
Ex∈(−∞,1)x \in \left(-\infty, 1\right)
Odpověď

E.

Nápověda

Obě strany zapište jako mocninu téhož základu 13\frac13. Ten je menší než 11, funkce je tedy klesající – při přechodu k nerovnosti mezi exponenty se proto obrací znaménko.

Postup řešení

Pravou stranu zapíšeme jako mocninu téhož základu: 13=(13)1\frac13 = \left(\frac13\right)^1. Nerovnice tedy zní

(13)x>(13)1.\left(\frac{1}{3}\right)^x > \left(\frac{1}{3}\right)^1.

Základ 13\frac13 je menší než 11, příslušná exponenciální funkce je proto klesající a při porovnání exponentů se znaménko nerovnosti obrací:

x<1.x < 1.

Množinou řešení je interval (−∞,1)\left(-\infty, 1\right).

Příklad 2.47#

Řešte nerovnici log⁡8(3x−10)<13\log_8{\left(3x-10\right)} < \frac{1}{3}.

Ax∈(0,313)x \in \left(0, 3\frac{1}{3}\right)
Bx∈(−∞,313)x \in \left(-\infty, 3\frac{1}{3}\right)
Cx∈(4,+∞)x \in \left(4, +\infty\right)
Dx∈(−∞,4)x \in \left(-\infty, 4\right)
Ex∈(313,4)x \in \left(3\frac{1}{3}, 4\right)
Odpověď

E.

Nápověda

Nejprve zapište podmínku pro argument logaritmu: musí být kladný. Teprve pak nerovnici „odlogaritmujte“ – základ 88 je větší než 11, takže znaménko zůstává. Hodí se pamatovat si, že 81/3=28^{1/3} = 2.

Postup řešení

Pravou stranu zapíšeme jako logaritmus: 13=13log⁡88=log⁡8813=log⁡82\frac13 = \frac13\log_8 8 = \log_8 8^{\frac13} = \log_8 2. Základ 88 je větší než 11, funkce log⁡8\log_8 je tedy rostoucí a znaménko nerovnosti se zachovává. Nesmíme však zapomenout, že argument logaritmu musí být za každých okolností kladný:

log⁡8(3x−10)<log⁡82   ⟺   0<3x−10<2   ⟺   10<3x<12   ⟺   103<x<4.\log_8(3x-10) < \log_8 2 \ \iff \ 0 < 3x-10 < 2 \ \iff \ 10 < 3x < 12 \ \iff \ \frac{10}{3} < x < 4.

Tedy

x∈(313, 4).x \in \left(3\frac{1}{3}, \ 4\right).

Poznámka

Možnost D je klasickou pastí – vznikne, pokud se zapomene na podmínku pro argument logaritmu. Vyplatí se ji zapsat ještě předtím, než začneme nerovnici upravovat.

Poznámka

Standardní exponenciální a logaritmické nerovnice lze řešit i „automatičtějším“ způsobem, bez předběžné úpravy pravé strany – totiž přímým odlogaritmováním podle pravidla

log⁡at<u  ⟺  0<t<aupro a>1.\log_a t < u \quad \iff \quad 0 < t < a^u \qquad \text{pro } a > 1.

Jen je třeba vždy kontrolovat základ („otočí se znaménko nerovnosti?“) a nezapomínat na kladnost argumentu logaritmu – právě na těchto dvou věcech se chybuje nejčastěji.

Doplňující příklady

Příklad 2.48#

Řešte rovnici 0,23x−1=125{0{,}2}^{3x-1} = \sqrt{125}.

Ax=5x = 5
Bx=3x = 3
Cx=1x = 1
Dx=−16x = -\frac{1}{6}
Ex=0,4x = 0{,}4
Odpověď

D.

Nápověda

Obě strany zapište jako mocninu pětky: 0,2=15=5−10{,}2 = \frac{1}{5} = 5^{-1} a 125=53=532\sqrt{125} = \sqrt{5^3} = 5^{\frac{3}{2}}.

Postup řešení

Obě strany převedeme na mocninu základu 55:

0,23x−1=(5−1)3x−1=51−3x,125=53=532.0{,}2^{3x-1} = \left(5^{-1}\right)^{3x-1} = 5^{1-3x}, \qquad \sqrt{125} = \sqrt{5^3} = 5^{\frac{3}{2}}.

Porovnáním exponentů dostaneme

1−3x=32,−3x=12,x=−16.\begin{aligned} 1-3x & = \frac{3}{2}, \\ -3x & = \frac{1}{2}, \\ x & = -\frac{1}{6}. \end{aligned}

Příklad 2.49#

Řešte rovnice 5x−2(x+2)(x−1)=15^\frac{x-2}{\left(x+2\right)\left(x-1\right)} = 1 i (23)(x2−4)(x−1)=1\left(\frac{2}{3}\right)^{\left(x^2-4\right)\left(x-1\right)} = 1 a zapište množinu jejich společných řešení.

A{−2,2,1}\set{-2, 2, 1}
B{2,1}\set{2, 1}
C{−2,1}\set{-2, 1}
D{−2,2}\set{-2, 2}
E{2}\set{2}
Odpověď

E.

Nápověda

Mocnina aua^u s pevným základem a>0a > 0, a≠1a \neq 1, je rovna jedné právě tehdy, když u=0u = 0. Obě rovnice se tak redukují na podmínku „exponent je nulový“. U první z nich ovšem nezapomeňte na definiční obor – jmenovatel ve zlomku nesmí být nulový.

Postup řešení

Pro základ a>0a > 0, a≠1a \neq 1, platí au=1  ⟺  u=0a^u = 1 \iff u = 0. Obě rovnice proto řešíme jako podmínku na nulovost exponentu.

x−2(x+2)(x−1)=0  ⟺  {x−2=0,x+2≠0,x−1≠0  ⟺  x=2.\frac{x-2}{(x+2)(x-1)} = 0 \quad \iff \quad \begin{cases} x-2 = 0,\\ x+2 \neq 0,\\ x-1 \neq 0 \end{cases} \quad \iff \quad x = 2.

Množinou řešení první rovnice je tedy K1={2}K_1 = \set{2}.

(x2−4)(x−1)=0  ⟺  (x−2)(x+2)(x−1)=0  ⟺  x∈{−2,2,1}.\left(x^2-4\right)(x-1) = 0 \quad \iff \quad (x-2)(x+2)(x-1) = 0 \quad \iff \quad x \in \set{-2, 2, 1}.

Tedy pro druhou rovnici K2={−2,2,1}K_2 = \set{-2, 2, 1}.

Množinou společných kořenů je průnik

K1∩K2={2}.K_1 \cap K_2 = \set{2}.

Poznámka

Čísla −2-2 a 11 vyhovují druhé rovnici, ale v první rovnici není příslušný výraz vůbec definován – proto do průniku patřit nemohou.

Příklad 2.50#

Určete množinu řešení rovnice (x2+x+1)x−3=1\left(x^2+x+1\right)^{x-3} = 1.

A{3}\set{3}
B{−1,0}\set{-1, 0}
C{−1,0,3}\set{-1, 0, 3}
D{2}\set{2}
E{−2}\set{-2}
Odpověď

C.

Nápověda

Zde se mění základ i exponent, nelze tedy použít prosté porovnání exponentů. Mocnina zuz^u je rovna jedné ve třech situacích: když je u=0u = 0 (a základ nenulový), když je z=1z = 1, a případně když je z=−1z = -1 a uu je sudé celé číslo. Prověřte všechny tři. Jiný způsob řešení spočívá ve zlogaritmování obou částí rovnice.

Postup řešení

Protože se mění základ i exponent, rozebereme všechny možnosti, kdy může být mocnina rovna jedné.

  1. Nulový exponent. x−3=0x-3 = 0, tedy x=3x = 3. Základ je pak 9+3+1=13≠09+3+1 = 13 \neq 0, takže 130=113^0 = 1 a číslo 33 je řešením.
  2. Základ roven jedné. x2+x+1=1x^2+x+1 = 1, tedy x2+x=x(x+1)=0x^2+x = x(x+1) = 0, odkud x=0x = 0 nebo x=−1x = -1. V obou případech je 1u=11^u = 1, obě čísla jsou tedy řešením.
  3. Základ roven −1-1 a sudý celočíselný exponent. Rovnice x2+x+1=−1x^2+x+1 = -1, tj. x2+x+2=0x^2+x+2 = 0, má diskriminant D=1−8=−7<0D = 1-8 = -7 < 0, reálné řešení tedy nemá.

Množinou řešení je proto {−1,0,3}\set{-1, 0, 3}.

Jiný postup: U této úlohy se vyplatí ještě jeden typický způsob řešení podobných úloh – pomocí logaritmování. Základ mocniny je vždy kladný, neboť jde o tzv. neúplný čtverec součtu:

x2+x+1=(x+12)2+34>0.x^2+x+1 = \left(x+\frac{1}{2}\right)^2 + \frac{3}{4} > 0.

Obě strany rovnice jsou tedy kladné a můžeme je zlogaritmovat (základ logaritmu je přitom v podstatě libovolný):

(x2+x+1)x−3=1  ⟺  ln⁡(x2+x+1)x−3=ln⁡1=0.\left(x^2+x+1\right)^{x-3} = 1 \quad \iff \quad \ln \left(x^2+x+1\right)^{x-3} = \ln 1 = 0.

Podle vlastnosti ln⁡ab=bln⁡a\ln a^b = b \ln a tak dostáváme součinový tvar

(x−3)⋅ln⁡(x2+x+1)=0,(x-3) \cdot \ln \left(x^2+x+1\right) = 0,

který je splněn právě tehdy, je-li nulový některý z činitelů. První možnost dává

x−3=0  ⟺  x=3;x-3 = 0 \quad \iff \quad x = 3;

argument logaritmu je pro toto xx rovný 32+3+1=13>03^2+3+1 = 13 > 0, takže x1=3x_1 = 3 opravdu je řešením. Druhá možnost dává

ln⁡(x2+x+1)=0  ⟺  x2+x+1=1  ⟺  x(x+1)=0,\ln \left(x^2+x+1\right) = 0 \quad \iff \quad x^2+x+1 = 1 \quad \iff \quad x(x+1) = 0,

odkud x2=−1x_2 = -1 a x3=0x_3 = 0.

Celkově pak množinou řešení je {−1,0,3}\set{-1, 0, 3}.

Poznámka

Trojčlen x2+x+1x^2+x+1 má záporný diskriminant a kladný vedoucí koeficient, je tedy pro každé reálné xx kladný – základ je proto vždy přípustný a mocnina má vždy smysl.

Příklad 2.51#

Řešte rovnice 6x+1=3x+16^{x+1} = 3^{x+1} i 2x−5=8x−52^{x-5} = 8^{x-5} a určete součet jejich kořenů.

A44
B−4-4
C55
D−5-5
E5353
Odpověď

A.

Nápověda

Obě rovnice mají stejný tvar au=bua^u = b^u s různými základy. Vydělte je proto stranou po straně: dostanete (ab)u=1\left(\frac{a}{b}\right)^u = 1, což už umíte snadno vyřešit.

Postup řešení

U první rovnice vydělíme obě strany kladným výrazem 3x+13^{x+1}:

(63)x+1=1  ⟺  2x+1=1  ⟺  x+1=0  ⟺  x=−1.\left(\frac{6}{3}\right)^{x+1} = 1 \quad \iff \quad 2^{x+1} = 1 \quad \iff \quad x+1 = 0 \quad \iff \quad x = -1.

Ve druhé rovnici obdobně vydělíme obě strany kladným výrazem 8x−58^{x-5}:

(28)x−5=1  ⟺  (14)x−5=1  ⟺  x−5=0  ⟺  x=5.\left(\frac{2}{8}\right)^{x-5} = 1 \quad \iff \quad \left(\frac{1}{4}\right)^{x-5} = 1 \quad \iff \quad x-5 = 0 \quad \iff \quad x = 5.

Součet kořenů je −1+5=4-1 + 5 = 4.

Příklad 2.52#

Řešte rovnice 2x⋅3x−1=722^x\cdot3^{x-1} = 72 i 2x⋅7x=196\sqrt{2^x}\cdot\sqrt{7^x}=196 a určete součet jejich kořenů.

A88
B77
C66
D55
E44
Odpověď

B.

Nápověda

V obou rovnicích mají mocniny (až na konstantu) stejný exponent – lze je proto spojit podle vztahu aubu=(ab)ua^u b^u = (ab)^u. V první rovnici nejprve osamostatněte 3x3^x: 3x−1=3x33^{x-1} = \frac{3^x}{3}. Napravo pak stačí rozpoznat mocninu vzniklého základu: 216=63216 = 6^3 a 196=142196 = 14^2.

Postup řešení

V první rovnici vytkneme 13\frac13 z druhého činitele a mocniny spojíme podle vlastnosti aubu=(ab)ua^u b^u = (ab)^u:

2x⋅3x−1=72,2x⋅3x3=72,6x=216,x=3.\begin{aligned} 2^x \cdot 3^{x-1} &= 72,\\ 2^x \cdot \frac{3^x}{3} &= 72,\\ 6^x &= 216,\\ x &= 3. \end{aligned}

Ve druhé rovnici spojíme odmocniny do jedné:

2x⋅7x=196,2x⋅7x=196,14x2=142,x=4.\begin{aligned} \sqrt{2^x} \cdot \sqrt{7^x} &= 196,\\ \sqrt{2^x \cdot 7^x} &= 196,\\ 14^{\frac{x}{2}} &= 14^2,\\ x &= 4. \end{aligned}

Součet kořenů je 3+4=73 + 4 = 7.

Příklad 2.53#

Řešte rovnici 4x+2−4x+1+4x=394^{x+2}-4^{x+1}+4^x = 39.

Ax=34x = \sqrt[4]{3}
Bx=43x = \sqrt[3]{4}
Cx=log⁡34x = \log_3{4}
Dx=log⁡43x = \log_4{3}
E∅\emptyset
Odpověď

D.

Nápověda

Všechny tři členy jsou násobky téhož výrazu 4x4^x, neboť 4x+2=16⋅4x4^{x+2} = 16 \cdot 4^x a 4x+1=4⋅4x4^{x+1} = 4 \cdot 4^x. Vytkněte jej.

Postup řešení

Podle vztahu au+v=auava^{u+v} = a^u a^v platí 4x+2=16⋅4x4^{x+2} = 16 \cdot 4^x a 4x+1=4⋅4x4^{x+1} = 4 \cdot 4^x. Vytknutím 4x4^x dostaneme

4x(16−4+1)=39,13⋅4x=39,4x=3.\begin{aligned} 4^x \left(16 - 4 + 1\right) & = 39, \\ 13 \cdot 4^x & = 39, \\ 4^x & = 3. \end{aligned}

Podle definice logaritmu je tedy x=log⁡43x = \log_4 3.

Příklad 2.54#

Rozhodněte, které tvrzení o řešeních rovnice 9x−12+912−x=1039^{x-\frac{1}{2}}+9^{\frac{1}{2}-x} = \frac{10}{3} je pravdivé.

ASoučet všech řešení je −1-1.
BRovnice nemá řešení.
CRovnice má dvě nezáporná řešení.
DSoučin všech řešení je 99.
EŽádná z ostatních možností není správná.
Odpověď

C.

Nápověda

Exponenty jsou navzájem opačné, takže druhá mocnina je převrácenou hodnotou první. Substituce t:=9x−12>0t := 9^{x-\frac12} > 0 rovnici převede na tvar t+1t=103t + \frac{1}{t} = \frac{10}{3}.

Postup řešení

Protože 912−x=9−(x−12)=19x−129^{\frac12-x} = 9^{-\left(x-\frac12\right)} = \frac{1}{9^{x-\frac12}}, položíme t:=9x−12>0t := 9^{x-\frac12} > 0. Rovnice pak zní

t+1t=103.t + \frac{1}{t} = \frac{10}{3}.

Vynásobením kladným číslem 3t3t dostaneme kvadratickou rovnici

3t2−10t+3=0,3t^2 - 10t + 3 = 0,

jejíž diskriminant je D=100−36=64D = 100-36 = 64, takže

t1,2=10±86,t1=3,t2=13.t_{1,2} = \frac{10 \pm 8}{6}, \qquad t_1 = 3, \quad t_2 = \frac{1}{3}.

Vrátíme se k původní neznámé; přitom 9x−12=32x−19^{x-\frac12} = 3^{2x-1}:

32x−1=3=31  ⟺  2x−1=1  ⟺  x=1,32x−1=13=3−1  ⟺  2x−1=−1  ⟺  x=0.\begin{aligned} 3^{2x-1} = 3 = 3^1 & \quad \iff \quad 2x-1 = 1 \quad \iff \quad x = 1, \\ 3^{2x-1} = \frac{1}{3} = 3^{-1} & \quad \iff \quad 2x-1 = -1 \quad \iff \quad x = 0. \end{aligned}

Rovnice má tedy dvě řešení, 00 a 11, a obě jsou nezáporná.

Poznámka

Zbylá tvrzení ověříme snadno: součet řešení je 11 (nikoli −1-1) a jejich součin je 00 (nikoli 99).

Příklad 2.55#

Vypočítejte 8log⁡23+9log⁡348^{\log_2{3}}+9^{\log_3{4}}.

A3333
B77
C1414
D4343
E6060
Odpověď

D.

Nápověda

Základy mocnin převeďte na základy logaritmů: 8=238 = 2^3 a 9=329 = 3^2. Pak použijte (ak)log⁡ab=(alog⁡ab)k=bk\left(a^k\right)^{\log_a b} = \left(a^{\log_a b}\right)^k = b^k.

Postup řešení

Oba členy upravíme tak, aby základ mocniny odpovídal základu logaritmu:

8log⁡23=(23)log⁡23=(2log⁡23)3=33=27,9log⁡34=(32)log⁡34=(3log⁡34)2=42=16.\begin{aligned} 8^{\log_2 3} & = \left(2^3\right)^{\log_2 3} = \left(2^{\log_2 3}\right)^3 = 3^3 = 27, \\ 9^{\log_3 4} & = \left(3^2\right)^{\log_3 4} = \left(3^{\log_3 4}\right)^2 = 4^2 = 16. \end{aligned}

Součet je tedy 27+16=4327 + 16 = 43.

Příklad 2.56#

Zjednodušte výraz log⁡tg⁡1∘+log⁡tg⁡2∘+log⁡tg⁡3∘+⋯+log⁡tg⁡88∘+log⁡tg⁡89∘\log{\tg{1^{\circ}}} + \log{\tg{2^{\circ}}} + \log{\tg{3^{\circ}}} + \dots + \log{\tg{88^{\circ}}} + \log{\tg{89^{\circ}}}.

A89!89!
B0,10{,}1
C1010
D11
E00
Odpověď

E.

Nápověda

Součet logaritmů je logaritmem součinu. V součinu pak sdružte členy do dvojic tak, aby se úhly doplňovaly do 90∘90^\circ, a využijte goniometrické identity tg⁡(90∘−α)=cotg⁡α=1tg⁡α\tg\left(90^\circ - \alpha\right) = \cotg\alpha = \frac{1}{\tg\alpha}. Prostřední člen zůstane osamocený – který to je?

Postup řešení

Součet logaritmů o stejném základu je logaritmem součinu, takže hledaná hodnota je

log⁡(tg⁡1∘⋅tg⁡2∘⋅…⋅tg⁡89∘).\log\left(\tg 1^\circ \cdot \tg 2^\circ \cdot \ldots \cdot \tg 89^\circ\right).

V součinu sdružíme členy do dvojic, jejichž úhly se doplňují do 90∘90^\circ. Protože

tg⁡(90∘−α)=cotg⁡α=1tg⁡α,\tg\left(90^\circ - \alpha\right) = \cotg\alpha = \frac{1}{\tg\alpha},

je součin každé takové dvojice roven jedné:

tg⁡1∘⋅tg⁡89∘=1,tg⁡2∘⋅tg⁡88∘=1,…,tg⁡44∘⋅tg⁡46∘=1.\tg 1^\circ \cdot \tg 89^\circ = 1, \quad \tg 2^\circ \cdot \tg 88^\circ = 1, \quad \dots, \quad \tg 44^\circ \cdot \tg 46^\circ = 1.

Osamocen zůstane prostřední člen tg⁡45∘=1\tg 45^\circ = 1. Celý součin je tedy roven 11 a hledaná hodnota je

log⁡1=0.\log 1 = 0.

Příklad 2.57#

Vypočítejte 7log⁡23−3log⁡277^{\log_2{3}}-3^{\log_2{7}}.

A00
B73\frac{7}{3}
C11
D−1-1
E22
Odpověď

A.

Nápověda

Oba členy vypadají podezřele podobně. Zkuste zlogaritmovat každý z nich (třeba při základu 22) a porovnat výsledky – zjistíte, že jsou stejné. Jiným způsobem lze postupovat pomocí vzorce pro přechod na nový základ logaritmu log⁡ab=log⁡cblog⁡ca\log_a b = \frac{\log_c b}{\log_c a} a vlastnosti 1log⁡ab=log⁡ba\frac{1}{\log_a b} = \log_b a.

Postup řešení

Ukážeme, že oba členy jsou si rovny. Zlogaritmujeme je při základu 22 a použijeme vztah log⁡abk=klog⁡ab\log_a b^k = k \log_a b:

log⁡2(7log⁡23)=log⁡23⋅log⁡27,log⁡2(3log⁡27)=log⁡27⋅log⁡23.\begin{aligned} \log_2 \left(7^{\log_2 3}\right) & = \log_2 3 \cdot \log_2 7, \\ \log_2 \left(3^{\log_2 7}\right) & = \log_2 7 \cdot \log_2 3. \end{aligned}

Výsledky jsou stejné, a protože je funkce log⁡2\log_2 prostá, platí 7log⁡23=3log⁡277^{\log_2 3} = 3^{\log_2 7}. Rozdíl obou čísel je tedy

7log⁡23−3log⁡27=0.7^{\log_2 3} - 3^{\log_2 7} = 0.

Jiný postup: Použijeme vzorec pro převod logaritmu na nový základ log⁡ab=log⁡cblog⁡ca\log_a b = \frac{\log_c b}{\log_c a} a vlastnost 1log⁡ab=log⁡ba\frac{1}{\log_a b} = \log_b a:

7log⁡23=7log⁡73log⁡72=(7log⁡73)1log⁡72=3log⁡27,7^{\log_2{3}} = 7^{\frac{\log_7{3}}{\log_7{2}}} = \left(7^{\log_7{3}}\right)^{\frac{1}{\log_7{2}}} = 3^{\log_2{7}},

tedy

7log⁡23−3log⁡27=3log⁡27−3log⁡27=0.7^{\log_2{3}}-3^{\log_2{7}} = 3^{\log_2{7}}-3^{\log_2{7}} = 0.

Poznámka

Stejnými postupy lze dokázat obecnou identitu alog⁡cb=blog⁡caa^{\log_c b} = b^{\log_c a}, která platí pro všechny přípustné hodnoty a,b,ca, b, c. Vyplatí se ji znát – v úlohách tohoto typu se objevuje často.

Příklad 2.58#

Vypočítejte log⁡57⋅log⁡49125\log_5{7} \cdot \log_{49}{125}.

A16\frac{1}{6}
B11
C66
D23\frac{2}{3}
E1,51{,}5
Odpověď

E.

Nápověda

Protože 49=7249 = 7^2, 125=53125 = 5^3, zkuste aplikovat na druhý logaritmus vzorce log⁡abk=klog⁡ab\log_a {b^k} = k\log_a b a log⁡aℓb=1ℓlog⁡ab\log_{a^\ell} b = \frac{1}{\ell}\log_a b. Pak pomůže „otočení“ logaritmu 1log⁡ab=log⁡ba\frac{1}{\log_a b} = \log_b a.

Postup řešení

Z vlastností logaritmu log⁡abk=klog⁡ab\log_a {b^k} = k\log_a b a log⁡aℓb=1ℓlog⁡ab\log_{a^\ell} b = \frac{1}{\ell}\log_a b máme

log⁡49125=log⁡7253=32log⁡75.\log_{49}{125} = \log_{7^2}{5^3} = \frac{3}{2}\log_7 5.

Poté díky vzorci 1log⁡ab=log⁡ba\frac{1}{\log_a b} = \log_b a:

log⁡57⋅log⁡49125=log⁡57⋅32log⁡57=32=1,5.\log_5{7} \cdot \log_{49}{125} = \cancel{\log_5{7}} \cdot \frac{3}{2\cancel{\log_5 7}} = \frac{3}{2} = 1{,}5.

Příklad 2.59#

Vypočítejte log⁡nlog⁡n…nnnn⏟2026\log_n{\log_n{\underbrace{\sqrt[n]{\sqrt[n]{\ldots\sqrt[n]{n}}}}_{2026}}}.

A20262026
B−2026-2026
C10131013
D−1013-1013
E11
Odpověď

B.

Nápověda

Každá nn-tá odmocnina znamená umocnění na 1n\frac1n. Postupným aplikováním 20262026 odmocnin proto dostaneme nn umocněné na (1n)2026\left(\frac1n\right)^{2026}. Pak už jen dvakrát zlogaritmujeme.

Postup řešení

Vnitřní výraz upravíme. Jedna nn-tá odmocnina znamená umocnění na 1n\frac{1}{n}, po 20262026 odmocninách tedy dostaneme

…nnnn⏟2026=n(1n)2026=nn−2026.\underbrace{\sqrt[n]{\sqrt[n]{\ldots\sqrt[n]{n}}}}_{2026} = n^{\left(\frac{1}{n}\right)^{2026}} = n^{n^{-2026}}.

První logaritmus „sundá“ vnější mocninu:

log⁡n(nn−2026)=n−2026.\log_n\left(n^{n^{-2026}}\right) = n^{-2026}.

Druhý logaritmus pak dává

log⁡n(n−2026)=−2026.\log_n\left(n^{-2026}\right) = -2026.

Příklad 2.60#

Řešte rovnici log⁡(x2−x)=1−log⁡5\log{\left(x^2-x\right)} = 1-\log{5}.

A∅\emptyset
Bx∈{−3,2}x \in \set{-3, 2}
Cx∈{−2,1}x \in \set{-2, 1}
Dx∈{−2,3}x \in \set{-2, 3}
Ex∈{−1,2}x \in \set{-1, 2}
Odpověď

E.

Nápověda

Pravou stranu převeďte na jediný logaritmus: 1=log⁡101 = \log 10, takže 1−log⁡5=log⁡105=log⁡21 - \log 5 = \log\frac{10}{5} = \log 2. Nezapomeňte také na podmínku x2−x>0x^2-x > 0.

Postup řešení

Pravou stranu upravíme na jediný logaritmus (uvažujeme dekadický logaritmus, tedy 1=log⁡101 = \log 10):

1−log⁡5=log⁡10−log⁡5=log⁡105=log⁡2.1 - \log 5 = \log 10 - \log 5 = \log\frac{10}{5} = \log 2.

Rovnice tedy zní log⁡(x2−x)=log⁡2\log(x^2-x) = \log 2 a z prostoty logaritmu plyne

x2−x=2  ⟺  x2−x−2=0  ⟺  (x−2)(x+1)=0.x^2-x = 2 \quad \iff \quad x^2-x-2 = 0 \quad \iff \quad (x-2)(x+1) = 0.

Řešení jsou tedy čísla 22 a −1-1.

Poznámka

Kontrolovat podmínku kladnosti argumentu logaritmu v tomto případě není nutné, jelikož byly všechny naše úpravy ekvivalentní: z rovnosti x2−x=2x^2-x = 2 totiž kladnost argumentu plyne automaticky. Ověření definičního oboru hned na začátku je ale velmi dobrý zvyk.

Příklad 2.61#

Řešte rovnici log⁡alog⁡blog⁡cx=0\log_a{\log_b{\log_c{x}}} = 0.

Ax=cbx = c^b
Bx=abcx = a^{bc}
Cx=bcx = b^c
Dx=acx = a^c
Ex=abcx = abc
Odpověď

A.

Nápověda

Rovnici „rozbalujte“ zvenku dovnitř. Z log⁡au=0\log_a u = 0 plyne u=1u = 1 (bez ohledu na základ aa); pokračujte stejným způsobem o úroveň níž.

Postup řešení

Postupujeme od vnějšího logaritmu dovnitř. Pro libovolný přípustný základ aa platí log⁡au=0  ⟺  u=1\log_a u = 0 \iff u = 1, tedy

log⁡blog⁡cx=1.\log_b \log_c x = 1.

Odtud podle definice logaritmu

log⁡cx=b1=b\log_c x = b^1 = b

a v posledním kroku

x=cb.x = c^b.

Poznámka

Mlčky přitom předpokládáme, že všechny základy jsou přípustné, tj. kladné a různé od 11, a že argumenty vycházejí kladné (například je potřeba b>0b > 0, aby mělo smysl log⁡cx=b\log_c x = b).

Příklad 2.62#

Řešte rovnici 52x=75^{2^x}=7.

Ax=log⁡5log⁡27x = \log_5{\log_2{7}}
Bx=log⁡2log⁡57x = \log_2{\log_5{7}}
Cx=log⁡7log⁡52x = \log_7{\log_5{2}}
Dx=log⁡7log⁡25x = \log_7{\log_2{5}}
Ex=log⁡2log⁡75x = \log_2{\log_7{5}}
Odpověď

B.

Nápověda

Logaritmujte postupně, zvenku dovnitř. Nejprve při základu 55 – tím se zbavíte vnější mocniny a zůstane 2x=log⁡572^x = \log_5 7; pak logaritmujte při základu 22.

Postup řešení

Rovnici zlogaritmujeme při základu 55. Podle definice logaritmu:

2x=log⁡57.2^x = \log_5 7.

Pravá strana je kladná (neboť 7>17 > 1), takže můžeme logaritmovat znovu, tentokrát při základu 22:

x=log⁡2(log⁡57).x = \log_2\left(\log_5 7\right).

Poznámka

Pořadí základů je zásadní: vnější mocnina má základ 55, takže první logaritmus musí být při základu 55. Zaměnit pořadí (možnost A) je častá chyba.

Příklad 2.63#

Rozhodněte, které tvrzení o řešeních rovnice log⁡3(6x−2)log⁡3(x−3)=2\dfrac{\log_3{(6x-2)}}{\log_3{\left(x-3\right)}} = 2 je pravdivé.

ASoučet všech řešení je 1212.
BRovnice má dvě řešení a jejich součin je 1010.
CRovnice má jedno řešení.
DRovnice nemá řešení.
EŽádná z ostatních možností není správná.
Odpověď

C.

Nápověda

Podmínky jsou zde klíčové: oba argumenty musí být kladné a jmenovatel navíc nenulový, tedy x−3≠1x - 3 \neq 1. Teprve pak rovnici vynásobte jmenovatelem a použijte 2log⁡3u=log⁡3u22\log_3 u = \log_3 u^2.

Postup řešení

Podmínky. Argumenty obou logaritmů musí být kladné a jmenovatel nenulový:

6x−2>0,x−3>0,log⁡3(x−3)≠0.6x-2 > 0, \qquad x-3 > 0, \qquad \log_3(x-3) \neq 0.

Odtud x>3x > 3 (což už zahrnuje x>13x > \frac13) a x−3≠1x - 3 \neq 1, tj. x≠4x \neq 4.

Řešení. Rovnici vynásobíme jmenovatelem a použijeme 2log⁡3u=log⁡3u22\log_3 u = \log_3 u^2:

log⁡3(6x−2)=2log⁡3(x−3),log⁡3(6x−2)=log⁡3(x−3)2.\begin{aligned} \log_3(6x-2) &= 2\log_3(x-3),\\ \log_3(6x-2) &= \log_3(x-3)^2. \end{aligned}

Z prostoty logaritmu plyne

6x−2=(x−3)2,6x−2=x2−6x+9,x2−12x+11=0,(x−1)(x−11)=0.\begin{aligned} 6x-2 &= (x-3)^2,\\ 6x-2 &= x^2-6x+9,\\ x^2-12x+11 &= 0,\\ (x-1)(x-11) &= 0. \end{aligned}

Kandidáty jsou čísla 11 a 1111. Číslo 11 podmínku x>3x > 3 nesplňuje, číslo 1111 ano (a je různé od 44). Rovnice má tedy právě jedno řešení, x=11x = 11.

Příklad 2.64#

Vypočítejte log⁡816\log_8{16}.

A88
B22
C34\frac{3}{4}
D1212
E43\frac{4}{3}
Odpověď

E.

Nápověda

Obě čísla jsou mocniny dvojky: 8=238 = 2^3 a 16=2416 = 2^4. Použijte vzorec pro změnu základu log⁡ab=log⁡cblog⁡ca\log_a b = \frac{\log_c b}{\log_c a} s c=2c = 2.

Postup řešení

Hledáme exponent yy, pro který 8y=168^y = 16. Obě čísla zapíšeme jako mocniny dvojky:

(23)y=24  ⟺  23y=24  ⟺  3y=4  ⟺  y=43.\left(2^3\right)^y = 2^4 \quad \iff \quad 2^{3y} = 2^4 \quad \iff \quad 3y = 4 \quad \iff \quad y = \frac{4}{3}.

Jiný postup: Totéž lze úsporněji zapsat vzorcem pro změnu základu:

log⁡816=log⁡216log⁡28=43.\log_8 16 = \frac{\log_2 16}{\log_2 8} = \frac{4}{3}.

Poznámka

Rychlý odhad: protože 8<16<82=648 < 16 < 8^2 = 64, musí být výsledek mezi 11 a 22 – to samo vyloučí všechny ostatní možnosti.

Příklad 2.65#

Řešte nerovnici 2x<182^x < \frac{1}{8}.

Ax∈(−∞,−3)x \in \left(-\infty, -3\right)
Bx∈(−∞,13)x \in \left(-\infty, \frac{1}{3}\right)
Cx∈(−∞,−13)x \in \left(-\infty, -\frac{1}{3}\right)
Dx∈(−3,+∞)x \in \left(-3, +\infty\right)
Ex∈(13,+∞)x \in \left(\frac{1}{3}, +\infty\right)
Odpověď

A.

Nápověda

Pravou stranu zapište jako mocninu dvojky: 18=2−3\frac18 = 2^{-3}. Základ 22 je větší než 11, funkce je tedy rostoucí a znaménko nerovnosti se zachovává.

Postup řešení

Pravou stranu zapíšeme jako mocninu dvojky: 18=2−3\frac{1}{8} = 2^{-3}. Nerovnice tedy zní

2x<2−3.2^x < 2^{-3}.

Základ 22 je větší než 11, exponenciální funkce je proto rostoucí a znaménko nerovnosti se při porovnání exponentů zachovává:

x<−3.x < -3.

Množinou řešení je (−∞,−3)\left(-\infty, -3\right).

Příklad 2.66#

Která z následujících nerovnic má řešení?

A7x<−17^x < -1
B7∣x∣<0,77^{\left|x\right|} < 0{,}7
C7x2<17^{x^2} < 1
D(17)x2<2\left(\frac{1}{7}\right)^{x^2} < 2
E(17)x2>2\left(\frac{1}{7}\right)^{x^2} > 2
Odpověď

D.

Nápověda

Klíčem je obor hodnot: mocnina s kladným základem je vždy kladná. Dále si všimněte, že ∣x∣≥0|x| \geq 0 a x2≥0x^2 \geq 0, takže 7∣x∣≥17^{|x|} \geq 1 a (17)x2≤1\left(\frac17\right)^{x^2} \leq 1. Většinu možností tak vyloučíte bez jediného výpočtu.

Postup řešení

Postupně projdeme všechny možnosti. Využijeme, že ∣x∣≥0|x| \geq 0 a x2≥0x^2 \geq 0 pro každé reálné xx.

  1. 7x>0>−17^x > 0 > -1 pro každé xx; nerovnice 7x<−17^x < -1 tedy nemá řešení.
  2. Protože ∣x∣≥0|x| \geq 0 a základ 7>17 > 1, je 7∣x∣≥70=1>0,77^{|x|} \geq 7^0 = 1 > 0{,}7; nerovnice nemá řešení.
  3. Podobně 7x2≥70=17^{x^2} \geq 7^0 = 1, takže ostrá nerovnost 7x2<17^{x^2} < 1 nemůže nastat.
  4. Základ 17\frac17 je menší než 11, takže (17)x2≤(17)0=1<2\left(\frac17\right)^{x^2} \leq \left(\frac17\right)^0 = 1 < 2. Nerovnice tedy platí dokonce pro každé reálné xx – řešení má.
  5. Podle předchozího bodu je (17)x2≤1<2\left(\frac17\right)^{x^2} \leq 1 < 2, nerovnice (17)x2>2\left(\frac17\right)^{x^2} > 2 proto řešení nemá.

Řešení má tedy jediná nerovnice, a to ta z možnosti D.

Příklad 2.67#

Řešte nerovnici 9x+5>27x9^{x+5} > {27}^x.

Ax∈(−∞,5)x \in \left(-\infty, 5\right)
Bx∈(10,+∞)x \in \left(10, +\infty\right)
Cx∈(−∞,10)x \in \left(-\infty, 10\right)
Dx∈(0,10)x \in \left(0, 10\right)
Ex∈Rx \in \R
Odpověď

C.

Nápověda

Obě strany převeďte na mocninu trojky (9=329 = 3^2, 27=3327 = 3^3). Základ 33 je větší než 11, znaménko nerovnosti se tedy při porovnání exponentů nemění.

Postup řešení

Obě strany zapíšeme jako mocninu trojky:

9x+5=(32)x+5=32x+10,27x=(33)x=33x.9^{x+5} = \left(3^2\right)^{x+5} = 3^{2x+10}, \qquad 27^x = \left(3^3\right)^x = 3^{3x}.

Základ 33 je větší než 11, exponenciální funkce je rostoucí, a proto

32x+10>33x  ⟺  2x+10>3x  ⟺  x<10.3^{2x+10} > 3^{3x} \quad \iff \quad 2x+10 > 3x \quad \iff \quad x < 10.

Množinou řešení je (−∞,10)\left(-\infty, 10\right).

Příklad 2.68#

Řešte nerovnici 7x−71x>07^x-7^\frac{1}{x} > 0.

Ax∈(−∞,−1)∪(0,1)x \in \left(-\infty, -1\right) \cup \left(0, 1\right)
Bx∈(−1,1)x \in \left(-1, 1\right)
Cx∈(1,+∞)x \in\left(1, +\infty\right)
Dx∈(−∞,−1)∪(1,+∞)x \in \left(-\infty, -1\right) \cup \left(1, +\infty\right)
Ex∈(−1,0)∪(1,+∞)x \in \left(-1, 0\right) \cup \left(1, +\infty\right)
Odpověď

E.

Nápověda

Nerovnici přepište jako 7x>71/x7^x > 7^{1/x}. Základ 77 je větší než 11, takže je ekvivalentní nerovnosti x>1xx > \frac1x. Tu už řešte standardně: převeďte vše na jednu stranu, upravte na jeden zlomek a sestavte tabulku znamének. Nezapomeňte na podmínku x≠0x \neq 0.

Postup řešení

Nerovnici přepíšeme jako 7x>71x7^x > 7^{\frac{1}{x}}. Protože je základ 7>17 > 1, je exponenciální funkce rostoucí a nerovnost mezi mocninami je ekvivalentní téže nerovnosti mezi exponenty:

x>1x.x > \frac{1}{x}.

Převedeme vše na jednu stranu a upravíme na jediný zlomek:

x−1x>0  ⟺  x2−1x>0  ⟺  (x−1)(x+1)x>0.x - \frac{1}{x} > 0 \quad \iff \quad \frac{x^2-1}{x} > 0 \quad \iff \quad \frac{(x-1)(x+1)}{x} > 0.

Nulové body jsou −1-1, 00 a 11, přičemž 00 je nulovým bodem jmenovatele (a už v původní nerovnici je ve výrazu 71/x7^{1/x} potřeba x≠0x \neq 0), takže do množiny řešení patřit nemůže. Sestavíme tabulku znamének:

(−∞,−1)\left(-\infty, -1\right) (−1,0)\left(-1, 0\right) (0,1)\left(0, 1\right) (1,+∞)\left(1, +\infty\right)
x−1x-1 −- −- −- ++
x+1x+1 −- ++ ++ ++
xx −- −- ++ ++
podíl −- ++ −- ++

Nerovnost je ostrá, nulové body tedy do řešení nepatří. Množinou řešení je

(−1,0)∪(1,+∞).\left(-1, 0\right) \cup \left(1, +\infty\right).

Příklad 2.69#

Řešte nerovnici 3x>5x3^x > 5^x.

Ax∈(−∞,0)x \in \left(-\infty, 0\right)
Bx∈(0,+∞)x \in \left(0, +\infty\right)
Cx∈(−∞,−1)x \in \left(-\infty, -1\right)
Dx∈(1,+∞)x \in \left(1, +\infty\right)
Ex∈∅x \in \emptyset
Odpověď

A.

Nápověda

Základy jsou různé, ale exponenty stejné – vydělte proto obě strany kladným výrazem 5x5^x. Dostanete (35)x>1\left(\frac35\right)^x > 1, kde je základ menší než 11.

Postup řešení

Obě strany vydělíme kladným výrazem 5x5^x (znaménko nerovnosti se tím nemění):

(35)x>1=(35)0.\left(\frac{3}{5}\right)^x > 1 = \left(\frac{3}{5}\right)^0.

Základ 35\frac35 je menší než 11, příslušná exponenciální funkce je proto klesající a při porovnání exponentů se znaménko obrací:

x<0.x < 0.

Množinou řešení je (−∞,0)\left(-\infty, 0\right).

Poznámka

Výsledek dává dobrý smysl i názorně: grafy funkcí 3x3^x a 5x5^x se protínají v bodě (0,1)(0,1); napravo od něj roste rychleji mocnina s větším základem, nalevo je tomu naopak.

Příklad 2.70#

Řešte nerovnici 2x+1+2x<242^{x+1}+2^x < 24.

Ax∈(−3,+∞)x \in \left(-3, +\infty\right)
Bx∈(−∞,−3)x \in \left(-\infty, -3\right)
Cx∈(3,+∞)x \in \left(3, +\infty\right)
Dx∈(0,3)x \in \left(0, 3\right)
Ex∈(−∞,3)x \in \left(-\infty, 3\right)
Odpověď

E.

Nápověda

Vytkněte 2x2^x; platí totiž 2x+1=2⋅2x2^{x+1} = 2 \cdot 2^x.

Postup řešení

Protože 2x+1=2⋅2x2^{x+1} = 2 \cdot 2^x, můžeme na levé straně vytknout 2x2^x:

2x(2+1)<24,3⋅2x<24,2x<8=23.\begin{aligned} 2^x \left(2+1\right) & < 24, \\ 3 \cdot 2^x & < 24, \\ 2^x & < 8 = 2^3. \end{aligned}

Základ 22 je větší než 11, znaménko nerovnosti se tedy zachovává a dostáváme x<3x < 3. Množinou řešení je (−∞,3)\left(-\infty, 3\right).

Příklad 2.71#

Řešte nerovnici 4x−6⋅2x+8<04^x-6\cdot2^x+8 < 0.

Ax∈(−6,8)x \in \left(-6, 8\right)
Bx∈(2,4)x \in \left(2, 4\right)
Cx∈(1,2)x \in \left(1, 2\right)
Dx∈(−∞,2)∪(4,+∞)x \in \left(-\infty, 2\right) \cup \left(4, +\infty\right)
Ex∈(−∞,1)∪(2,+∞)x \in \left(-\infty, 1\right) \cup \left(2, +\infty\right)
Odpověď

C.

Nápověda

Všimněte si, že 4x=(2x)24^x = \left(2^x\right)^2. Substituce t:=2x>0t := 2^x > 0 proto nerovnici převede na kvadratickou.

Postup řešení

Protože 4x=(22)x=(2x)24^x = \left(2^2\right)^x = \left(2^x\right)^2, položíme t:=2x>0t := 2^x > 0. Nerovnice přejde na tvar

t2−6t+8<0  ⟺  (t−2)(t−4)<0  ⟺  t∈(2,4).t^2 - 6t + 8 < 0 \quad \iff \quad (t-2)(t-4) < 0 \quad \iff \quad t \in (2, 4).

Vrátíme se k původní neznámé. Podmínku 2<2x<42 < 2^x < 4 zapíšeme jako 21<2x<222^1 < 2^x < 2^2; základ 22 je větší než 11, takže

1<x<2.1 < x < 2.

Množinou řešení je interval (1,2)\left(1, 2\right).

Poznámka

Možnost B je pastí pro toho, kdo zapomene provést návrat od substituce – interval (2,4)(2,4) je totiž množinou řešení pro pomocnou neznámou tt, nikoli pro xx.

Příklad 2.72#

Řešte nerovnici 2x2>sin⁡x2^{x^2} > \sin{x}.

Ax∈∅x \in \emptyset
Bx∈Rx \in \R
Cx∈R∖{0}x \in \R \setminus \set{0}
Dx=0x = 0
Ex∈R∖{1}x \in \R \setminus \set{1}
Odpověď

B.

Nápověda

Zkoušet nerovnici řešit „poctivě“ nemá smysl – jde o funkce mající „různou přírodu“, jedna z nich je složením polynomiální a exponenciální funkce, druhá je goniometrická. Porovnejte místo toho obory hodnot obou stran: levá strana je vždy alespoň 11, pravá nejvýše 11. Zbývá jen prošetřit, zda mohou obě nabýt hodnoty 11 současně.

Postup řešení

Odhadneme obě strany.

Levá strana. Pro každé reálné xx je x2≥0x^2 \geq 0, a protože je základ 2>12 > 1, platí

2x2≥20=1,2^{x^2} \geq 2^0 = 1,

přičemž rovnost nastává právě pro x=0x = 0.

Pravá strana. Pro každé reálné xx je sin⁡x≤1\sin x \leq 1, přičemž rovnost nastává právě pro x=π2+2kπx = \frac{\pi}{2} + 2k\pi, k∈Zk \in \Z.

Proto pro všechna reálná xx

{2x2≥1,sin⁡x≤1  ⟹  2x2≥sin⁡x.\begin{cases} 2^{x^2} \geq 1,\\ \sin x \leq 1 \end{cases} \quad \implies \quad 2^{x^2} \geq \sin x.

Rovnost by přitom vyžadovala současně 2x2=12^{x^2} = 1 (tj. x=0x = 0) a sin⁡x=1\sin x = 1 (tj. x=π2+2kπx = \frac{\pi}{2}+2k\pi). Protože 0∉{π2+2kπ∣k∈Z}0 \notin \set{\frac{\pi}{2} + 2k\pi \mid k \in \Z}, nastat nemůže, a nerovnost je tedy pro každé reálné xx dokonce ostrá. Množinou řešení je proto R\R.

Příklad 2.73#

Najděte množinu řešení nerovnice log⁡sin⁡1x>2log⁡sin⁡17\log_{\sin{1}}{x} > 2\log_{\sin{1}}{7}.

A(49,+∞)\left(49, +\infty\right)
B(0,49)\left(0, 49\right)
C(14,+∞)\left(14, +\infty\right)
D(0,14)\left(0, 14\right)
E(−∞,49)\left(-\infty, 49\right)
Odpověď

B.

Nápověda

Nejdůležitější je určit, zda je základ sin⁡1\sin 1 větší, nebo menší než 11 – pozor, jde o 11 radián, nikoli o jeden stupeň. Podle toho poznáte, zda se při „odlogaritmování“ znaménko obrací.

Postup řešení

Argument sinu v základu logaritmů je dán v radiánech, platí 0<1<π2≐1,570 < 1 < \frac{\pi}{2} \doteq 1{,}57, takže

0<sin⁡1<1.0 < \sin 1 < 1.

Logaritmus o tomto základu je proto klesající funkce.

Pravou stranu upravíme na jediný logaritmus:

2log⁡sin⁡17=log⁡sin⁡172=log⁡sin⁡149.2\log_{\sin 1} 7 = \log_{\sin 1} 7^2 = \log_{\sin 1} 49.

Protože je logaritmus klesající, obrací se při porovnání argumentů znaménko. Argument logaritmu přitom musí být kladný:

log⁡sin⁡1x>log⁡sin⁡149  ⟺  0<x<49.\log_{\sin 1} x > \log_{\sin 1} 49 \quad \iff \quad 0 < x < 49.

Množinou řešení tedy je otevřený interval (0,49)\left(0, 49\right).

Příklad 2.74#

Kolik celočíselných řešení má nerovnice log⁡12(x+3)≥−1\log_\frac{1}{2}{\left(x+3\right)} \geq -1?

A00
B11
C22
D33
Evíce než 33
Odpověď

C.

Nápověda

Nejprve podmínka x+3>0x+3 > 0. Základ 12\frac12 je menší než 11, logaritmus je tedy klesající a znaménko se při odlogaritmování obrací. Hodí se (12)−1=2\left(\frac12\right)^{-1} = 2.

Postup řešení

Pravou stranu zapíšeme jako logaritmus: −1=−log⁡1212=log⁡122-1 = -\log_{\frac12} \frac12 = \log_{\frac12} 2, neboť (12)−1=2\left(\frac12\right)^{-1} = 2. Základ 12\frac12 je menší než 11, logaritmus je klesající, a proto se znaménko obrací; argument logaritmu musí být kladný:

log⁡12(x+3)≥log⁡122  ⟺  0<x+3≤2  ⟺  −3<x≤−1.\log_{\frac12}(x+3) \geq \log_{\frac12} 2 \quad \iff \quad 0 < x+3 \leq 2 \quad \iff \quad -3 < x \leq -1.

Celá čísla v intervalu (−3,−1⟩\left(-3, -1\right\rangle jsou −2-2 a −1-1, nerovnice má tedy pouze dvě celočíselná řešení.

Příklad 2.75#

Řešte nerovnici (15)log⁡15(2−x)<2\left(\frac{1}{5}\right)^{\log_\frac{1}{5}{\left(2-x\right)}} < 2.

Ax∈(−∞,2)x \in \left(-\infty, 2\right)
Bx∈(−∞,0)x \in \left(-\infty, 0\right)
Cx∈(0,+∞)x \in \left(0, +\infty\right)
Dx∈(0,2)x \in \left(0, 2\right)
Ex∈(2,+∞)x \in \left(2, +\infty\right)
Odpověď

D.

Nápověda

Základ mocniny je stejný jako základ logaritmu, takže se navzájem „vyruší“: alog⁡au=ua^{\log_a u} = u. Levá strana je tedy prostě 2−x2-x – ale jen tam, kde je logaritmus definován, což dává nezbytnou podmínku.

Postup řešení

Mocnina a logaritmus o stejném základu se navzájem ruší, argument logaritmu však musí být kladný. Platí tedy (15)log⁡15(2−x)=2−x\left(\frac15\right)^{\log_{\frac15}(2-x)} = 2-x za podmínky 2−x>02-x > 0. Nerovnice pak zní

0<2−x<2  ⟺  0<x<2  ⟺  x∈(0,2).0 < 2-x < 2 \quad \iff \quad 0 < x < 2 \quad \iff \quad x \in \left(0, 2\right).

Poznámka

Bez podmínky kladnosti argumentu logaritmu bychom dostali chybnou odpověď C. Zde je obzvlášť dobře vidět, proč je důležité vždy pamatovat na definiční obor. Ten se dokonce často určuje ještě před jakýmkoli zjednodušením: po úpravě na tvar 2−x2-x už z výrazu nijak nepoznáme, že xx muselo být menší než 22.

Příklad 2.76#

Řešte nerovnici log⁡13log⁡5x≥0\log_\frac{1}{3}{\log_5{x}} \geq 0.

Ax∈(13,5⟩x \in \left(\frac{1}{3}, 5\right\rangle
Bx∈(1,5⟩x \in \left(1, 5\right\rangle
Cx∈(0,1⟩x \in \left(0, 1\right\rangle
Dx∈(−∞,0⟩∪⟨1,+∞)x \in \left(-\infty, 0\right\rangle \cup \left\langle1, +\infty\right)
Ex∈(−∞,1⟩∪⟨5,+∞)x \in \left(-\infty, 1\right\rangle \cup \left\langle5, +\infty\right)
Odpověď

B.

Nápověda

Postupujte zvenku dovnitř a označte si u:=log⁡5xu := \log_5 x. Podmínkou je u>0u > 0; vnější logaritmus má základ 13<1\frac13 < 1, je tedy klesající. Teprve nakonec se vraťte k xx.

Postup řešení

Označme u:=log⁡5xu := \log_5 x.

Vnější logaritmus má základ 13<1\frac13 < 1, je tedy klesající. Protože 0=log⁡1310 = \log_{\frac13} 1, platí

log⁡13u≥log⁡131  ⟺  0<u≤1  ⟺  0<log⁡5x≤1.\log_{\frac13} u \geq \log_{\frac13} 1 \quad \iff \quad 0 < u \leq 1 \quad \iff \quad 0 < \log_5 x \leq 1.

Základ 55 je větší než 11, funkce log⁡5\log_5 je tedy rostoucí a

50<x≤51,tj.1<x≤5.5^0 < x \leq 5^1, \qquad \text{tj.} \qquad 1 < x \leq 5.

Množinou řešení je (1,5⟩\left(1, 5\right\rangle.

Příklad 2.77#

Najděte množinu řešení nerovnice log⁡x5<1\log_x{5} < 1.

A(0,1)∪(1,+∞)\left(0, 1\right) \cup \left(1, +\infty\right)
B(0,1)∪(5,+∞)\left(0, 1\right) \cup \left(5, +\infty\right)
C(0,+∞)\left(0, +\infty\right)
D(0,5)∪(5,+∞)\left(0, 5\right) \cup \left(5, +\infty\right)
E(1,5)\left(1, 5\right)
Odpověď

B.

Nápověda

Neznámá je tentokrát v základu. Nejprve zapište podmínky, které musí základ splňovat, a pak rozlište dva případy: x>1x > 1 (logaritmus je kladný) a 0<x<10 < x < 1 (záporný). Poté pomůže vzorec log⁡ab=1log⁡ba\log_a b = \frac{1}{\log_b a}.

Postup řešení

Základ logaritmu musí být kladný a různý od jedné:

x>0,x≠1.x > 0, \qquad x \neq 1.

Dále rozlišíme dva případy.

  1. Případ x>1x > 1. Výraz log⁡x5\log_x 5 je kladný, použitím vlastnosti log⁡ab=1log⁡ba\log_a b = \frac{1}{\log_b a} a vynásobením obou stran nerovnosti (znaménko se zachovává) získáme

    1log⁡5x<1  ⟺  x>1log⁡5x>1  ⟺  x>5.\frac{1}{\log_5 x} < 1 \quad \overset{x>1}\iff \quad \log_5 x > 1 \quad \iff \quad x > 5.

    Spolu s předpokladem případu dostáváme x>5x > 5.

  2. Případ 0<x<10 < x < 1. Výraz log⁡x5\log_x 5 je záporný, nerovnost log⁡x5<1\log_x 5 < 1 tedy platí pro každé xx z tohoto intervalu.

Sjednocením obou případů je množina

(0,1)∪(5,+∞).\left(0, 1\right) \cup \left(5, +\infty\right).

Poznámka

Zkouška v obou částech: pro x=12x = \frac12 je log⁡125<0<1\log_{\frac12} 5 < 0 < 1 a pro x=25x = 25 je log⁡255=12<1\log_{25} 5 = \frac12 < 1. Naopak pro x=3x = 3 (které do řešení nepatří) je log⁡35>log⁡33=1\log_3 5 > \log_3 3 = 1.

Příklad 2.78#

Řešte nerovnici xx<1x^x < 1 pro x>0x > 0.

Ax∈(1,+∞)x \in \left(1, +\infty\right)
Bx∈(0,+∞)x \in \left(0, +\infty\right)
Cx∈(0,1)x \in \left(0, 1\right)
Dx∈(−∞,0)∪(0,1)x \in \left(-\infty, 0\right) \cup \left(0, 1\right)
Ex=1x = 1
Odpověď

C.

Nápověda

Nerovnici zlogaritmujte – například přirozeným logaritmem, který je rostoucí, takže znaménko zůstane. Dostanete xln⁡x<0x\ln x < 0 a odtud už rozhodnete o znaménku snadno, neboť x>0x > 0.

Postup řešení

Obě strany jsou kladné, můžeme je tedy zlogaritmovat. Přirozený logaritmus je rostoucí, znaménko nerovnosti se proto zachovává:

xx<1  ⟺  ln⁡(xx)<ln⁡1  ⟺  xln⁡x<0.x^x < 1 \quad \iff \quad \ln\left(x^x\right) < \ln 1 \quad \iff \quad x\ln x < 0.

Podle předpokladu je x>0x > 0, takže nerovnost platí právě tehdy, když ln⁡x<0\ln x < 0, tj. když 0<x<10 < x < 1. Množinou řešení je proto (0,1)\left(0, 1\right).

Poznámka

Názorně: umocňujeme-li číslo mezi nulou a jedničkou na kladný exponent, výsledek zůstává menší než jedna (například (14)1/4=12<1\left(\frac14\right)^{1/4} = \frac{1}{\sqrt{2}} < 1). Naopak pro x>1x > 1 je xx>1x^x > 1 a pro x=1x = 1 je 11=11^1 = 1.

Potvrzení