Cvičení 7
Omezenost množin
Množiny omezené shora, zdola a omezené, horní a dolní závory, množiny všech závor, omezenost podmnožin komplexních čísel.
Stručná teorie
Definice 6.1Omezenost množiny#
Množina je:
omezená shora, pokud
každé s uvedenou vlastností se nazývá horní závorou množiny ;
omezená zdola, pokud
každé s uvedenou vlastností se nazývá dolní závorou množiny ;
omezená, pokud je současně omezená shora i zdola – jinými slovy, pokud
Množina je omezená, pokud
Omezenost shora a zdola se pro podmnožiny nedefinuje, protože komplexní čísla nelze porovnávat podle velikosti.
Úkoly k procvičení
Příklad 6.1#
Rozhodněte o omezenosti zdola a shora následujících podmnožin :
Odpověď
1) omezená pouze shora; 2) omezená pouze zdola; 3) omezená zdola i shora.
Nápověda
Pro omezenost stačí najít jedinou závoru. Neomezenost se dokazuje z negace definice – ke každému (resp. ) musíte umět předepsat konkrétní prvek množiny, který ho překoná.
Postup řešení
Množiny ze zadání označme postupně , a .
Pro každé je . Množina je tedy omezená shora, horní závorou je například nebo . Množina není omezená zdola, jelikož platí negace omezenosti zdola, tj.
Stačí volit například , pak .
Všechny prvky jsou kladné, množina je tedy zdola omezená nulou. Pro omezenost shora zkoumejme nerovnici
Všechna ve tvaru , , zjevně splňují nerovnost, jelikož a současně , tj. . Pro jsou navíc kladná, a patří tedy do . Množina je proto shora neomezená, což i formálně dokážeme. Chceme ukázat, že platí
Volíme-li např. , pak a současně .
Využijeme vzorec pro a . Upravíme tak předpis prvků množiny:
Množina je tedy omezená shora, horní závorou je např. . Dále je , takže všechny prvky jsou kladné a množina je omezená zdola, dolní závorou je např. .
Příklad 6.2#
Rozhodněte o omezenosti zdola a shora následujících podmnožin :
- ;
- .
Odpověď
1) omezená pouze zdola; 2) není omezená zdola ani shora.
Nápověda
V prvním případě jde o obor hodnot kvadratické funkce na polopřímce, pomůže vrchol paraboly. Ve druhém případě jde naopak o množinu vzorů, tu si nejprve vyjádřete pomocí intervalů.
Postup řešení
Křivka je parabola s vrcholem . Pro všechna , a tedy i pro , je proto . Množina je tedy omezená zdola např. číslem . Dále dokážeme, že množina není omezená shora. Chceme ukázat, že platí
Pomocí odhadu můžeme volit např. jako .
Závora ale není největší možná. Vrchol paraboly totiž leží mimo interval , na tomto intervalu je funkce ostře rostoucí a množina je rovna . Největší dolní závorou je tedy , v 9. a 10. cvičení ji budeme nazývat infimem.
Ve druhém případě upravíme vyjádření dané množiny. Množina je tvořena takovými , pro která platí
Kvadratický výraz má nulové body . Lze tedy psát
Z tohoto zápisu je vidět, že množina není omezená zdola ani shora.
Příklad 6.3#
Rozhodněte o omezenosti zdola a shora pro následující podmnožiny . Pokuste se určit příslušné množiny všech dolních a horních závor.
- ;
- ;
- .
Odpověď
Nechť je množina horních závor a množina dolních závor.
1) omezená, ;
2) omezená, přičemž a ;
3) není omezená zdola ani shora.
Nápověda
Nejdřív si rozmyslete, k jaké hodnotě se prvky množiny blíží. Že žádné menší číslo už horní závorou není, ukážete tak, že ke každému najdete prvek, který danou hranici překročí.
Postup řešení
Prázdná množina je z definice omezenosti omezená a každé reálné číslo je její horní i dolní závorou. Podmínky a jsou totiž splněny pro libovolná , , protože prázdná množina nemá žádný prvek, který by je mohl porušit.
Prvky množiny můžeme zapsat jako
Odtud je vidět, že s rostoucím rostou a že pro všechna je . Číslo je tedy horní závorou. Pro důkaz, že žádné číslo menší než není horní závorou, najdeme pro každé nějaké takové, že platí , tedy . Díky odhadu
stačí, aby , vhodným je tedy např. . Množina horních závor je proto .
Nejmenším prvkem množiny je (pro ), a proto pro každé platí . Žádné číslo větší než dolní závorou být nemůže, protože do množiny patří. Množina dolních závor je tedy .
Nejmenší horní závoru, zde , budeme v 9. a 10. cvičení nazývat supremem a největší dolní závoru infimem.
Tip: množina je neomezená shora, tj. budeme chtít ukázat, že platí
Předpokládejme, že je kladné. Pomocí odhadu zdola dostaneme
Tento odhad platí pro . Pokud zvolíme např. , tj. zajistíme , bude předcházející výrok splněn. Dále ukážeme neomezenost zdola, tedy platnost výroku
Předpokládejme, že je záporné. Pomocí odhadu shora dostaneme
pro . Stačí proto volit např. .
Příklad 6.4#
Rozhodněte o omezenosti zdola a shora pro následující podmnožiny . Pokuste se určit příslušné množiny všech dolních a horních závor.
- ;
- .
Odpověď
Nechť je množina horních závor a množina dolních závor.
1) omezená shora, přičemž , není omezená zdola;
2) omezená, přičemž a .
Nápověda
Využijte monotonii vnější funkce a obor, přes který se počítá. U arkustangens si všimněte, jakých hodnot může nabývat výraz v jeho argumentu.
Postup řešení
Logaritmus je rostoucí funkce. Proto pro všechna , a protože číslo do množiny patří, žádné menší číslo horní závorou není. Množina horních závor je tedy množina . Množina není omezená zdola, tj. musíme ukázat, že
Pro dané stačí volit např. , pak .
Jelikož , je množina omezená zdola i shora. Ukážeme, že žádné číslo není horní závorou, tedy že pro každé takové najdeme splňující . Zvolme takové a vyjádřeme ho ve tvaru , kde . Protože funkce arctg je ostře rostoucí, stačí najít , které vyhovuje nerovnosti . Pro platí (neboť ) a , a proto
Zvolíme-li např. , je a .
Ještě ukážeme, že žádné číslo není dolní závorou, tedy že pro každé takové najdeme splňující . Vyjádřeme opět jako a využijme ostrý růst funkce arctg. Hledané nalezneme pomocí odhadu , který platí např. pro . Zvolíme např. .
Žádné číslo přitom zjevně není horní závorou a žádné číslo není dolní závorou, protože všechny prvky množiny leží v intervalu . Množina horních závor je proto a množina dolních závor .
Příklad 6.5#
Rozhodněte o omezenosti množiny .
Odpověď
omezená.
Nápověda
Rovnost přepište pomocí přirozeného logaritmu a vyjádřete z ní . Pak už jen odhadněte, jak velké může být.
Postup řešení
Přepíšeme rovnost do jiného tvaru. Základ logaritmu musí splňovat a . Použitím vztahu dostáváme
Pro by vyšlo , které ale jako základ logaritmu přípustné není. V množině jsou tedy právě čísla
Všechna jsou kladná, množina je proto omezená zdola. Omezenost shora ukážeme pomocí odhadu , který se snadno dokáže pomocí matematické indukce. Číslo je tedy horní závorou a množina je omezená.
Příklad 6.6#
Rozhodněte o omezenosti následujících množin:
- ;
- .
Odpověď
1) omezená; 2) neomezená.
Nápověda
V reálném případě je jmenovatel vždy aspoň . V komplexním se ale nule může libovolně přiblížit – zkuste ryze imaginární .
Postup řešení
Množiny ze zadání označme a .
Protože , je pro všechna . Množina je tedy omezená.
Ukážeme, že množina je neomezená. Ověříme, že platí
Pro dané budeme hledat ve tvaru pro . Pak můžeme upravit nerovnici na tvar
Pak volíme jako
Příklad 6.7#
Rozhodněte o omezenosti následujících podmnožin :
- ;
- .
Odpověď
1) omezená; 2) omezená.
Nápověda
Omezenost v je omezenost absolutní hodnoty. V prvním případě spočítejte a využijte , ve druhém stačí trojúhelníková nerovnost.
Postup řešení
Platí
Pro prvky množiny platí, že . Množina je tedy omezená.
Opět ukážeme, že množina je omezená. Pomocí trojúhelníkové nerovnosti dostáváme
Množina je tedy omezená.
Příklad 6.8#
Rozhodněte o omezenosti následujících podmnožin :
- ;
- .
Odpověď
1) omezená; 2) neomezená.
Nápověda
V prvním případě si rozmyslete, jak daleko od počátku daný kruh leží – z odhadu zdola plyne odhad shora. Ve druhém případě zkuste do podmínky dosazovat velká .
Postup řešení
Rozepsáním pro , kde , dostaneme
Body , pro které , tedy tvoří otevřený kruh se středem (v rovině bod ) a jednotkovým poloměrem. Jejich absolutní hodnotu odhadneme zdola pomocí trojúhelníkové nerovnosti. Pro čísla a dostaneme
a tedy
Pro body našeho kruhu je a , takže . Geometricky: vzdálenost bodu kruhu od počátku je aspoň vzdálenost středu od počátku zmenšená o poloměr. Prvky vyšetřované množiny proto splňují , a množina je tedy omezená.
Pro prvky vyšetřované množiny, kterou nazveme , platí . Ukážeme, že množina není omezená, tj. platí výrok
Pro kladné je ekvivalentní nerovnost . Pro absolutní hodnotu platí , kde jsme využili vlastnost prvků množiny . Chceme tedy, aby . Stačí volit , pak . Dosazením dostaneme . Pro takové tvrzení platí. Množina je proto neomezená.
Příklad 6.9#
Buďte
Určete, v jakém vztahu jsou množiny , , a rozhodněte o jejich omezenosti.
Odpověď
omezená, neomezená; .
Nápověda
U si všimněte, co se stane s nejvyšší mocninou po roznásobení obou stran. U znamená rovnost absolutních hodnot stejnou vzdálenost od dvou pevných bodů.
Postup řešení
Prvky množiny splňují polynomiální rovnost se stejným znaménkem a koeficientem u nejvyšší mocniny . Tato nejvyšší mocnina se proto vyruší a zbude polynom stupně 9. Prvky množiny mají splňovat , kde . Rovnice má v nejvýše 9 různých komplexních řešení. Tato řešení jsou prvky množiny. Množina je proto konečná, a tedy omezená.
Absolutní hodnoty jsou nezáporné, rovnost je proto totéž jako . Bod má tedy stejnou vzdálenost od bodů a , takže leží na ose úsečky s krajními body a , tj. na imaginární ose. Totéž dostaneme i výpočtem. Pro je
Je tedy . Množina obsahuje čísla s libovolně velkou absolutní hodnotou , a je proto neomezená.
Vztah mezi množinami je následující. Je-li , tj. platí , pak platí , a proto . To znamená, že . Inkluze je dokonce ostrá, protože je konečná a nekonečná.