Na této stránce

Cvičení 7

Omezenost množin

Množiny omezené shora, zdola a omezené, horní a dolní závory, množiny všech závor, omezenost podmnožin komplexních čísel.

Stručná teorie

Definice 6.1Omezenost množiny#

Množina M⊂RM \subset \R je:

  • omezená shora, pokud

    (∃H∈R)(∀x∈M) (x≤H),(\exists H \in \R)(\forall x \in M)\,(x \leq H),

    každé HH s uvedenou vlastností se nazývá horní závorou množiny MM;

  • omezená zdola, pokud

    (∃D∈R)(∀x∈M) (x≥D),(\exists D \in \R)(\forall x \in M)\,(x \geq D),

    každé DD s uvedenou vlastností se nazývá dolní závorou množiny MM;

  • omezená, pokud je současně omezená shora i zdola – jinými slovy, pokud

    (∃K∈R+)(∀x∈M) (∣x∣≤K).(\exists K \in \R^+)(\forall x \in M)\,(|x| \leq K).

Množina M⊂CM \subset \C je omezená, pokud

(∃K∈R+)(∀z∈M) (∣z∣≤K).(\exists K \in \R^+)(\forall z \in M)\,(|z| \leq K).

Omezenost shora a zdola se pro podmnožiny C\C nedefinuje, protože komplexní čísla nelze porovnávat podle velikosti.

Úkoly k procvičení

Příklad 6.1#

Rozhodněte o omezenosti zdola a shora následujících podmnožin R\R:

1) {2−n∣n∈N};2) {x>0∣sin⁡(5x)≥16sin⁡5x};3) {n+13−n3∣n∈N}.\text{1) } \set{2-n \mid n\in\N}; \quad \text{2) } \set{x>0 \mid \sin(5x)\geq 16\sin^5 x}; \quad \text{3) } \set{\sqrt[3]{n+1}-\sqrt[3]{n} \mid n \in \N}.

Odpověď

1) omezená pouze shora;   2) omezená pouze zdola;   3) omezená zdola i shora.

Nápověda

Pro omezenost stačí najít jedinou závoru. Neomezenost se dokazuje z negace definice – ke každému HH (resp. DD) musíte umět předepsat konkrétní prvek množiny, který ho překoná.

Postup řešení

Množiny ze zadání označme postupně M1M_1, M2M_2 a M3M_3.

  1. Pro každé n∈Nn \in \N je 2−n≤12 - n \leq 1. Množina je tedy omezená shora, horní závorou je například H=1H = 1 nebo H=1,23H = 1{,}23. Množina není omezená zdola, jelikož platí negace omezenosti zdola, tj.

    (∀D∈R)(∃n∈N) (2−n<D).(\forall D \in \R)(\exists n \in \N)\,(2-n < D).

    Stačí volit například n:=⌊∣D∣⌋+3n := \floor{|D|} + 3, pak 2−n<−∣D∣≤D2 - n < -|D| \leq D.

  2. Všechny prvky jsou kladné, množina je tedy zdola omezená nulou. Pro omezenost shora zkoumejme nerovnici

    sin⁡(5x)≥16sin⁡5x.\sin(5x)\geq 16\sin^5 x.

    Všechna xx ve tvaru x=kπx=k\pi, k∈Zk \in \Z, zjevně splňují nerovnost, jelikož sin⁡(5kπ)=0\sin(5k\pi)=0 a současně sin⁡5(kπ)=0\sin^5(k\pi)=0, tj. 0≥00\geq0. Pro k∈Nk \in \N jsou navíc kladná, a patří tedy do M2M_2. Množina je proto shora neomezená, což i formálně dokážeme. Chceme ukázat, že platí

    (∀H∈R)(∃x∈M2) (x>H).(\forall H \in \R)(\exists x \in M_2)\,(x > H).

    Volíme-li např. x=(⌊∣H∣⌋+1)πx=(\floor{|H|} +1)\pi, pak x∈M2x \in M_2 a současně x>∣H∣≥Hx > |H| \geq H.

  3. Využijeme vzorec a3−b3=(a−b)(a2+ab+b2)a^3 - b^3 = (a - b)(a^2 + ab + b^2) pro a=n+13a = \sqrt[3]{n+1} a b=n3b = \sqrt[3]{n}. Upravíme tak předpis prvků množiny:

    n+13−n3=(n+13−n3)⋅(n+1)2/3+(n+1)n3+n2/3(n+1)2/3+(n+1)n3+n2/3==n+1−n(n+1)2/3+(n+1)n3+n2/3==1(n+1)2/3⏟≥1+(n+1)n3⏟≥1+n2/3⏟≥1≤13.\begin{aligned} \sqrt[3]{n+1}-\sqrt[3]{n} & = (\sqrt[3]{n+1}-\sqrt[3]{n}) \cdot \frac{ (n+1)^{2/3} + \sqrt[3]{(n+1)n} + n^{2/3} }{(n+1)^{2/3} + \sqrt[3]{(n+1)n} + n^{2/3}} = \\ & = \frac{n+1-n}{(n+1)^{2/3} + \sqrt[3]{(n+1)n} + n^{2/3}} = \\ & = \frac{1}{ \underbrace{(n+1)^{2/3}}_{\geq 1} +\underbrace{\sqrt[3]{(n+1)n}}_{\geq 1} + \underbrace{n^{2/3}}_{\geq 1}} \leq \frac{1}{3}. \end{aligned}

    Množina je tedy omezená shora, horní závorou je např. H=13H = \frac{1}{3}. Dále je n+13>n3\sqrt[3]{n+1} > \sqrt[3]{n}, takže všechny prvky jsou kladné a množina je omezená zdola, dolní závorou je např. D=0D = 0.

Příklad 6.2#

Rozhodněte o omezenosti zdola a shora následujících podmnožin R\R:

  1. {x2+5x−6∣x∈(−1,+∞)}\set{x^2+5x-6 \mid x \in (-1,+\infty)};
  2. {x∈R∣x2+5x−6∈(−1,+∞)}\set{x \in \R \mid x^2+5x-6 \in (-1,+\infty)}.
Odpověď

1) omezená pouze zdola;   2) není omezená zdola ani shora.

Nápověda

V prvním případě jde o obor hodnot kvadratické funkce na polopřímce, pomůže vrchol paraboly. Ve druhém případě jde naopak o množinu vzorů, tu si nejprve vyjádřete pomocí intervalů.

Postup řešení
  1. Křivka y=x2+5x−6y = x^2+5x-6 je parabola s vrcholem [−5/2,−49/4][ -5/2, -49/4 ]. Pro všechna x∈Rx \in \R, a tedy i pro x∈(−1,+∞)x \in (-1, +\infty), je proto x2+5x−6≥−49/4x^2 + 5x - 6 \geq -49/4. Množina je tedy omezená zdola např. číslem −49/4-49/4. Dále dokážeme, že množina není omezená shora. Chceme ukázat, že platí

    (∀H∈R)(∃x∈(−1,+∞)) (x2+5x−6>H).(\forall H \in \R)(\exists x\in(-1,+\infty))\,(x^2+5x-6 > H).

    Pomocí odhadu x2+5x−6≥5x−6>Hx^2 + 5x -6 \geq 5x -6 > H můžeme xx volit např. jako x=∣H∣+65+1x = \frac{|H|+6}{5} + 1.

    Závora −49/4-49/4 ale není největší možná. Vrchol paraboly totiž leží mimo interval (−1,+∞)(-1, +\infty), na tomto intervalu je funkce ostře rostoucí a množina je rovna (−10,+∞)(-10, +\infty). Největší dolní závorou je tedy −10-10, v 9. a 10. cvičení ji budeme nazývat infimem.

  2. Ve druhém případě upravíme vyjádření dané množiny. Množina je tvořena takovými xx, pro která platí

    x2+5x−6>−1  ⟺  x2+5x−5>0.x^2+5x-6 > -1 \iff x^2+5x-5 > 0.

    Kvadratický výraz má nulové body x1,2=−5±352x_{1,2} = \frac{-5 \pm 3\sqrt{5}}{2}. Lze tedy psát

    {x∈R∣x2+5x−6∈(−1,+∞)}=(−∞,−5−352)∪(−5+352,+∞).\set{x\in\R \mid x^2+5x-6\in(-1,+\infty)} = \left(-\infty, \frac{-5 - 3\sqrt{5}}{2}\right) \cup \left(\frac{-5 + 3\sqrt{5}}{2}, +\infty\right).

    Z tohoto zápisu je vidět, že množina není omezená zdola ani shora.

Příklad 6.3#

Rozhodněte o omezenosti zdola a shora pro následující podmnožiny R\R. Pokuste se určit příslušné množiny všech dolních a horních závor.

  1. ∅\emptyset;
  2. {2n3n+1∣n∈N}\set{\dfrac{2n}{3n+1} \mathrel{\Big|} n \in \N};
  3. {x3x2+10∣x∈R}\set{\dfrac{x^3}{x^2+10} \mathrel{\Big|} x \in \R}.
Odpověď

Nechť MhM_h je množina horních závor a MdM_d množina dolních závor.

1) omezená, Md=Mh=RM_d = M_h = \R;

2) omezená, přičemž Mh=⟨23,+∞)M_h = \langle \frac{2}{3},+\infty) a Md=(−∞,12⟩M_d = \left(-\infty,\frac{1}{2}\right\rangle;

3) není omezená zdola ani shora.

Nápověda

Nejdřív si rozmyslete, k jaké hodnotě se prvky množiny blíží. Že žádné menší číslo už horní závorou není, ukážete tak, že ke každému ε>0\varepsilon > 0 najdete prvek, který danou hranici překročí.

Postup řešení
  1. Prázdná množina je z definice omezenosti omezená a každé reálné číslo je její horní i dolní závorou. Podmínky (∀x∈∅) (x≤H)(\forall x \in \emptyset)\,(x \leq H) a (∀x∈∅) (x≥D)(\forall x \in \emptyset)\,(x \geq D) jsou totiž splněny pro libovolná HH, DD, protože prázdná množina nemá žádný prvek, který by je mohl porušit.

  2. Prvky množiny můžeme zapsat jako

    2n3n+1=23−23(3n+1).\frac{2n}{3n+1} = \frac{2}{3} - \frac{2}{3(3n+1)}.

    Odtud je vidět, že s rostoucím nn rostou a že pro všechna n∈Nn \in \N je 2n3n+1<23\frac{2n}{3n+1} < \frac{2}{3}. Číslo 23\frac{2}{3} je tedy horní závorou. Pro důkaz, že žádné číslo menší než 23\frac{2}{3} není horní závorou, najdeme pro každé ε∈R+\varepsilon \in \R^+ nějaké n∈Nn \in \N takové, že platí 2n3n+1>23−ε\frac{2n}{3n+1} > \frac{2}{3} - \varepsilon, tedy 23(3n+1)<ε\frac{2}{3(3n+1)} < \varepsilon. Díky odhadu

    23(3n+1)<23n<1n\frac{2}{3(3n+1)} < \frac{2}{3n} < \frac{1}{n}

    stačí, aby 1n<ε\frac{1}{n} < \varepsilon, vhodným nn je tedy např. n=⌊1/ε⌋+1n=\floor{1/\varepsilon} +1. Množina horních závor je proto Mh=⟨23,+∞)M_h = \langle \frac{2}{3},+\infty).

    Nejmenším prvkem množiny je 12\frac{1}{2} (pro n=1n = 1), a proto pro každé n∈Nn\in \N platí 2n3n+1≥12\frac{2n}{3n+1} \geq \frac{1}{2}. Žádné číslo větší než 12\frac{1}{2} dolní závorou být nemůže, protože 12\frac{1}{2} do množiny patří. Množina dolních závor je tedy Md=(−∞,12⟩M_d = \left(-\infty,\frac{1}{2}\right\rangle.

    Nejmenší horní závoru, zde 23\frac{2}{3}, budeme v 9. a 10. cvičení nazývat supremem a největší dolní závoru infimem.

  3. Tip: množina je neomezená shora, tj. budeme chtít ukázat, že platí

    (∀H∈R)(∃x∈R) (x3x2+10>H).(\forall H \in \R)(\exists x \in \R)\,\left( \frac{x^3}{x^2 + 10} > H \right).

    Předpokládejme, že xx je kladné. Pomocí odhadu zdola dostaneme

    x3x2+10>x3x2+x2=x2>H.\frac{x^3}{x^2 + 10} > \frac{x^3}{x^2 + x^2 } = \frac{x}{2} > H.

    Tento odhad platí pro x2>10x^2 > 10. Pokud zvolíme např. x=2∣H∣+10x = 2|H|+10, tj. zajistíme x2>10x^2 > 10, bude předcházející výrok splněn. Dále ukážeme neomezenost zdola, tedy platnost výroku

    (∀D∈R)(∃x∈R) (x3x2+10<D).(\forall D \in \R)(\exists x \in \R)\,\left( \frac{x^3}{x^2 + 10} < D \right).

    Předpokládejme, že xx je záporné. Pomocí odhadu shora dostaneme

    x3x2+10<x32x2=x2<D\frac{x^3}{x^2 + 10} < \frac{x^3}{2x^2} = \frac{x}{2} < D

    pro x2>10x^2>10. Stačí proto volit např. x=−2∣D∣−10x = -2|D|-10.

Příklad 6.4#

Rozhodněte o omezenosti zdola a shora pro následující podmnožiny R\R. Pokuste se určit příslušné množiny všech dolních a horních závor.

  1. {log⁡2x∣x∈(0,5⟩}\set{\log_2{x} \mid x \in (0,5\rangle};
  2. {arctg⁡(x5−xx2+x+1)∣x∈R}\set{\arctg{\left(\dfrac{x^5-x}{x^2+x+1}\right)} \mathrel{\Big|} x \in \R}.
Odpověď

Nechť MhM_h je množina horních závor a MdM_d množina dolních závor.

1) omezená shora, přičemž Mh=⟨log⁡25,+∞)M_h=\langle \log_2 5, +\infty), není omezená zdola;

2) omezená, přičemž Md=(−∞,−π2⟩M_d = (-\infty, -\frac{\pi}{2}\rangle a Mh=⟨π2,+∞)M_h=\langle \frac{\pi}{2}, +\infty).

Nápověda

Využijte monotonii vnější funkce a obor, přes který se počítá. U arkustangens si všimněte, jakých hodnot může nabývat výraz v jeho argumentu.

Postup řešení
  • Logaritmus je rostoucí funkce. Proto log⁡2x≤log⁡25\log_2 x \leq \log_2 5 pro všechna x∈(0,5⟩x \in (0,5\rangle, a protože číslo log⁡25\log_2 5 do množiny patří, žádné menší číslo horní závorou není. Množina horních závor je tedy množina ⟨log⁡25,+∞)\langle \log_2 5, +\infty). Množina není omezená zdola, tj. musíme ukázat, že

    (∀D∈R)(∃x∈(0,5⟩) (log⁡2x<D).(\forall D \in \R)(\exists x \in (0,5\rangle)\,(\log_2 x < D).

    Pro dané DD stačí volit např. x=2−∣D∣−1x = 2^{-|D|-1}, pak log⁡2x=−∣D∣−1<D\log_2 x = -|D| - 1 < D.

  • Jelikož Harctg⁡=(−π2,π2)H_{\arctg} = (-\frac{\pi}{2},\frac{\pi}{2}), je množina omezená zdola i shora. Ukážeme, že žádné číslo α∈(−π2,π2)\alpha \in (-\frac{\pi}{2},\frac{\pi}{2}) není horní závorou, tedy že pro každé takové α\alpha najdeme x∈Rx \in \R splňující arctg⁡(x5−xx2+x+1)>α\arctg{\left(\frac{x^5-x}{x^2+x+1}\right)} > \alpha. Zvolme takové α\alpha a vyjádřeme ho ve tvaru α=arctg⁡y\alpha = \arctg{y}, kde y∈Ry \in \R. Protože funkce arctg je ostře rostoucí, stačí najít xx, které vyhovuje nerovnosti x5−xx2+x+1>y\frac{x^5-x}{x^2+x+1}>y. Pro x≥2x \geq 2 platí x5−x≥x52x^5 - x \geq \frac{x^5}{2} (neboť x4≥2x^4 \geq 2) a x2+x+1≤3x2x^2 + x + 1 \leq 3x^2, a proto

    x5−xx2+x+1≥x5/23x2=x36.\frac{x^5-x}{x^2+x+1} \geq \frac{x^5/2}{3x^2} = \frac{x^3}{6}.

    Zvolíme-li např. x=6∣y∣+2x = 6|y|+2, je x≥2x \geq 2 a x36≥46 x=4∣y∣+43>y\frac{x^3}{6} \geq \frac{4}{6}\,x = 4|y| + \frac{4}{3} > y.

    Ještě ukážeme, že žádné číslo α∈(−π2,π2)\alpha \in (-\frac{\pi}{2},\frac{\pi}{2}) není dolní závorou, tedy že pro každé takové α\alpha najdeme x∈Rx \in \R splňující arctg⁡(x5−xx2+x+1)<α\arctg{\left(\frac{x^5-x}{x^2+x+1}\right)} < \alpha. Vyjádřeme α\alpha opět jako α=arctg⁡y\alpha = \arctg{y} a využijme ostrý růst funkce arctg. Hledané xx nalezneme pomocí odhadu x5−xx2+x+1<x5−x5/3x2+1<(2/3)x52x2=x3/3<y\frac{x^5-x}{x^2+x+1}<\frac{x^5-x^5/3}{x^2+1}<\frac{(2/3)x^5}{2x^2}=x^3/3<y, který platí např. pro x<−3x<-3. Zvolíme např. x=−3∣y∣−30x = -3|y|-30.

    Žádné číslo α≤−π2\alpha \leq -\frac{\pi}{2} přitom zjevně není horní závorou a žádné číslo α≥π2\alpha \geq \frac{\pi}{2} není dolní závorou, protože všechny prvky množiny leží v intervalu (−π2,π2)(-\frac{\pi}{2},\frac{\pi}{2}). Množina horních závor je proto ⟨π2,+∞)\langle \frac{\pi}{2}, +\infty) a množina dolních závor (−∞,−π2⟩(-\infty, -\frac{\pi}{2}\rangle.

Příklad 6.5#

Rozhodněte o omezenosti množiny {x∈R∣(∃n∈N) (log⁡xn=n)}\set{x \in \R \mid (\exists n \in \N)\,( \log_x n = n )}.

Odpověď

omezená.

Nápověda

Rovnost přepište pomocí přirozeného logaritmu a vyjádřete z ní xx. Pak už jen odhadněte, jak velké může n1/nn^{1/n} být.

Postup řešení

Přepíšeme rovnost log⁡xn=n\log_x n = n do jiného tvaru. Základ logaritmu musí splňovat x>0x > 0 a x≠1x \neq 1. Použitím vztahu log⁡ab=log⁡cblog⁡ca\log_a b = \frac{\log_c b}{\log_c a} dostáváme

n=log⁡xn=ln⁡nln⁡x  ⟺  ln⁡x=1nln⁡n=ln⁡n1/n.n = \log_x n = \frac{\ln n}{\ln x} \iff \ln x = \frac{1}{n} \ln n = \ln n^{1/n}.

Pro n=1n = 1 by vyšlo x=1x = 1, které ale jako základ logaritmu přípustné není. V množině jsou tedy právě čísla

x=n1/n,n∈N, n≥2.x = n^{1/n}, \qquad n \in \N,\ n \geq 2.

Všechna jsou kladná, množina je proto omezená zdola. Omezenost shora ukážeme pomocí odhadu n1/n≤2  ⟺  n≤2nn^{1/n} \leq 2 \iff n \leq 2^n, který se snadno dokáže pomocí matematické indukce. Číslo 22 je tedy horní závorou a množina je omezená.

Příklad 6.6#

Rozhodněte o omezenosti následujících množin:

  1. {11+x2∣x∈R}\set{\dfrac{1}{1+x^2} \mathrel{\Big|} x \in \R};
  2. {11+z2∣z∈C∖{i,−i}}\set{\dfrac{1}{1+z^2} \mathrel{\Big|} z \in \C \setminus \set{i,-i}}.
Odpověď

1) omezená;   2) neomezená.

Nápověda

V reálném případě je jmenovatel vždy aspoň 11. V komplexním se ale nule může libovolně přiblížit – zkuste ryze imaginární zz.

Postup řešení

Množiny ze zadání označme M1M_1 a M2M_2.

  1. Protože 1+x2≥11 + x^2 \geq 1, je 0<11+x2≤10 < \frac{1}{1+x^2} \leq 1 pro všechna x∈Rx \in \R. Množina M1M_1 je tedy omezená.

  2. Ukážeme, že množina M2M_2 je neomezená. Ověříme, že platí

    (∀K∈R+)(∃z∈C∖{−i,i}) (∣11+z2∣>K).(\forall K \in \R^+)(\exists z \in \C \setminus \set{-i, i})\,\left(\left| \frac{1}{1+z^2}\right| > K\right).

    Pro dané KK budeme hledat zz ve tvaru z=0+iyz = 0 + iy pro y∈(0,1)y \in (0,1). Pak můžeme upravit nerovnici na tvar

    ∣11+z2∣=∣11−y2∣=11−y2>K  ⟺  y2>K−1K.\left| \frac{1}{1+z^2}\right| = \left| \frac{1}{1-y^2}\right| = \frac{1}{1-y^2} > K \iff y^2 > \frac{K-1}{K}.

    Pak yy volíme jako

    y={12pro K≤1,K−12Kjinak.y = \begin{cases} \frac{1}{2} & \text{pro } K \leq 1, \\ \sqrt{\frac{K-\frac{1}{2}}{K}} & \text{jinak}. \end{cases}

Příklad 6.7#

Rozhodněte o omezenosti následujících podmnožin C\C:

  1. {5+cos⁡φ+i(3+sin⁡φ)∣φ∈R}\set{5+\cos{\varphi}+i(3+\sin{\varphi}) \mid \varphi \in \R};
  2. {100z+z20∣∣z∣<2}\set{100z+z^{20} \mid |z|< 2}.
Odpověď

1) omezená;   2) omezená.

Nápověda

Omezenost v C\C je omezenost absolutní hodnoty. V prvním případě spočítejte ∣z∣2|z|^2 a využijte sin⁡2+cos⁡2=1\sin^2 + \cos^2 = 1, ve druhém stačí trojúhelníková nerovnost.

Postup řešení
  1. Platí

    ∣5+cos⁡φ+i(3+sin⁡φ)∣2=(5+cos⁡φ)2+(3+sin⁡φ)2==25+10cos⁡φ+cos⁡2φ+9+6sin⁡φ+sin⁡2φ==35+10cos⁡φ+6sin⁡φ≤51<64.\begin{aligned} |5+\cos{\varphi}+i(3+\sin{\varphi})|^2 & = (5 + \cos \varphi)^2 + (3 + \sin \varphi)^2 = \\ & = 25 + 10 \cos \varphi + \cos^2 \varphi + 9 + 6 \sin \varphi + \sin^2 \varphi = \\ & = 35 + 10 \cos \varphi + 6 \sin \varphi \leq 51 < 64. \end{aligned}

    Pro prvky z=5+cos⁡φ+i(3+sin⁡φ)z = 5+\cos{\varphi}+i(3+\sin{\varphi}) množiny platí, že ∣z∣<8|z| < 8. Množina je tedy omezená.

  2. Opět ukážeme, že množina je omezená. Pomocí trojúhelníkové nerovnosti dostáváme

    ∣z20+100z∣≤∣z∣20+100∣z∣<220+100⋅2.|z^{20} + 100 z| \leq |z|^{20} + 100 |z| < 2^{20} + 100\cdot 2.

    Množina je tedy omezená.

Příklad 6.8#

Rozhodněte o omezenosti následujících podmnožin C\C:

  1. {z−1∣∣z+i−3∣<1}\set{z^{-1} \mid |z+i-3|<1};
  2. {x+iy∣x,y∈R,(x+y)(x−y)=1}\set{x+iy \mid x,y\in\R, (x+y)(x-y)=1}.
Odpověď

1) omezená;   2) neomezená.

Nápověda

V prvním případě si rozmyslete, jak daleko od počátku daný kruh leží – z odhadu ∣z∣|z| zdola plyne odhad ∣1z∣\left| \frac{1}{z} \right| shora. Ve druhém případě zkuste do podmínky dosazovat velká xx.

Postup řešení
  1. Rozepsáním pro z=x+iy∈Cz = x + iy \in \C, kde x,y∈Rx,y\in \R, dostaneme

    ∣z+i−3∣<1  ⟺  ∣(x−3)+i(y+1)∣<1  ⟺    ⟺  (x−3)2+(y+1)2<1  ⟺  (x−3)2+(y+1)2<1.\begin{aligned} |z+i-3|<1 & \iff |(x-3) + i(y+1)| <1 \iff \\ & \iff \sqrt{(x-3)^2 + (y+1)^2} <1 \iff (x-3)^2 + (y+1)^2 <1. \end{aligned}

    Body zz, pro které ∣z+i−3∣<1|z + i - 3| < 1, tedy tvoří otevřený kruh se středem 3−i3 - i (v rovině bod [3,−1][3,-1]) a jednotkovým poloměrem. Jejich absolutní hodnotu odhadneme zdola pomocí trojúhelníkové nerovnosti. Pro čísla zz a (3−i)−z(3 - i) - z dostaneme

    ∣3−i∣=∣z+((3−i)−z)∣≤∣z∣+∣(3−i)−z∣,|3 - i| = \left| z + \big((3 - i) - z\big) \right| \leq |z| + |(3 - i) - z|,

    a tedy

    ∣z∣≥∣3−i∣−∣z−(3−i)∣.|z| \geq |3 - i| - |z - (3 - i)|.

    Pro body našeho kruhu je ∣3−i∣=10|3 - i| = \sqrt{10} a ∣z−(3−i)∣=∣z+i−3∣<1|z - (3 - i)| = |z + i - 3| < 1, takže ∣z∣>10−1>3−1=2|z| > \sqrt{10} - 1 > 3 - 1 = 2. Geometricky: vzdálenost bodu kruhu od počátku je aspoň vzdálenost středu od počátku zmenšená o poloměr. Prvky vyšetřované množiny proto splňují ∣1z∣=1∣z∣<12\left|\frac{1}{z}\right| = \frac{1}{|z|} < \frac{1}{2}, a množina je tedy omezená.

  2. Pro prvky vyšetřované množiny, kterou nazveme MM, platí (x+y)(x−y)=1  ⟺  x2−y2=1  ⟺  x2=y2+1(x+y)(x-y)=1 \iff x^2 - y^2 = 1 \iff x^2 = y^2 + 1. Ukážeme, že množina MM není omezená, tj. platí výrok

    (∀K∈R+)(∃z∈M) (∣z∣>K).(\forall K \in \R^+)(\exists z \in M )\,(|z| > K).

    Pro kladné KK je ekvivalentní nerovnost ∣z∣2>K2|z|^2 > K^2. Pro absolutní hodnotu platí ∣z∣2=∣x+iy∣2=x2+y2=2y2+1|z|^2 = |x+iy|^2 = x^2 + y^2 = 2y^2 + 1, kde jsme využili vlastnost prvků množiny MM. Chceme tedy, aby 2y2+1>K22y^2 + 1 > K^2. Stačí volit y=Ky = K, pak 2K2+1>K22K^2 + 1 > K^2. Dosazením dostaneme x=K2+1x = \sqrt{K^2 + 1}. Pro takové z=x+iyz = x + iy tvrzení platí. Množina je proto neomezená.

Příklad 6.9#

Buďte

M1={z∈C∣(z+1)10=(z−1)10},M2={z∈C∣∣z+1∣10=∣z−1∣10}.M_1 = \set{z \in \C \mid (z+1)^{10}=(z-1)^{10}},\quad M_2 = \set{z \in \C \mid |z+1|^{10}=|z-1|^{10}}.

Určete, v jakém vztahu jsou množiny M1M_1, M2M_2, a rozhodněte o jejich omezenosti.

Odpověď

M1M_1 omezená, M2M_2 neomezená; M1⊂M2M_1 \subset M_2.

Nápověda

U M1M_1 si všimněte, co se stane s nejvyšší mocninou po roznásobení obou stran. U M2M_2 znamená rovnost absolutních hodnot stejnou vzdálenost od dvou pevných bodů.

Postup řešení
  • Prvky množiny M1M_1 splňují polynomiální rovnost (z+1)10=(z−1)10(z+1)^{10}=(z-1)^{10} se stejným znaménkem a koeficientem u nejvyšší mocniny z10z^{10}. Tato nejvyšší mocnina se proto vyruší a zbude polynom stupně 9. Prvky množiny mají splňovat ∑k=09ckzk=0\sum_{k=0}^{9} c_k z^k = 0, kde ck∈R,c9≠0c_k \in \R, c_9 \neq0. Rovnice má v C\C nejvýše 9 různých komplexních řešení. Tato řešení jsou prvky množiny. Množina M1M_1 je proto konečná, a tedy omezená.

  • Absolutní hodnoty jsou nezáporné, rovnost ∣z+1∣10=∣z−1∣10|z+1|^{10}=|z-1|^{10} je proto totéž jako ∣z+1∣=∣z−1∣|z+1| = |z-1|. Bod zz má tedy stejnou vzdálenost od bodů −1-1 a 11, takže leží na ose úsečky s krajními body −1-1 a 11, tj. na imaginární ose. Totéž dostaneme i výpočtem. Pro z=x+iyz = x + iy je

    ∣z+1∣2=∣z−1∣2  ⟺  (x+1)2+y2=(x−1)2+y2  ⟺  4x=0  ⟺  x=0.|z+1|^2 = |z-1|^2 \iff (x+1)^2 + y^2 = (x-1)^2 + y^2 \iff 4x = 0 \iff x = 0.

    Je tedy M2={iy∣y∈R}=iRM_2 = \set{iy \mid y \in \R} = i\R. Množina obsahuje čísla iyiy s libovolně velkou absolutní hodnotou ∣y∣|y|, a je proto neomezená.

Vztah mezi množinami M1,M2M_1, M_2 je následující. Je-li z∈M1z\in M_1, tj. platí (z+1)10=(z−1)10(z+1)^{10}=(z-1)^{10}, pak platí ∣(z+1)10∣=∣(z−1)10∣  ⟺  ∣z+1∣10=∣z−1∣10|(z+1)^{10}|=|(z-1)^{10}| \iff |z+1|^{10}= |z-1|^{10}, a proto z∈M2z\in M_2. To znamená, že M1⊂M2M_1 \subset M_2. Inkluze je dokonce ostrá, protože M1M_1 je konečná a M2M_2 nekonečná.

Potvrzení