Na této stránce

Cvičení 11

Limita racionální funkce

Počítání v rozšířené reálné ose a nedefinované výrazy, věta o aritmetice limit, limita geometrické posloupnosti, limity podílů polynomů reálných i komplexních posloupností.

Stručná teorie

Definice 10.1Operace v R‾\overline{\R}#

Pro všechna a,b∈R‾a, b \in \overline{\R} definujeme následující operace:

  • a+(+∞)=(+∞)+a=+∞a + (+\infty) = (+\infty) + a = +\infty pro a>−∞a>-\infty;
  • a+(−∞)=(−∞)+a=−∞a + (-\infty) = (-\infty) + a = -\infty pro a<+∞a<+\infty;
  • a⋅(±∞)=(±∞)⋅a=±∞a \cdot (\pm \infty) = (\pm \infty) \cdot a = \pm \infty pro a>0a>0;
  • a⋅(±∞)=(±∞)⋅a=∓∞a \cdot (\pm \infty) = (\pm \infty) \cdot a = \mp \infty pro a<0a<0;
  • 1+∞=1−∞=0\frac{1}{+\infty} = \frac{1}{-\infty} = 0;
  • a−b=a+(−b)a - b = a + (-b) pro všechna aa, bb, pro která je definovaná pravá strana;
  • ab=a⋅1b\frac{a}{b} = a \cdot \frac{1}{b} pro všechna aa, bb, pro která je definovaná pravá strana;
  • ∣+∞∣=∣−∞∣=+∞|+\infty| = |-\infty| = +\infty;
  • +∞k=+∞\sqrt[k]{+\infty} = +\infty pro k∈Nk \in \N.

Poznámka 10.2Nedefinované výrazy#

Nedefinujeme zejména operace

(±∞)−(±∞),(±∞)+(∓∞),±∞⋅0,±∞±∞,00,±∞0,1±∞,00,(±∞)0.(\pm\infty) - (\pm\infty), \quad (\pm\infty) + (\mp\infty), \quad \pm \infty \cdot 0, \quad \frac{\pm\infty}{\pm\infty}, \quad \frac{0}{0}, \quad \frac{\pm\infty}{0}, \quad 1^{\pm \infty}, \quad 0^0, \quad (\pm\infty)^0.

Věta 10.3O aritmetice limit#

Mějme posloupnosti (an)n=1+∞(a_n)_{n=1}^{+\infty} a (bn)n=1+∞(b_n)_{n=1}^{+\infty}, které jsou buď reálné, nebo komplexní s vlastními limitami. Pak platí:

  • lim⁡n→+∞(an±bn)=lim⁡n→+∞an±lim⁡n→+∞bn\lim\limits_{n \to +\infty} \left(a_n \pm b_n\right) = \lim\limits_{n \to +\infty} a_n \pm \lim\limits_{n \to +\infty} b_n,
  • lim⁡n→+∞(an⋅bn)=lim⁡n→+∞an⋅lim⁡n→+∞bn\lim\limits_{n \to +\infty} \left(a_n \cdot b_n\right) = \lim\limits_{n \to +\infty} a_n \cdot \lim\limits_{n \to +\infty} b_n,
  • lim⁡n→+∞anbn=lim⁡n→+∞anlim⁡n→+∞bn\dst \lim\limits_{n \to +\infty} \frac{a_n}{b_n} = \frac{\lim\limits_{n \to +\infty} a_n}{\lim\limits_{n \to +\infty} b_n},

pokud mají výrazy na pravé straně smysl. U podílu navíc předpokládáme bn≠0b_n \neq 0 pro všechna n∈Nn \in \N.

Poznámka 10.4Limita geometrické posloupnosti v R\R#

Pro limitu reálné posloupnosti (an)(a^n), kde a∈Ra \in \R, platí:

lim⁡n→+∞an={0,∣a∣<1,1,a=1,+∞,a>1,neexistuje,a≤−1.\begin{aligned} \lim\limits_{n \to +\infty} a^n = \begin{cases} 0, & |a| < 1, \\ 1, & a = 1, \\ +\infty, & a > 1, \\ \text{neexistuje}, & a \leq -1. \end{cases} \end{aligned}

Poznámka 10.5Limita geometrické posloupnosti v C\C#

Pro limitu komplexní posloupnosti (an)(a^n), kde a∈Ca \in \C, platí:

lim⁡n→+∞an={0,∣a∣<1,1,a=1,∞,∣a∣>1,neexistuje,∣a∣=1,a≠1.\begin{aligned} \lim\limits_{n \to +\infty} a^n = \begin{cases} 0, & |a| < 1, \\ 1, & a = 1, \\ \infty, & |a| > 1, \\ \text{neexistuje}, & |a| = 1, a \neq 1. \end{cases} \end{aligned}

Poznámka 10.6#

K výpočtu řady limit je dobré mít na paměti následující vzorečky platné pro a,b∈Ca, b \in \C a n∈Nn \in \N:

an−bn=(a−b)∑k=0n−1akbn−1−k,(a+b)n=∑k=0n(nk)akbn−k.a^n - b^n = (a-b)\sum_{k=0}^{n-1} a^{k} b^{n-1-k}, \qquad (a+b)^n = \sum_{k=0}^{n} \binom{n}{k} a^k b^{n-k}.

Úkoly k procvičení

U příkladů 10.1–10.16 vypočtěte limity reálných posloupností:

Příklad 10.1#

lim⁡n→+∞(−7n2+2n3−10n)\dst \lim\limits_{n \to +\infty} (-7n^2+2n^3-10n).

Odpověď

+∞+\infty.

Nápověda

Vytkněte nejvyšší mocninu nn. Závorka pak jde k nenulové konstantě a o výsledku rozhodne její znaménko.

Postup řešení

Vytkneme nejvyšší mocninu nn (u podílů polynomů ji budeme vytýkat zvlášť z čitatele a ze jmenovatele):

lim⁡n→+∞(−7n2+2n3−10n)=lim⁡n→+∞n3(2−7n−10n2)=VoAL+∞⋅2=+∞.\lim\limits_{n \to +\infty} \left(-7n^2+2n^3-10n\right) = \lim\limits_{n \to +\infty} n^3\left(2-\frac{7}{n}-\frac{10}{n^2}\right) \overset{\text{VoAL}}{=} +\infty \cdot 2 = +\infty.

Rovnost označená VoAL plyne z věty o aritmetice limit (věta 10.3): činitel n3n^3 má limitu +∞+\infty a závorka limitu 22, protože 7n\frac{7}{n} i 10n2\frac{10}{n^2} jdou k nule.

Příklad 10.2#

lim⁡n→+∞((1−n)(n2+4n)+(1+n)(n2−7n+3))\dst \lim\limits_{n \to +\infty} \bigg((1-n)(n^2+4n)+(1+n)(n^2-7n+3)\bigg).

Odpověď

−∞-\infty.

Nápověda

Nejdřív závorky roznásobte – uvidíte, že se členy s n3n^3 vyruší. Teprve potom vytýkejte.

Postup řešení

Nejdříve roznásobíme závorky a pak vytkneme nejvyšší mocninu. Platí

lim⁡n→+∞((1−n)(n2+4n)+(1+n)(n2−7n+3))=lim⁡n→+∞(−9n2+3)==lim⁡n→+∞n2(−9+3n2)=VoAL−∞.\begin{aligned} & \lim\limits_{n \to +\infty} \bigg((1-n)(n^2+4n)+(1+n)(n^2-7n+3)\bigg) = \lim\limits_{n \to +\infty} \left(-9n^2 +3\right) = \\ & = \lim\limits_{n \to +\infty} n^2\left(-9 +\frac{3}{n^2}\right) \overset{\text{VoAL}}{=} -\infty. \end{aligned}

První činitel má limitu +∞+\infty a druhý −9-9, podle věty o aritmetice limit (věta 10.3) je tedy výsledek −∞-\infty.

Příklad 10.3#

lim⁡n→+∞1−2n+n52n5+25\dst \lim\limits_{n \to +\infty} \frac{1-2n+n^5}{2n^5+2^5}.

Odpověď

12\frac{1}{2}.

Nápověda

Čitatel i jmenovatel jsou stejného stupně. Vytkněte z obou n5n^5 a použijte větu o aritmetice limit.

Postup řešení

lim⁡n→+∞1−2n+n52n5+25=lim⁡n→+∞n5(1−2n4+1n5)n5(2+25n5)==lim⁡n→+∞1−2n4+1n52+25n5=VoALlim⁡n→+∞(1−2n4+1n5)lim⁡n→+∞(2+25n5)=12.\begin{aligned} \lim\limits_{n \to +\infty} \frac{1-2n+n^5}{2n^5+2^5} & = \lim\limits_{n \to +\infty} \frac {n^5\left(1-\frac{2}{n^4}+\frac{1}{n^5}\right)}{n^5\left(2+\frac{2^5}{n^5}\right)} = \\ & = \lim\limits_{n \to +\infty} \frac {1-\frac{2}{n^4}+\frac{1}{n^5}}{2+\frac{2^5}{n^5}} \overset{\text{VoAL}}{=} \frac {\lim\limits_{n \to +\infty} \left(1-\frac{2}{n^4}+\frac{1}{n^5}\right)}{\lim\limits_{n \to +\infty} \left(2+\frac{2^5}{n^5}\right)} = \frac{1}{2}. \end{aligned}

Příklad 10.4#

lim⁡n→+∞(n+2)2n3+2n−5\dst \lim\limits_{n \to +\infty} \frac{(n+2)^2}{n^3+2n-5}.

Odpověď

00.

Nápověda

Umocněte čitatel a porovnejte stupně. Jmenovatel je vyššího stupně, po vytknutí proto před zlomkem zůstane mocnina nn se záporným exponentem.

Postup řešení

lim⁡n→+∞(n+2)2n3+2n−5=lim⁡n→+∞n2+4n+4n3+2n−5=lim⁡n→+∞n2(1+4n+4n2)n3(1+2n2−5n3)==lim⁡n→+∞1n⋅1+4n+4n21+2n2−5n3=VoAL0⋅11=0.\begin{aligned} \lim\limits_{n \to +\infty} \frac{(n+2)^2}{n^3+2n-5} & = \lim\limits_{n \to +\infty} \frac{n^2+4n+4}{n^3+2n-5} = \lim\limits_{n \to +\infty} \frac{n^2\left(1+\frac{4}{n}+\frac{4}{n^2}\right)}{n^3\left(1+\frac{2}{n^2}-\frac{5}{n^3}\right)} = \\ & = \lim\limits_{n \to +\infty} \frac{1}{n} \cdot \frac{1+\frac{4}{n}+\frac{4}{n^2}}{1+\frac{2}{n^2}-\frac{5}{n^3}} \overset{\text{VoAL}}{=} 0 \cdot \frac{1}{1} = 0. \end{aligned}

Příklad 10.5#

lim⁡n→+∞1n−1n+41n+1+1n+2\dst \lim\limits_{n \to +\infty} \frac{\frac{1}{n}-\frac{1}{n+4}}{\frac{1}{n+1}+\frac{1}{n+2}}.

Odpověď

00.

Nápověda

Složený zlomek nejprve upravte na jediný: zlomky v čitateli i ve jmenovateli převeďte na společného jmenovatele. Pak už jde o obyčejný podíl polynomů.

Postup řešení

lim⁡n→+∞1n−1n+41n+1+1n+2=lim⁡n→+∞4n(n+4)2n+3(n+1)(n+2)=lim⁡n→+∞4(n+1)(n+2)n(n+4)(2n+3)==lim⁡n→+∞1n⋅4(1+1n)(1+2n)(1+4n)(2+3n)=VoAL0⋅42=0.\begin{aligned} \lim\limits_{n \to +\infty} \frac{\frac{1}{n}-\frac{1}{n+4}}{\frac{1}{n+1}+\frac{1}{n+2}} & = \lim\limits_{n \to +\infty} \frac{\frac{4}{n(n+4)}}{\frac{2n+3}{(n+1)(n+2)}} = \lim\limits_{n \to +\infty} \frac{4(n+1)(n+2)}{n(n+4)(2n+3)} = \\ & = \lim\limits_{n \to +\infty} \frac{1}{n} \cdot \frac{4\left(1+\frac{1}{n}\right)\left(1+\frac{2}{n}\right)}{\left(1+\frac{4}{n}\right)\left(2+\frac{3}{n}\right)} \overset{\text{VoAL}}{=} 0 \cdot \frac{4}{2} = 0. \end{aligned}

Příklad 10.6#

lim⁡n→+∞(n+2)2+1n+2(n−3)3−(n+3)3\dst \lim\limits_{n \to +\infty} \frac{(n+2)^2 +\frac{1}{n+2}}{(n-3)^3 - (n+3)^3}.

Odpověď

−118-\frac{1}{18}.

Nápověda

Ve jmenovateli obě závorky umocněte, členy s n3n^3 se vyruší. Pak vytkněte nejvyšší mocninu nn, která ve jmenovateli zbude.

Postup řešení

Ve jmenovateli se členy s n3n^3 vyruší, pak z čitatele i jmenovatele vytkneme n2n^2:

lim⁡n→+∞(n+2)2+1n+2(n−3)3−(n+3)3=lim⁡n→+∞(n+2)2+1n+2−18n2−54==lim⁡n→+∞n2((1+2n)2+1n2(n+2))n2(−18−54n2)=VoAL−118.\begin{aligned} \lim\limits_{n \to +\infty} \frac{(n+2)^2 +\frac{1}{n+2}}{(n-3)^3 - (n+3)^3} & = \lim\limits_{n \to +\infty} \frac{(n+2)^2 +\frac{1}{n+2}}{-18n^2-54} = \\ & = \lim\limits_{n \to +\infty} \frac{n^2\left(\left(1+\frac{2}{n}\right)^2 + \frac{1}{n^2(n+2)}\right)}{n^2\left(-18-\frac{54}{n^2}\right)} \overset{\text{VoAL}}{=} -\frac{1}{18}. \end{aligned}

Příklad 10.7#

lim⁡n→+∞5n3−7n+1n4+n3sin⁡n\dst \lim\limits_{n \to +\infty} \frac{5n^3-7n+1}{n^4 + n^3 \sin{n}}.

Odpověď

00.

Nápověda

Sinus je omezený, takže sin⁡nn\frac{\sin n}{n} jde k nule. Vytkněte nejvyšší mocninu z čitatele i jmenovatele a zbytek dopočítejte podle věty o aritmetice limit.

Postup řešení

lim⁡n→+∞5n3−7n+1n4+n3sin⁡n=lim⁡n→+∞n3(5−7n2+1n3)n4(1+sin⁡nn)=lim⁡n→+∞1n⋅5−7n2+1n31+sin⁡nn=VoAL0⋅51=0.\lim\limits_{n \to +\infty} \frac{5n^3-7n+1}{n^4 + n^3 \sin{n}} = \lim\limits_{n \to +\infty} \frac{n^3\left(5-\frac{7}{n^2}+\frac{1}{n^3}\right)}{n^4\left(1+\frac{\sin{n}}{n}\right)} = \lim\limits_{n \to +\infty} \frac{1}{n} \cdot \frac{5-\frac{7}{n^2}+\frac{1}{n^3}}{1+\frac{\sin n}{n}} \overset{\text{VoAL}}{=} 0 \cdot \frac{5}{1} = 0.

Využili jsme, že lim⁡n→+∞sin⁡nn=0\lim\limits_{n \to +\infty} \frac{\sin n}{n} = 0. To plyne z definice limity: k libovolnému ε>0\varepsilon > 0 stačí volit n0=1εn_0 = \frac{1}{\varepsilon}, protože pro všechna n>n0n > n_0 platí

∣sin⁡nn∣≤1n<ε.\left|\frac{\sin n}{n}\right| \leq \frac{1}{n} < \varepsilon.

Příklad 10.8#

lim⁡n→+∞(2n+1)10(2n−1)10(3n)20\dst \lim\limits_{n \to +\infty} \frac{(2n+1)^{10}(2n-1)^{10}}{(3n)^{20}}.

Odpověď

(23)20\left(\frac{2}{3}\right)^{20}.

Nápověda

Nic roznásobovat nemusíte – z každé závorky vytkněte nn a pak porovnejte s n20n^{20} ve jmenovateli.

Postup řešení

Protože (3n)20=(3n)10(3n)10(3n)^{20} = (3n)^{10} (3n)^{10}, vydělíme každou závorku výrazem 3n3n:

lim⁡n→+∞(2n+1)10(2n−1)10(3n)20=lim⁡n→+∞(23+13n)10(23−13n)10=VoAL(23)20.\lim\limits_{n \to +\infty} \frac{(2n+1)^{10}(2n-1)^{10}}{(3n)^{20}} = \lim\limits_{n \to +\infty} \left(\frac{2}{3}+\frac{1}{3n}\right)^{10} \left(\frac{2}{3}-\frac{1}{3n}\right)^{10} \overset{\text{VoAL}}{=} \left(\frac{2}{3}\right)^{20}.

Příklad 10.9#

lim⁡n→+∞(n+1)!−(n−1)! n2n!\dst \lim\limits_{n \to +\infty} \frac{(n+1)!-(n-1)! \, n^2}{n!}.

Odpověď

11.

Nápověda

Všechny faktoriály vyjádřete pomocí n!n!. Po zkrácení zůstane docela jednoduchý výraz.

Postup řešení

Úpravami faktoriálů dostáváme

lim⁡n→+∞(n+1)!−(n−1)! n2n!=lim⁡n→+∞(n+1) n!−n! nn!=lim⁡n→+∞(n+1−n)n!n!=1.\lim\limits_{n \to +\infty} \frac{(n+1)!-(n-1)! \, n^2}{n!} = \lim\limits_{n \to +\infty} \frac{(n+1)\,n!-n!\,n}{n!} = \lim\limits_{n \to +\infty} \frac{(n+1-n)n!}{n!} = 1.

Příklad 10.10#

lim⁡n→+∞(n−1)3−n3(1+(−1)n 2n)(1+(−1)n+1 2n)\dst \lim\limits_{n \to +\infty} \frac{(n-1)^3-n^3}{\big(1+(-1)^n \, 2n\big)\big(1+(-1)^{n+1} \, 2n\big)}.

Odpověď

34\frac{3}{4}.

Nápověda

Jmenovatel je součin dvou závorek, ve kterých se (−1)n(-1)^n a (−1)n+1(-1)^{n+1} liší znaménkem. Roznásobte je a střídavé znaménko se ztratí.

Postup řešení

Jmenovatel je tvaru (1+x)(1−x)=1−x2(1+x)(1-x) = 1-x^2 pro x=(−1)n 2nx = (-1)^n \, 2n, takže

lim⁡n→+∞(n−1)3−n3(1+(−1)n 2n)(1+(−1)n+1 2n)=lim⁡n→+∞−3n2+3n−11−4n2=34.\lim\limits_{n \to +\infty} \frac{(n-1)^3-n^3}{\big(1+(-1)^n \, 2n\big)\big(1+(-1)^{n+1} \, 2n\big)} = \lim\limits_{n \to +\infty} \frac{-3n^2+3n-1}{1-4n^2} = \frac{3}{4}.

Příklad 10.11#

lim⁡n→+∞P(n)Q(n)\dst \lim\limits_{n \to +\infty} \frac{P(n)}{Q(n)}, kde PP a QQ jsou polynomy stupně mm, resp. ll, s reálnými koeficienty a žádné n∈Nn \in \N není kořenem QQ.

Odpověď

Pro m=lm = l je limita rovna podílu koeficientů u nejvyšších mocnin, pro m<lm < l je nulová a pro m>lm > l je rovna +∞+\infty nebo −∞-\infty podle znaménka tohoto podílu.

Nápověda

Z čitatele vytkněte nmn^m, ze jmenovatele nln^l. O výsledku pak rozhodne porovnání stupňů mm a ll, rozlište tři případy.

Postup řešení

Zapíšeme

P(n)=∑k=0maknk,am≠0,Q(n)=∑k=0lbknk,bl≠0.P(n) = \sum_{k=0}^{m} a_k n^k, \quad a_m \neq 0, \qquad Q(n) = \sum_{k=0}^{l} b_k n^k, \quad b_l \neq 0.

Z čitatele vytkneme nmn^m a ze jmenovatele nln^l:

lim⁡n→+∞P(n)Q(n)=lim⁡n→+∞nm−l⋅am+∑k=0m−1aknm−kbl+∑k=0l−1bknl−k.\lim\limits_{n \to +\infty} \frac{P(n)}{Q(n)} = \lim\limits_{n \to +\infty} n^{m-l} \cdot \frac{a_m + \sum_{k=0}^{m-1} \frac{a_k}{n^{m-k}}}{b_l + \sum_{k=0}^{l-1} \frac{b_k}{n^{l-k}}}.

Sčítance v obou sumách jdou k nule, zlomek proto jde k ambl≠0\frac{a_m}{b_l} \neq 0. Podle věty o aritmetice limit (věta 10.3) tedy platí:

  • m=lm=l: lim⁡n→+∞P(n)Q(n)=ambl\lim\limits_{n \to +\infty} \frac{P(n)}{Q(n)} = \frac{a_m}{b_l};
  • m<lm<l: lim⁡n→+∞P(n)Q(n)=0\lim\limits_{n \to +\infty} \frac{P(n)}{Q(n)} = 0;
  • m>lm>l: lim⁡n→+∞P(n)Q(n)=+∞⋅sgn⁡ambl\lim\limits_{n \to +\infty} \frac{P(n)}{Q(n)} = +\infty \cdot \sgn \frac{a_m}{b_l}.

Příklad 10.12#

lim⁡n→+∞(2n+a)2(n+1)(3−5n)\dst \lim\limits_{n \to +\infty} \frac{(2n+a)^2}{(n+1)(3-5n)} v závislosti na reálné konstantě aa.

Odpověď

−45-\frac{4}{5} pro všechna a∈Ra \in \R.

Nápověda

Roznásobte a porovnejte stupně. Všimněte si, u kterých mocnin konstanta aa vůbec vystupuje.

Postup řešení

lim⁡n→+∞(2n+a)2(n+1)(3−5n)=lim⁡n→+∞4n2+4an+a2−5n2−2n+3=−45.\lim\limits_{n \to +\infty} \frac{(2n+a)^2}{(n+1)(3-5n)} = \lim\limits_{n \to +\infty} \frac{4n^2+4an+a^2}{-5n^2-2n+3} = -\frac{4}{5}.

Čitatel i jmenovatel mají stupeň 22, limita je tedy podle př. 10.11 podílem koeficientů u n2n^2. Konstanta aa je jen u nižších mocnin, a výsledek na ní proto nezávisí.

Příklad 10.13#

lim⁡n→+∞(3n+5)(3−an)n(2n+3)\dst \lim\limits_{n \to +\infty} \frac{(3n+5)(3-a n)}{n(2n+3)} v závislosti na reálné konstantě aa.

Odpověď

−3a2-\frac{3a}{2}.

Nápověda

Opět roznásobte. Tentokrát ale konstanta aa ovlivní i koeficient u nejvyšší mocniny.

Postup řešení

lim⁡n→+∞(3n+5)(3−an)n(2n+3)=lim⁡n→+∞−3an2+(9−5a)n+152n2+3n=−3a2.\lim\limits_{n \to +\infty} \frac{(3n+5)(3-a n)}{n(2n+3)} = \lim\limits_{n \to +\infty} \frac{-3an^2+(9-5a)n+15}{2n^2+3n} = -\frac{3a}{2}.

Pro a≠0a \neq 0 mají čitatel i jmenovatel stupeň 22, limita je tedy podle př. 10.11 podílem koeficientů u n2n^2. Pro a=0a = 0 má čitatel stupeň 11 a limita je 00, což odpovídá vzorci −3a2-\frac{3a}{2}.

Příklad 10.14#

lim⁡n→+∞(n2+n+1)10−(n+1)20(n2+1)10−(n+1)20\dst \lim\limits_{n \to +\infty} \frac{(n^2+n+1)^{10}-(n+1)^{20}}{(n^2+1)^{10}-(n+1)^{20}}.

Odpověď

12\frac{1}{2}.

Nápověda

Celé výrazy umocňovat nemusíte, stačí dva nejvyšší členy každého rozvoje. Nejvyšší mocniny se vyruší, takže rozhodne až ta následující.

Postup řešení

Podle binomické věty (poznámka 10.6) platí

(n2+n+1)10=(n2+(n+1))10=n20+10n19+P1(n),(n+1)20=n20+20n19+P2(n),(n2+1)10=n20+P3(n),\begin{aligned} (n^2+n+1)^{10} & = \big(n^2+(n+1)\big)^{10} = n^{20} + 10n^{19} + P_1(n), \\ (n+1)^{20} & = n^{20} + 20n^{19} + P_2(n), \\ (n^2+1)^{10} & = n^{20} + P_3(n), \end{aligned}

kde P1P_1, P2P_2 a P3P_3 jsou polynomy stupně nejvýše 1818. Členy s n20n^{20} se vyruší, z čitatele i jmenovatele pak vytkneme n19n^{19}:

lim⁡n→+∞(n2+n+1)10−(n+1)20(n2+1)10−(n+1)20=lim⁡n→+∞−10n19+P1(n)−P2(n)−20n19+P3(n)−P2(n)==lim⁡n→+∞−10+P1(n)−P2(n)n19−20+P3(n)−P2(n)n19=VoAL−10−20=12.\begin{aligned} \lim\limits_{n \to +\infty} \frac{(n^2+n+1)^{10}-(n+1)^{20}}{(n^2+1)^{10}-(n+1)^{20}} & = \lim\limits_{n \to +\infty} \frac{-10n^{19}+P_1(n)-P_2(n)}{-20n^{19}+P_3(n)-P_2(n)} = \\ & = \lim\limits_{n \to +\infty} \frac{-10+\frac{P_1(n)-P_2(n)}{n^{19}}}{-20+\frac{P_3(n)-P_2(n)}{n^{19}}} \overset{\text{VoAL}}{=} \frac{-10}{-20} = \frac{1}{2}. \end{aligned}

Oba zlomky s n19n^{19} ve jmenovateli jdou k nule podle př. 10.11, protože jejich čitatelé mají stupeň nejvýše 1818.

Příklad 10.15#

lim⁡n→+∞(1n2+2n2+…+n−1n2)\dst \lim\limits_{n \to +\infty} \left(\frac{1}{n^2}+\frac{2}{n^2}+ \ldots +\frac{n-1}{n^2}\right).

Odpověď

12\frac{1}{2}.

Nápověda

Součet v závorce je součtem aritmetické posloupnosti – použijte vzorec pro součet prvních n−1n-1 přirozených čísel.

Postup řešení

lim⁡n→+∞(1n2+2n2+…+n−1n2)=lim⁡n→+∞1+2+…+(n−1)n2==lim⁡n→+∞(n−1)n2n2=lim⁡n→+∞n2−n2n2=12.\begin{aligned} \lim\limits_{n \to +\infty} \left(\frac{1}{n^2}+\frac{2}{n^2}+\ldots +\frac{n-1}{n^2}\right) & = \lim\limits_{n \to +\infty} \frac{1+2+\ldots+(n-1)}{n^2} = \\ & = \lim\limits_{n \to +\infty} \frac{(n-1)n}{2n^2} = \lim\limits_{n \to +\infty} \frac{n^2-n}{2n^2} = \frac{1}{2}. \end{aligned}

Příklad 10.16#

lim⁡n→+∞(1n−2n+3n−…+(−1)n−1nn)\dst \lim\limits_{n \to +\infty} \left(\frac{1}{n}-\frac{2}{n}+\frac{3}{n}-\ldots +(-1)^{n-1}\frac{n}{n}\right).

Odpověď

Limita neexistuje.

Nápověda

Součet v závorce spočítejte zvlášť pro sudá a zvlášť pro lichá nn (sčítejte po dvojicích). Pak porovnejte limity obou vybraných posloupností.

Postup řešení

Pro součet sn=1−2+…+(−1)n−1ns_n = 1 - 2 + \ldots + (-1)^{n-1} n je výraz v závorce roven an=snna_n = \frac{s_n}{n}. Sčítance v sns_n sečteme po dvojicích, každá dvojice dává −1-1:

sn=(1−2)+(3−4)+…+((n−1)−n)=−n2pro sudeˊ n,sn=sn−1+n=−n−12+n=n+12pro licheˊ n.\begin{aligned} s_n & = (1-2) + (3-4) + \ldots + \big((n-1)-n\big) = -\frac{n}{2} & & \text{pro sudé } n, \\ s_n & = s_{n-1} + n = -\frac{n-1}{2} + n = \frac{n+1}{2} & & \text{pro liché } n. \end{aligned}

Pro vybrané posloupnosti členů se sudými a s lichými indexy tedy platí

lim⁡k→+∞a2k=lim⁡k→+∞(−12)=−12,lim⁡k→+∞a2k−1=lim⁡k→+∞k2k−1=12.\lim_{k \to +\infty} a_{2k} = \lim_{k \to +\infty} \left(-\frac{1}{2}\right) = -\frac{1}{2}, \qquad \lim_{k \to +\infty} a_{2k-1} = \lim_{k \to +\infty} \frac{k}{2k-1} = \frac{1}{2}.

Vybrané posloupnosti mají různé limity, takže (an)(a_n) limitu nemá.

U příkladů 10.17–10.19 vypočtěte limity komplexních posloupností:

Příklad 10.17#

lim⁡n→+∞2n+i4−in\dst \lim\limits_{n \to +\infty} \frac{2n+i}{4-in}.

Odpověď

2i2i.

Nápověda

I v C\C stačí vytknout nejvyšší mocninu nn. Výsledný zlomek pak zbavte imaginární jednotky ve jmenovateli.

Postup řešení

lim⁡n→+∞2n+i4−in=lim⁡n→+∞n(2+in)n(4n−i)=VoAL−2i=2i.\lim\limits_{n \to +\infty} \frac{2n+i}{4-in} = \lim\limits_{n \to +\infty} \frac{n\left(2+\frac{i}{n}\right)}{n\left(\frac{4}{n}-i\right)} \overset{\text{VoAL}}{=} -\frac{2}{i} = 2i.

Příklad 10.18#

lim⁡n→+∞4n−i2+in\dst \lim\limits_{n \to +\infty} \frac{4n-i}{2+in}.

Odpověď

−4i-4i.

Nápověda

Postupujte stejně jako v předchozím příkladu. Nezapomeňte, že 1i=−i\frac{1}{i} = -i.

Postup řešení

lim⁡n→+∞4n−i2+in=lim⁡n→+∞n(4−in)n(2n+i)=VoAL4i=−4i.\lim\limits_{n \to +\infty} \frac{4n-i}{2+in} = \lim\limits_{n \to +\infty} \frac{n\left(4-\frac{i}{n}\right)}{n\left(\frac{2}{n}+i\right)} \overset{\text{VoAL}}{=} \frac{4}{i} = -4i.

Příklad 10.19#

lim⁡n→+∞1n−1n+i1n+1n+i\dst \lim\limits_{n \to +\infty} \frac{\frac{1}{n}-\frac{1}{n+i}}{\frac{1}{n}+\frac{1}{n+i}}.

Odpověď

00.

Nápověda

Obě patra převeďte na společného jmenovatele a zkraťte. Zůstane jednoduchý zlomek, u kterého je limita hned vidět.

Postup řešení

lim⁡n→+∞1n−1n+i1n+1n+i=lim⁡n→+∞n+i−nn(n+i)n+i+nn(n+i)=lim⁡n→+∞i2n+i=lim⁡n→+∞1n⋅i2+in=VoAL0⋅i2=0.\lim\limits_{n \to +\infty} \frac{\frac{1}{n}-\frac{1}{n+i}}{\frac{1}{n}+\frac{1}{n+i}} = \lim\limits_{n \to +\infty} \frac{\frac{n+i-n}{n(n+i)}}{\frac{n+i+n}{n(n+i)}} = \lim\limits_{n \to +\infty} \frac{i}{2n+i} = \lim\limits_{n \to +\infty} \frac{1}{n} \cdot \frac{i}{2+\frac{i}{n}} \overset{\text{VoAL}}{=} 0 \cdot \frac{i}{2} = 0.

Potvrzení