Cvičení 2
Komplexní čísla
Algebraický a goniometrický tvar, absolutní hodnota a argument, operace s komplexními čísly, Moivreova věta a odmocniny.
Stručná teorie
Definice 1.1Komplexní číslo#
Komplexní číslo je uspořádaná dvojice reálných čísel: . U tohoto zápisu je reálná část (složka) komplexního čísla a je imaginární část (složka) tohoto čísla. Množinu všech komplexních čísel značíme , tj. .
Definice 1.2Algebraický tvar#
Komplexní číslo zpravidla zapisujeme v algebraickém tvaru
kde je imaginární jednotka s vlastností .
Poznámka 1.3#
Reálná čísla jsou speciálním případem čísel komplexních (): reálné číslo ztotožňujeme s komplexním číslem , tj. . Komplexní číslo, jehož imaginární část je různá od nuly (), se nazývá imaginární. Imaginární číslo , kde , je ryze imaginární.
Definice 1.4Absolutní hodnota#
Absolutní hodnota komplexního čísla je vzdálenost jeho obrazu od počátku v Gaussově komplexní rovině. Značíme ji . Z Pythagorovy věty ihned plyne, že .
Definice 1.5Komplexně sdružené číslo#
Komplexně sdruženým k číslu nazýváme číslo , v algebraickém tvaru .
Absolutní hodnotu pak můžeme spočítat jako .
Definice 1.6Goniometrický tvar#
Komplexní číslo lze vyjádřit ještě v goniometrickém tvaru:
kde . v tomto případě nazýváme základním argumentem čísla .
Definice 1.7Mocnina a odmocnina#
Pro definujeme mocninu komplexního čísla pomocí operace součinu:
Je-li přirozené číslo, pak -tá odmocnina z komplexního čísla je komplexní číslo definované vztahem:
Věta 1.8Moivreova#
Pro s základním argumentem a platí
Důsledek 1.9#
Je-li , existuje právě různých hodnot odmocniny :
Poznámka 1.10#
Pro mocniny imaginární jednotky platí (, ):
Úkoly k procvičení
Příklad 1.1#
Určete, jaký útvar tvoří obrazy komplexních čísel , pro která platí .
Odpověď
C.
Nápověda
Napište a porovnejte obě strany po složkách.
Postup řešení
Položme , kde . Pak a rovnost znamená
Dvě komplexní čísla se rovnají právě tehdy, když mají stejnou reálnou i stejnou imaginární část. Reálné části se shodují automaticky, z porovnání imaginárních dostáváme , tedy .
Podmínku proto splňují právě reálná čísla a jejich obrazy vyplní celou reálnou osu. Správná je možnost C.
Příklad 1.2#
Vypočítejte součet čísla a komplexně sdruženého k němu čísla.
Odpověď
C.
Nápověda
Imaginární části se u čísla a čísla k němu sdruženého navzájem vyruší.
Postup řešení
Komplexně sdružené číslo je . Sčítáme po složkách:
Imaginární části se vyrušily a zbyl dvojnásobek části reálné. Obecně platí , výsledek je tedy vždy reálný. Správná je možnost C.
Příklad 1.3#
Určete, které z uvedených čísel má největší absolutní hodnotu.
Odpověď
C.
Nápověda
Stačí porovnat součty druhých mocnin obou složek, odmocňovat nemusíte.
Postup řešení
Pro absolutní hodnotu platí . Odmocnina je rostoucí funkce, takže největší absolutní hodnotu má číslo s největším součtem druhých mocnin složek:
Nejvíc vyšlo u ryze imaginárního čísla , jehož absolutní hodnota je . Správná je možnost C.
Příklad 1.4#
Jsou dána komplexní čísla a . Najděte číslo , jehož obraz leží na reálné ose a je stejně vzdálený od obrazů čísel a .
Odpověď
A.
Nápověda
Hledané číslo má tvar . Podmínku stejné vzdálenosti zapište pomocí druhých mocnin, odmocniny se pak zbavíte.
Postup řešení
Obraz hledaného čísla leží na reálné ose, číslo má tedy tvar pro nějaké . Podmínka stejné vzdálenosti zní . Obě strany jsou nezáporné, můžeme je proto umocnit na druhou a odmocnin se zbavit:
Roznásobením dostaneme
kde se druhé mocniny odečtou. Zbude , tedy a . Správná je možnost A.
Příklad 1.5#
Sčítáním čísel a dostaneme komplexní číslo:
Odpověď
C.
Nápověda
Sečtěte zvlášť reálné a zvlášť imaginární části.
Postup řešení
Sčítáme po složkách, reálnou část s reálnou a imaginární s imaginární:
Správná je možnost C.
Příklad 1.6#
Vypočítejte součin čísla a součtu čísel a .
Odpověď
D.
Nápověda
Nejprve sečtěte a , teprve potom násobte.
Postup řešení
Nejprve sečteme obě čísla v závorce:
Zbývá vynásobit, přičemž využijeme :
Správná je možnost D.
Příklad 1.7#
Dělením čísel a dostaneme komplexní číslo:
Odpověď
D.
Nápověda
Zlomek rozšiřte číslem komplexně sdruženým ke jmenovateli.
Postup řešení
Zlomek rozšíříme číslem komplexně sdruženým ke jmenovateli. Jmenovatel se tím změní na reálné číslo, protože :
Správná je možnost D.
Příklad 1.8#
Určete, jaký útvar tvoří obrazy komplexních čísel , pro která platí
Odpověď
B.
Nápověda
Dosaďte . Všimněte si, že oba sčítance na levé straně jsou navzájem komplexně sdružené.
Postup řešení
Dosadíme , kde . Oba sčítance na levé straně jsou navzájem komplexně sdružené, neboť . Jejich součet je proto roven dvojnásobku reálné části prvního z nich:
Rovnice tak přejde na podmínku , tedy . Obrazy hledaných čísel vyplní přímku o rovnici , která prochází počátkem. Správná je možnost B.
Příklad 1.9#
Vyjádřete v goniometrickém tvaru číslo .
Odpověď
B.
Nápověda
Absolutní hodnota je vždy nezáporná. Rozmyslete si, jaký základní argument odpovídá zápornému reálnému číslu.
Postup řešení
Absolutní hodnota je vždy nezáporná, proto . Základní argument určíme z podmínek
Odpovídá to i názornému pohledu: obraz čísla leží na záporné části reálné osy. Dostáváme tedy , což je možnost B.
Příklad 1.10#
Zapište komplexní číslo v algebraickém tvaru.
Odpověď
D.
Nápověda
Použijte Moivreovu větu a výsledný argument převeďte do intervalu .
Postup řešení
Číslo v závorce má absolutní hodnotu a argument . Podle Moivreovy věty se absolutní hodnota umocní a argument vynásobí pěti:
Argument už v intervalu leží, stačí tedy dosadit hodnoty goniometrických funkcí:
Správná je možnost D.
Příklad 1.11#
Vypočítejte podíl čísel a .
Odpověď
D.
Nápověda
Při dělení se absolutní hodnoty dělí a argumenty odčítají. Výsledný argument pak převeďte do intervalu .
Postup řešení
Při dělení čísel v goniometrickém tvaru se absolutní hodnoty dělí a argumenty odčítají. Pro absolutní hodnoty dostáváme a pro argumenty
Základní argument musí ležet v intervalu , přičteme proto :
Správná je možnost D. V algebraickém tvaru jde o číslo , nabízená možnost E má tedy opačné znaménko.
Příklad 1.12#
Vypočítejte třetí mocninu čísla .
Odpověď
C.
Nápověda
Podle Moivreovy věty se absolutní hodnota umocní a argument vynásobí třemi. Nezapomeňte výsledek převést do intervalu .
Postup řešení
Podle Moivreovy věty umocníme absolutní hodnotu a argument vynásobíme třemi:
Argument leží mimo interval , odečteme proto :
Správná je možnost C. Pozor na nabídku B, kde je trojkou vynásoben jmenovatel místo čitatele.
Příklad 1.13#
Vyberte kořen rovnice , kde .
Odpověď
B.
Nápověda
Rovnici převeďte na tvar a použijte vzorec pro -tou odmocninu. Pozor, nabízené možnosti mohou mít argument zapsaný se záporným znaménkem u sinu.
Postup řešení
Rovnici nejprve upravíme na tvar
Pravá strana má absolutní hodnotu a základní argument . Podle vzorce pro -tou odmocninu mají všechny čtyři kořeny absolutní hodnotu a argumenty
tedy
Na první pohled se zdá, že žádný z nich v nabídce není. Možnost B má ale u sinu záporné znaménko, jde tedy o číslo s argumentem . Protože , odpovídá kořenu . Správná je možnost B.
Příklad 1.14#
Určete číslo, které je kořenem rovnice .
Odpověď
D.
Nápověda
Použijte vzorec pro kořeny kvadratické rovnice. Odmocninu z komplexního diskriminantu hledejte ve tvaru a porovnejte složky.
Postup řešení
Vzorec pro kořeny kvadratické rovnice platí i nad . Spočítáme diskriminant:
Jeho odmocninu hledáme ve tvaru , kde . Umocněním a porovnáním složek dostaneme
Soustavu si usnadníme porovnáním absolutních hodnot: z plyne . Sečtením s první rovnicí vyjde , odečtením . Druhá rovnice navíc říká, že a mají opačná znaménka, takže
Kořeny tedy jsou
V nabídce je pouze první z nich. Správná je možnost D.
Příklad 1.15#
Zapište číslo v goniometrickém tvaru.
Odpověď
.
Nápověda
Čitatel je rozdíl druhých mocnin. Po zkrácení dostanete algebraický tvar, ze kterého už jen určíte absolutní hodnotu a argument.
Postup řešení
Nejprve číslo upravíme do algebraického tvaru, ze kterého snadno získáme tvar goniometrický. Platí
Velikost čísla je a pro jeho základní argument platí
Číslo v goniometrickém tvaru má proto tvar
Příklad 1.16#
Jaké vlastnosti musí mít koeficienty kvadratické rovnice
aby byly její kořeny ryze imaginární?
Odpověď
.
Nápověda
Rozmyslete si zvlášť, kdy kořeny nejsou reálné, a zvlášť, kdy navíc nemají reálnou část.
Postup řešení
Diskriminant musí být záporný, tedy , jinak by kořeny byly reálné.
Zároveň musí platit , aby kořeny neměly reálnou část, a byly tedy ryze imaginární.
Tedy:
Poznámka
Kdybychom se ptali jen na to, aby obrazy kořenů ležely na imaginární ose, patřil by do odpovědi navíc případ . Rovnice pak má dvojnásobný kořen , jehož obraz je počátek, a ten na imaginární ose leží. Nula ale ryze imaginární číslo není.
Příklad 1.17#
Řešte v rovnici
Odpověď
.
Nápověda
Nejprve zjednodušte . Pak dosaďte a porovnejte reálné a imaginární části obou stran.
Postup řešení
Úpravou a dosazením , kde , dostaneme
Porovnáním reálných a imaginárních složek dostaneme soustavu dvou lineárních rovnic pro dvě neznáme
Soustava má řešení a . Řešení původní rovnice je tedy .
Příklad 1.18#
V Gaussově rovině zakreslete množinu řešení v rovnice
Odpověď
Nápověda
Součin je nulový právě tehdy, když je nulový aspoň jeden činitel. Každou z obou podmínek řešte zvlášť a rozmyslete si její geometrický význam.
Postup řešení
Prvním řešením je množina bodů , což v Gaussově rovině představuje kružnici se středem v počátku a poloměrem 2. V druhém případě dostáváme rovnici
kde pro . Po umocnění a roznásobení přejde rovnice na tvar
s jediným řešením (závislost na vypadne). Toto řešení představuje v Gaussově rovině přímku, která je rovnoběžná s osou a která prochází bodem , viz obrázek 2.
Příklad 1.19#
Řešte v rovnici
Odpověď
.
Nápověda
Zkuste levou stranu vynásobit vhodným dvojčlenem tak, aby vznikl součet mocnin. Na konci si ověřte, kolik kořenů má původní rovnice mít.
Postup řešení
Jelikož číslo není řešení rovnice (jednoduše ověřitelné), můžeme rovnici vynásobit číslem a získat
Tuto rovnici vyřešíme pomocí Moivreovy věty. Jelikož , platí
Nyní porovnáme velikost a úhel, které se musejí rovnat. Pro velikost dostáváme
a pro úhel
Zde nesmíme zapomenout na periodicitu obou goniometrických funkcí. Z předcházející rovnice dostáváme pro různé volby celkem pět různých řešení:
Nyní ale musíme vyloučit , ten by totiž dával řešení , které jsme z oboru řešení vyloučili už na začátku. Sedí to i s počtem řešení: původní rovnice je čtvrtého stupně, musíme tedy dostat přesně čtyři různá řešení.
Poznámka
Jde o reciprokou rovnici čtvrtého stupně. Pokud ji budeme řešit jako reciprokou (substitucí ), dostaneme kořeny v algebraickém tvaru
