Cvičení 8
Infimum a supremum, minimum a maximum množiny
Minimum a maximum, infimum a supremum množiny, jejich ověření z definice.
Stručná teorie
Definice 7.1Minimum a maximum množiny#
Číslo je minimem (nejmenším prvkem) množiny a označujeme jej jako , pokud
Číslo je maximem (největším prvkem) množiny a označujeme jej jako , pokud
Poznámka 7.2#
Ne každá množina má minimum a maximum, např. má minimum, ale nemá maximum. Proto zavádíme pojmy supremum a infimum.
Věta 7.3O infimu#
Nechť . Pak tak, že
- , tj. je dolní závora množiny ,
- , tj. je největší ze všech dolních závor.
Číslo nazýváme infimem množiny a označujeme jej jako .
Věta 7.4O supremu#
Nechť . Pak tak, že
- , tj. je horní závora množiny ,
- , tj. je nejmenší ze všech horních závor.
Číslo nazýváme supremem množiny a označujeme jej jako .
Poznámka 7.5#
Pokud u vět 7.3, 7.4 v 1. bodě pro některé platí rovnost, 2. bod ani nemusíme ověřovat – , resp. , je totiž prvkem množiny , a je tedy i minimem, resp. maximem, což je jistě největší dolní, resp. nejmenší horní závora této množiny.
Má-li maximum, pak , obdobně pro minimum.
Je-li infimum, resp. supremum, konečné, tj. , resp. , lze 2. bod vět v příkladech výhodně přepsat pomocí :
ověření : , ověření : . Nekonečné infimum, resp. supremum, neprázdné množiny znamená neomezenost:
: není omezená zdola, tj. , : není omezená shora, tj. . Pro prázdnou množinu platí, že a .
Úkoly k procvičení
U příkladů 7.1–7.7 zkuste uhádnout , , , a následně své tipy dokažte.
Příklad 7.1#
.
Odpověď
, , maximum neexistuje.
Nápověda
Prvky tvoří rostoucí posloupnost, minimum tedy hledejte hned pro . Supremum si tipněte podle chování pro velká a potom ověřte obě podmínky z definice.
Postup řešení
Tuto množinu známe z př. 6.3, kde jsme určili množinu všech jejích horních závor a dolních závor . Supremum je nejmenší horní závora a infimum největší dolní závora, hned tedy vidíme, že a . Ukážeme ale i přímý postup podle vět 7.3 a 7.4.
Tipneme si, že minimum nastává pro , a tento tip ověříme. Nerovnost vynásobíme kladným číslem , úpravy jsou tedy ekvivalentní:
Poslední nerovnost platí pro všechna , a tedy i první. Minimum je proto opravdu a nastává pro . Protože minimum existuje, je .
Pro velká se zlomek blíží , to je náš tip na supremum. Ověříme ho, v obou podmínkách přitom nerovnost násobíme kladným číslem .
Nejdříve ukážeme, že číslo je horní závora:
Nyní ukážeme, že je to nejmenší horní závora:
Můžeme volit .
Příklad 7.2#
.
Odpověď
, , minimum ani maximum neexistuje.
Nápověda
Pro velká se zlomek chová jako , což napovídá, že množina bude neomezená. Pro důkaz se hodí odhad , který platí pro .
Postup řešení
Neomezenost této množiny zdola i shora jsme dokázali už v př. 6.3. Podle poznámky 7.5 to znamená, že a . Postup si pro úplnost zopakujme.
:
Ukážeme, že množina je neomezená zdola:
Předpokládejme, že je záporné. Pomocí odhadu shora dostaneme
pro . Stačí tedy volit například .
:
Ukážeme, že množina je neomezená shora:
Opět využijeme vhodného odhadu. Pro , kde , platí
Stačí tedy volit například .
Minimum ani maximum množiny tedy zjevně neexistuje.
Příklad 7.3#
.
Odpověď
, , minimum ani maximum neexistuje.
Nápověda
Zaveďte si , dostanete lineární lomenou funkci proměnné . Krajní hodnoty odhadnete z chování pro blízko nuly a pro veliké, pozor ale na to, že přípustné není.
Postup řešení
:
Nejdříve ukážeme, že je dolní závora. Nerovnost násobíme kladným číslem , úpravy jsou tedy ekvivalentní:
Nyní ukážeme, že je to největší dolní závora. Opět násobíme kladným číslem :
Pro nerovnice platí pro libovolné , volíme tedy například . V opačném případě stačí volit např. , tedy , pak je totiž . Infimum není nabýváno, tedy minimum neexistuje.
:
Nejdříve ukážeme, že je horní závora. Nerovnost násobíme kladným číslem :
Nyní ukážeme, že je to nejmenší horní závora. Opět násobíme kladným číslem :
Pak stačí volit například , tedy . Supremum není nabýváno, maximum tedy neexistuje.
Příklad 7.4#
.
Odpověď
, , maximum neexistuje.
Nápověda
Nejdřív množinu zjednodušte – rozmyslete si, která leží ve všech intervalech současně. Pak už je úloha snadná.
Postup řešení
Dokážeme, že . Podobné průniky intervalů jsme zjednodušovali už v př. 5.4.
Inkluze je jednoduchá. Nechť , pak , a tedy jistě pro každé platí, že
a celkem tedy .
Dokážeme druhou inkluzi . Nechť , pak musí splňovat nerovnosti
Z druhé nerovnosti máme . Kdyby bylo , stačilo by zvolit tak, aby (např. ), a pro toto by bylo , což nelze. Proto a celkem .
Dokázali jsme tedy, že , a nyní je již úloha jednoduchá: a , maximum neexistuje.
Příklad 7.5#
.
Odpověď
, , minimum ani maximum neexistuje.
Nápověda
Stejně jako v předchozím příkladu množinu nejprve zjednodušte. U sjednocení ale stačí, aby leželo aspoň v jednom z intervalů.
Postup řešení
Obdobně jako u minulého příkladu ukážeme, že . Každý z intervalů leží v , a proto . Naopak pro zvolíme tak, aby (např. ). Pak , tedy .
Z rovnosti již plyne, že minimum ani maximum neexistuje, a .
Příklad 7.6#
.
Odpověď
, , maximum neexistuje.
Nápověda
Jmenovatel s rostoucím klesá, celý zlomek tedy roste. Odtud je vidět, kde hledat minimum, i k jaké hodnotě se prvky blíží.
Postup řešení
Tipneme si, že prvky množiny tvoří ostře rostoucí posloupnost, a minimum nastane pro . Pro velká se jmenovatel blíží , tipneme tedy . Teď to dokážeme, nerovnosti přitom vždy násobíme kladným jmenovatelem .
:
Minimum je tedy skutečně nabýváno pro a má hodnotu .
:
Nejprve ověříme, zda je horní závorou:
Číslo je tedy skutečně horní závorou.
Druhá podmínka suprema:
Abychom mohli nerovnici zlogaritmovat, odhadneme výraz jeho absolutní hodnotou a současně v odhadu přičteme jedničku, abychom se vyvarovali logaritmování nuly (pro hodnotu ). Platí
Vhodné můžeme volit například takto:
Příklad 7.7#
.
Odpověď
, , minimum ani maximum neexistuje.
Nápověda
Nerovnost je pro kladná jen přepisem nerovnosti . Rozmyslete si, jestli může nastat rovnost, když do intervalu nepatří.
Postup řešení
Hypotéza: na intervalu by mohla být funkce monotónní. Jdeme-li s k nule (zprava), výraz jde k (tip na supremum), jdeme-li k jedničce, výraz jde k (tip na infimum).
:
Nejprve ověříme, zda je dolní závorou. Nerovnost násobíme kladným číslem , úpravy jsou tedy ekvivalentní:
Nerovnost platí, první podmínka infima je splněna.
Druhá podmínka má tvar
Nyní využijeme toho, že , platí tedy, že :
Pro splnění nerovnosti a současně zachování stačí volit jako průměr mezi spodní hranicí a jedničkou, tedy
: Chceme ukázat, že množina není omezená shora, tj.
Platí
Dále využijeme odhadu :
Stačí tedy volit , pamatujme však na to, že nepřítel může být hloupý a předhodit nám malé (nebo dokonce záporné) . Korektní je tedy volba např. , pro kterou je a .
Příklad 7.8#
Zkuste uhádnout supremum množiny
platnost své domněnky dokažte a rozhodněte, zda je supremum nabýváno.
Odpověď
, nabýváno pro .
Nápověda
Jmenovatel je pro záporný, prvky množiny jsou tedy také záporné. Při násobení nerovnosti jmenovatelem se proto smysl nerovnosti obrátí a zbude kvadratická nerovnice.
Postup řešení
Ukážeme, že . Tuto hodnotu můžeme získat vyšetřováním monotonie posloupnosti tvořené prvky . První podmínka má tvar
Ekvivalentními úpravami (násobíme záporným číslem , a smysl nerovnosti se proto obrátí) dostáváme
Kvadratický trojčlen má diskriminant . Nulové body tedy jsou a . Trojčlen je záporný jen mezi nimi, tj. pro , a v tomto intervalu neleží žádné přirozené číslo. Výše uvedená nerovnost tedy platí pro všechna přirozená čísla a pro dokonce nastává rovnost. Našli jsme tedy maximum dané množiny, které je současně supremem.
Příklad 7.9#
Dokažte, že
a rozhodněte, zda je infimum nabýváno.
Odpověď
Infimum není nabýváno.
Nápověda
První podmínku dostanete jednoduchou úpravou, protože jmenovatel je pro kladný. U druhé podmínky převeďte rozdíl od na jeden zlomek a ten odhadněte shora.
Postup řešení
Nejprve ukažme, že je dolní závorou, tj. .
Jednoduchými úpravami dostáváme
výrok tedy platí. Rovnost nenastává pro žádná přípustná .
Dále ověřujme druhou podmínku, tj.
Převedením na levou stranu zjistíme, že máme za úkol nalézt tak, že
S využitím odhadu dostáváme
Volíme tedy například .
Příklad 7.10#
Zkuste uhádnout infimum a supremum množiny
platnost svých domněnek dokažte a rozhodněte, zda jsou infimum a supremum nabývána.
Odpověď
, , nejsou nabývána.
Nápověda
Rozdělte si případy podle parity – dostanete dvě jednodušší posloupnosti, každá se blíží k jiné z hledaných hodnot.
Postup řešení
Tipneme, že . Musíme ověřit dvě podmínky:
:
Pro sudé dostáváme nerovnost , která platí pro každé . Pokud je liché, pak dostáváme nerovnost , která také platí pro každé .
:
Budeme hledat mezi lichými . Pak předcházející nerovnost přejde na tvar
Volme tedy .
Nyní ukážeme, že . Opět musíme ukázat platnost dvou podmínek:
:
Pokud bude sudé, pak předcházející nerovnost přejde na tvar , což jistě platí. Pro liché dostáváme nerovnost , která opět platí.
:
K danému budeme hledat mezi sudými čísly. Pro ně předcházející nerovnost přejde na tvar
Volme tedy např. .
Příklad 7.11#
Dokažte, že pro množinu
platí, že , , a zjistěte, zda jsou infimum a supremum nabývána.
Odpověď
Obě jsou nabývána.
Nápověda
Obě podmínky vedou na polynomiální nerovnice. U každé z nich zkuste uhádnout kořen a polynom rozložit na součin, pak už je znaménko vidět.
Postup řešení
První podmínka infima vyžaduje nerovnost
Pozorujeme, že jsou kořeny, po rozkladu (dělení polynomu polynomem) dostáváme nerovnost
Pro předcházející nerovnost platí, navíc pro nastává rovnost. Našli jsme tedy minimum (a tedy i infimum).
První podmínka suprema vyžaduje nerovnost
Opět se dá uhádnout kořen . Po rozkladu na součin dostáváme
Pro je první závorka vždy kladná, druhá vždy nekladná. Rovnost nastává pro , našli jsme tedy maximum (a tedy i supremum).
Příklad 7.12#
Zkuste uhádnout infimum a supremum množiny
platnost svých domněnek dokažte a rozhodněte, zda jsou infimum a supremum nabývána.
Odpověď
, , supremum je nabýváno, infimum ne.
Nápověda
Pro velká se zlomek blíží ke . Pro supremum spočítejte několik prvních členů, největší hodnota bude mezi nimi.
Postup řešení
Nejprve ukážeme, že . Opět ověřujeme dvě podmínky:
:
Ekvivalentními úpravami (násobíme kladným jmenovatelem ) dostáváme nerovnost , která platí pro každé . Rovnost nenastává pro žádné přirozené .
:
Nerovnost upravíme:
Potom pomocí jednoduchých odhadů dostáváme
Stačí tedy volit .
Nyní ukážeme, že . V tomto případě máme ukázat:
:
Platí
Polynom na pravé straně má kořeny a , záporný je tedy jen pro , kde žádné přirozené číslo neleží. Vidíme tedy, že výrok platí. Zároveň nastává rovnost pro či , a tedy supremum je nabýváno a maximum existuje.
Druhou podmínku suprema nemusíme ověřovat, protože supremum do množiny patří (viz poznámka 7.5).
Příklad 7.13#
Tipněte si infimum a supremum množiny
Správnost svých tipů dokažte.
Odpověď
, .
Nápověda
Nejdřív rovnici vyřešte – součin je nulový právě tehdy, když je nulový aspoň jeden činitel. Množina se tím promění na velmi jednoduchou.
Postup řešení
Najdeme řešení dané rovnice:
Původní množina je pak množina bodů
Minimum (a tedy i infimum množiny) je zjevně . Dokážeme nyní, že . Chceme ukázat neomezenost shora:
V tomto případě stačí volit
Příklad 7.14#
Určete, čemu se rovná , kde
a svou hypotézu dokažte. Může se hodit nerovnost platná pro .
Odpověď
.
Nápověda
Argument sinu se s rostoucím blíží nule. Pro druhou podmínku využijte nabízenou nerovnost .
Postup řešení
Jdeme-li , argument se blíží nule, tedy náš tip je . Tuto hypotézu následně ověříme.
První podmínka má tvar:
Podmínka je splněna, neboť sinus je funkce kladná na intervalu , a tedy i na .
Druhá podmínka má tvar
S využitím nerovnosti dostáváme odhad
Stačí tedy volit .
Příklad 7.15#
Buď
Určete, čemu se rovná a v závislosti na parametru , a svou hypotézu dokažte.
Odpověď
- : , ;
- : , ;
- : , .
Nápověda
Rozlište případy podle znaménka parametru . Pro jde o parabolu a rozhoduje poloha jejího vrcholu – doplňte výraz na čtverec.
Postup řešení
Označme , takže je obor hodnot funkce .
:
Pak a tato lineární funkce nabývá všech reálných hodnot: k libovolnému stačí vzít . Je tedy , a proto a .
:
Doplníme výraz na čtverec. Pro je
grafem funkce je tedy parabola s vrcholem .
:
Parabola je otevřená nahoru. Protože , je pro všechna a rovnost nastává pro . Číslo je tedy minimem, a tedy i infimem množiny . Množina naopak není omezená shora: k danému zvolíme
pak je , a tedy . Je proto .
:
Parabola je otevřená dolů. Obdobně je pro všechna s rovností pro , toto číslo je tedy maximem, a tedy i supremem množiny . Množina není omezená zdola, tj. , formální důkaz proběhne analogicky jako v případě .
Příklad 7.16#
Mohou existovat dvě neprázdné podmnožiny s vlastnostmi
Odpověď
Ano, např. a . Nebo množiny lichých a sudých celých čísel.
Nápověda
Rozmyslete si, jestli infimum a supremum musejí do množiny patřit. Pokud nemusejí, mohou o ně „soupeřit“ i dvě disjunktní množiny.
Postup řešení
Ano, takové množiny existují. Supremum ani infimum totiž nemusí do množiny patřit, takže o ně mohou „soupeřit“ i dvě množiny bez společného prvku.
Nejjednodušší volbou je a . Obě jsou neprázdné a disjunktní a ani jedna není omezená, takže
Chceme-li příklad s konečnými hodnotami, stačí se omezit na interval. Pro
je a obě množiny leží hustě v , takže a . Ani jedna z těchto hodnot přitom není nabývána. Každou z nich smí nabývat nejvýš jedna z množin, jinak by byla jejich společným prvkem.
Příklad 7.17#
Buď . Definujme . Dokažte, že
Nápověda
Obě podmínky z definice infima stačí vynásobit číslem . Nezapomeňte, že se tím obrátí nerovnosti.
Postup řešení
Dokážeme, že . Pro přehlednost označme . Pak z první podmínky infima máme
Vynásobením nerovnosti číslem dostáváme výrok
a tedy je horní závorou množiny . Nyní ukážeme, že tato závora je nejmenší. Druhá podmínka pro říká, že
Označíme-li , je podmínka totéž co a nerovnost totéž co . Výrok tedy můžeme ekvivalentně přepsat jako
a je proto nejmenší horní závora množiny .
Druhou rovnost dostaneme z první, použijeme-li ji na množinu místo . Protože , je , tj. .
Příklad 7.18#
Dokažte, že pro platí
Diskutujte zvlášť případy, kdy nebo jsou prázdné či shora/zdola neomezené množiny.
Nápověda
Nejdřív odbavte krajní případy, kdy je některá z množin prázdná nebo neomezená. V hlavní části pak ověřte, že číslo splňuje obě podmínky z definice suprema.
Postup řešení
:
Nejprve diskutujme triviální případy. Je-li aspoň jedna z množin prázdná, např. , pak , a . Rovnost tedy platí. Je-li jedna z množin neomezená shora, např. , pak , množina je také neomezená shora a tvrzení opět triviálně platí, protože .
Nechť jsou tedy obě množiny neprázdné a shora omezené a pro přehlednost označme a . Podle věty o supremu platí
Role množin a jsou symetrické, stačí tedy probrat případ , kdy , a ukázat, že . Z podmínek (S1) a (S3) plyne díky
máme tedy dokázanou první podmínku suprema. Ve druhé podmínce máme ukázat, že
Ta je splněna díky podmínce (S2). Ať nám totiž nepřítel dá libovolné , hledané najdeme v množině podle podmínky (S2), o které víme, že platí. Dokázali jsme tedy, že , což jsme chtěli. Případ je stejný, jen s prohozenými rolemi množin a (místo podmínky (S2) se využije (S4)).
:
Podle př. 7.17 je pro každou množinu . Protože , dostaneme z prvního bodu