Cvičení 1
Funkční posloupnosti
Bodová a stejnoměrná konvergence funkčních posloupností, supremální kritérium, záměna limity s derivací a s integrálem.
Stručná teorie
Definice 1.1Funkční posloupnost#
Nechť . Potom každé zobrazení množiny do množiny všech funkcí definovaných na nazýváme posloupností funkcí (nebo funkční posloupností) na . Je-li číslu tímto způsobem přiřazena funkce , zapisujeme funkční posloupnost
Přirozené číslo přitom nazýváme indexem a funkci -tým členem funkční posloupnosti .
Definice 1.2Bodová konvergence#
Nechť je dána posloupnost funkcí definovaná na neprázdné množině . Řekneme, že posloupnost funkcí konverguje v bodě , jestliže konverguje číselná posloupnost , tj.
Řekneme, že posloupnost funkcí konverguje (bodově) na množině , jestliže konverguje v každém bodě množiny .
Definice 1.3Limitní funkce#
Nechť je dána posloupnost funkcí definovaná na neprázdné množině . Nechť pro každé , kde , posloupnost konverguje. Označme hodnotu limity posloupnosti . Tímto způsobem je na množině definována funkce , kterou nazýváme limitou posloupnosti funkcí a značíme
Oborem konvergence posloupnosti nazýváme množinu všech bodů , ve kterých tato posloupnost konverguje.
Poznámka 1.4#
Definičním oborem limitní funkce je tedy obor konvergence .
Definice 1.5Stejnoměrná konvergence#
Nechť je posloupnost funkcí definovaných na množině . Řekneme, že tato posloupnost stejnoměrně konverguje na k funkci , jestliže pro všechna existuje tak, že pro všechna a pro všechna platí nerovnost
Poznámka 1.6#
Rozdíl mezi bodovou a stejnoměrnou konvergencí je dobře patrný ze zápisu definic obou pojmů pomocí kvantifikátorů:
bodová konvergence, značíme :
stejnoměrná konvergence, značíme :
Stejnoměrná konvergence tedy požaduje existenci „univerzálního“ , které plní svoji roli pro všechna .
Úmluva 1.7#
Nezáleží-li nám na tom, k jaké funkci posloupnost konverguje, a chceme-li vyjádřit pouze skutečnost, že konverguje na stejnoměrně, budeme téhož symbolu užívat i bez pravé strany a psát stručně
Věta 1.8Vztah mezi bodovou a stejnoměrnou konvergencí#
Jestliže posloupnost funkcí stejnoměrně konverguje na množině k funkci , konverguje na k funkci také bodově:
Věta 1.9#
Nechť je konvergentní posloupností konstantních funkcí definovaných na množině . Potom tato posloupnost konverguje na stejnoměrně.
Poznámka 1.10#
Podle předešlé věty tedy pro číselné posloupnosti (které lze chápat jako funkční posloupnosti konstantních funkcí) pojmy bodové a stejnoměrné konvergence splývají.
Věta 1.11Dědičnost stejnoměrné konvergence#
Nechť posloupnost funkcí konverguje stejnoměrně na množině k funkci . Potom k ní konverguje stejnoměrně také na každé neprázdné podmnožině množiny :
Důsledek 1.12#
Nekonverguje-li jistá posloupnost funkcí stejnoměrně na nějaké neprázdné podmnožině množiny , nemůže stejnoměrně konvergovat ani na množině .
Věta 1.13#
Nechť posloupnost funkcí konverguje k funkci stejnoměrně na množinách a . Pak konverguje k funkci stejnoměrně také na sjednocení .
Věta 1.14#
Nechť posloupnost funkcí konverguje k funkci stejnoměrně na množině . Nechť posloupnost funkcí konverguje k funkci stejnoměrně na množině . Pak posloupnost funkcí
konverguje k funkci stejnoměrně na množině .
Věta 1.15Supremální kritérium#
Nechť a pro všechna jsou funkce definované na množině . Pro každé označme
Pak posloupnost konverguje na množině stejnoměrně k funkci právě tehdy, když je , tj.
Věta 1.16Spojitost limitní funkce#
Nechť posloupnost funkcí spojitých na množině stejnoměrně konverguje na k funkci . Potom je funkce na spojitá.
Věta 1.17Záměna pořadí limit#
Nechť je pevně zvoleno . Nechť posloupnost funkcí stejnoměrně konverguje pro jisté na intervalu k funkci . Nechť každá z funkcí má vlastní limitu
Pak existují vlastní limity a a jsou si rovny, tj.
Poznámka 1.18#
Obdobné věty o záměně pořadí limit lze vyslovit i pro intervaly , , , pro a příslušné limity podle .
Věta 1.19Integrace funkční posloupnosti#
Nechť je dána posloupnost funkcí spojitých na uzavřeném intervalu . Nechť tato posloupnost stejnoměrně konverguje na intervalu k funkci . Potom platí
Heslovitě: „Stejnoměrně konvergentní posloupnost spojitých funkcí lze na uzavřeném intervalu integrovat člen po členu“,
Věta 1.20Derivování funkční posloupnosti#
Nechť je dána posloupnost funkcí taková, že:
- je diferencovatelná na omezeném otevřeném intervalu ;
- tak, že číselná posloupnost konverguje;
- .
Potom také posloupnost stejnoměrně konverguje na . Navíc, označíme-li její limitu , je tato funkce diferencovatelná na a pro každé platí rovnost
Heslovitě: „Posloupnost diferencovatelných funkcí, jež konverguje alespoň v jednom bodě, lze na omezeném otevřeném intervalu derivovat člen po členu, pokud je na něm posloupnost sestavená z derivací původních funkcí stejnoměrně konvergentní“,
Rozcvička
Příklad 1.1#
Vypočtěte .
Odpověď
.
Nápověda
Limitu integrandu spočítáte snadno. Jestli se limita s integrálem smějí prohodit, si nechte až na konec.
Postup řešení
Prostřední rovnost, tedy záměna limity a integrálu, zatím není ničím podložena. Prověříme ji v příkladu 1.15.
Příklad 1.2#
Odvoďte vzorec pro součet prvních členů geometrické řady a následně pro součet geometrické řady.
Nápověda
Odečtěte od první člen a vydělte kvocientem . Dostanete skoro tentýž součet.
Postup řešení
Předpokládejme, že a (pro je zřejmě ). Pak
Součet geometrické řady (pro ):
Funkční zápis:
Příklad 1.3#
Spočtěte integrál .
Nápověda
Zkuste najít primitivní funkci. Když to nepůjde, ptejte se, jestli vůbec jde zapsat elementárně.
Postup řešení
Integrand je na spojitý, primitivní funkce tedy existuje. Nelze ji však vyjádřit pomocí konečného počtu elementárních funkcí, a žádná ze standardních integračních metod proto k cíli nevede.
Cesta k výsledku vede přes rozvoj do řady: podaří-li se funkci zapsat jako součet mocninné řady a prokázat, že tuto řadu lze na integrovat člen po členu, dostaneme hodnotu integrálu jako součet číselné řady.
Příklad 1.4#
Při použití rovnosti vypočtěte součty:
- ;
- .
Odpověď
1) ; 2) .
Nápověda
Rozdělte na sudé a liché členy. Součet přes sudé pak umíte vyjádřit pomocí téže řady.
Postup řešení
Všechny níže uvedené řady konvergují absolutně, rozdělení na členy se sudým a lichým indexem je proto oprávněné.
.
Tedy .
Příklad 1.5#
Ukažte, že má-li na nějakém okolí bodu platit rovnost
pak .
Nápověda
Derivujte zadanou rovnost -krát podle a poté dosaďte .
Úkoly k procvičení
U příkladů 1.6–1.8 nalezněte limitu funkční posloupnosti a určete příslušný obor konvergence :
Příklad 1.6#
.
Odpověď
, .
Nápověda
Oba činitele mají pro vlastní limitu. Spočtěte je zvlášť.
Postup řešení
Je zcela patrné, že definiční obor je . Dále jen spočteme limitu:
Oborem konvergence je , což je zároveň definiční obor limitní funkce.
Příklad 1.7#
.
Odpověď
.
Nápověda
Rozlište případy podle znaménka .
Postup řešení
Oborem konvergence je tedy . A limitou je nespojitá funkce
Příklad 1.8#
.
Odpověď
, .
Nápověda
Čitatel se hodně zjednoduší, když použijete .
Postup řešení
Označme . Pak
takže pro je
Teď už stačí vzpomenout si na limitu :
V bodě není definována pro žádné , a proto
U příkladů 1.9–1.14 vyšetřete stejnoměrnou konvergenci posloupnosti funkcí na jejím oboru konvergence:
Příklad 1.9#
.
Odpověď
, nekonverguje stejnoměrně.
Nápověda
Limitu spočtěte zvlášť pro , a . Pak se podívejte, jestli je výsledná funkce spojitá.
Postup řešení
Všechny funkce jsou na spojité, ale limitní funkce na spojitá není. Tedy podle věty 1.16 zadaná posloupnost na nekonverguje stejnoměrně.
Příklad 1.10#
.
Odpověď
, konverguje stejnoměrně.
Nápověda
Limitní funkce je vidět na první pohled. K supremu rozdílu pak vede diferenciální počet.
Postup řešení
Označme .
Podle supremálního kritéria máme hledat
Užijeme k tomu diferenciálního počtu:

V bodě nabývá funkce svého maxima, takže
Jelikož
platí podle supremálního kritéria, že
a tedy na .
Příklad 1.11#
.
Odpověď
, konverguje stejnoměrně.
Nápověda
Obor konvergence určete podle chování . Supremum na něm najdete i bez derivování.
Postup řešení
Položme

Zjevně , a tedy .
Závěr:
na .
Příklad 1.12#
.
Odpověď
, nekonverguje stejnoměrně.
Nápověda
Rozdíl od limitní funkce je v monotónní, jeho supremum proto hledejte v krajích.
Postup řešení
Položme
tedy funkce na roste. Největším hodnotám se proto blíží limitně v , resp. v . Dále
takže pro každé . Podle supremálního kritéria je , a zadaná posloupnost tedy konverguje ke konstantní limitní funkci na pouze bodově, ne stejnoměrně.

Příklad 1.13#
.
Odpověď
, konverguje stejnoměrně.
Nápověda
Arkustangens je rostoucí a lichý, stačí proto najít maximum jeho argumentu.
Postup řešení
Pro pevné je
neboť jmenovatel roste jako . Odtud a .
Protože je rostoucí lichá funkce, platí
Funkce je lichá, stačí ji tedy vyšetřit na :
Maximum tedy nastává v bodě a
Odsud
a zadaná posloupnost tedy podle supremálního kritéria konverguje na stejnoměrně k nulové funkci.
Příklad 1.14#
.
Odpověď
, konverguje stejnoměrně.
Nápověda
Činitel na nezávisí. Stačí tedy najít maximum toho, co zbude.
Postup řešení
Pro pevné je , neboť . Tedy a .
Činitel na nezávisí, a proto
Funkce je lichá a
přičemž . Odsud
takže zadaná posloupnost konverguje na stejnoměrně k nulové funkci.
Příklad 1.15#
Vypočtěte .
Odpověď
.
Nápověda
Na omezeném intervalu vyjde supremum jinak než na celém – srovnejte s příkladem 1.12.
U příkladů 1.16–1.20 vyšetřete stejnoměrnou konvergenci posloupnosti funkcí na uvedených množinách:
Příklad 1.16#
, 1) ; 2) , kde .
Odpověď
1) konverguje pouze bodově; 2) konverguje stejnoměrně.
Nápověda
Limitní funkce je v obou případech táž. Množiny se ale liší tím, jak blízko mají k nule.
Postup řešení
Položme
Vyšetřování průběhu funkce (klasickým přístupem přes derivace) vede ke grafu

a následně ke tvrzení, že a .
V tom je celý rozdíl mezi oběma množinami. Funkce na klesá, na množině se proto přiblíží až k hodnotě , jakmile jdeme s k nule – a to bez ohledu na to, jak velké zvolíme. Množina je od nuly odražená, takže tam se nejvíc přiblíží hodnotě , a ta už s rostoucím klesá k nule. Supremum se přitom v ani jednom případě nenabývá.
Pak
Posloupnost tudíž na konverguje pouze bodově, zatímco na stejnoměrně.
Příklad 1.17#
, .
Odpověď
Konverguje stejnoměrně.
Nápověda
Limitní funkce má na dva různé předpisy. Supremum proto hledejte na každé části zvlášť.
Postup řešení

Nyní vyšetříme stejnoměrnou konvergenci. Vidíme, že
Nejprve budeme hledat extrém funkce na množině , kde platí
přičemž nulová je derivace nejvýše v bodě .
Spojitost funkce je vidět z jejího předpisu a ze znaménka derivace plyne, že je rostoucí. Proto
Dále vyšetříme extrém funkce na množině . Pro je konstantní. Pro platí
neboť pro jsou splněny ekvivalentní nerovnosti
Funkce je na množině spojitá a nerostoucí, tedy
Odsud
A protože , konverguje zadaná posloupnost na množině ke své limitní funkci stejnoměrně.
Příklad 1.18#
, .
Odpověď
Konverguje stejnoměrně.
Nápověda
Činitel je omezený, stačí proto vyšetřit průběh součinu .
Postup řešení
Nejprve vyšetříme limitní funkci
Dále využijeme supremálního kritéria:
Označme a vyšetřeme průběh této funkce.
Body podezřelé z extrému jsou , , .

Funkce nabývá svého suprema v bodě , tedy
Protože
posloupnost na intervalu konverguje stejnoměrně podle supremálního kritéria:
Příklad 1.19#
, .
Odpověď
Konverguje stejnoměrně.
Nápověda
Výraz v proměnné klesá. Kde bude tedy rozdíl od limitní funkce největší?
Postup řešení
Pro je , a tedy . V bodě dostáváme . Limitní funkcí je proto na celé množině konstanta
Funkce je na klesající, a proto je klesající i funkce
Svého maxima tak nabývá v bodě a
Podle supremálního kritéria tedy zadaná posloupnost konverguje na stejnoměrně k funkci .
Poznámka
Supremum vyšlo stejně jako v příkladu 1.17, byť se limitní funkce i průběh členů posloupnosti liší.
Příklad 1.20#
, .
Odpověď
Konverguje stejnoměrně.
Nápověda
Zkuste označit . Celý předpis se rozpadne na krát funkce, která už na nezávisí.
Postup řešení
Označme . Pak
Funkce už na nezávisí a spolu s probíhá i celou množinu .
Pro pevné je , limitní funkcí je tedy nula.
Protože , stačí najít maximum funkce :
Jediným kořenem v je , kde . Odsud
a zadaná posloupnost tedy konverguje na stejnoměrně k nulové funkci.
Příklad 1.21#
Nechť . Rozhodněte, zda na množině platí rovnost
Odpověď
Rovnost platí.
Nápověda
Ověřte postupně všechny tři předpoklady věty o derivování funkční posloupnosti.
Postup řešení
Podle věty 1.20 musí být splněny tři předpoklady. Funkce musí být diferencovatelná pro každé , což zjevně platí. Dále posloupnost musí konvergovat alespoň v jednom bodě. Tímto bodem je např. bod , neboť posloupnost konvergentní zcela zjevně je. Jako poslední je třeba ověřit, že posloupnost derivací stejnoměrně konverguje na množině . Přitom:
K vyšetření suprema opět užijeme diferenciálního počtu. Hledáme extrém funkce , derivujeme proto ještě jednou:
Bod je zřetelným bodem maxima funkce na celém . Pro každé tak platí
(rovnost nastává, jakmile tento bod padne do intervalu ).
Protože pravá strana jde k nule, je a posloupnost derivací konverguje stejnoměrně na , a proto uvedená rovnost platí. Navíc je tím dokázáno, že na stejnoměrně konverguje i samotná posloupnost .
Příklad 1.22#
Ukažte, že posloupnost funkcí konverguje na stejnoměrně, ale
Nápověda
Ke stejnoměrné konvergenci vede supremální kritérium. Pro druhou část stačí zderivovat a dosadit jediný bod.
Postup řešení
neboť pro každé je a této hodnoty se dobírá až limitně. Supremum se tedy nenabývá.
Dále a posloupnost konverguje na stejnoměrně. Snadno vypočteme, že . Pak také
tudíž , což bylo třeba dokázat.
Příklad 1.23#
Vyvraťte stejnoměrnou konvergenci posloupnosti na množině alespoň dvěma způsoby.
Nápověda
Kromě supremálního kritéria zkuste i větu o integraci člen po členu. Vyjde limita integrálů stejně jako integrál limity?
Postup řešení
Klasicky:
z čehož do padne pouze kladný kořen, a tedy
Pomocí věty o integraci posloupnosti funkcí člen po členu:
Příklad 1.24#
Jak je možné, že funkční posloupnost konverguje v jedničce, posloupnost vzniklá její derivací člen po členu konverguje na stejnoměrně a přesto původní posloupnost nekonverguje na stejnoměrně?
Nápověda
Přečtěte si pozorně předpoklady věty o derivování funkční posloupnosti.
Postup řešení
Posloupnost derivací konverguje stejnoměrně, neboť jde o konvergentní posloupnost konstantních funkcí. Původní posloupnost na ale stejnoměrně nekonverguje, neboť
Ovšem věta o derivování funkční posloupnosti člen po členu požaduje stejnoměrnou konvergenci zderivované posloupnosti na omezeném otevřeném intervalu , kterým množina zcela jistě není.
Příklad 1.25#
Vypočtěte .
Odpověď
.
Nápověda
Vydělte čitatel jmenovatelem se zbytkem. Podíl už na nezávisí a zbytek je stejnoměrně malý.
Postup řešení
Jmenovatel zapíšeme jako . Kvadratický trojčlen má záporný diskriminant, takže pro je jmenovatel na všude kladný. Dělením se zbytkem dostaneme
a tedy
Označíme-li , je
a pro pomocnou funkci platí
(záporný kořen do úvahy nepřichází), přičemž . Odsud
takže a podle supremálního kritéria je .
Funkce jsou na spojité, lze proto zaměnit limitu a integrál: